Jméno Sergio Leone by se asi hodilo spíš pro mafiána než pro westernového režiséra. Sám Leone už chtěl divoký západ po natočení filmu Hodný, zlý a ošklivý opustit. Když mu ale studio Paramount nabídlo bohatý rozpočet a Henryho Fondu, nedokázal odolat. A vznikl tak jeden z nejlepších westernů všech dob.
Jak se dají využít konvence žánru
Když Leone nabídku na natočení westernu na konci roku 1966 přijal, požádal o pomoc filmové kritiky, později režiséry, Bernarda Bertolucciho a Daria Argenta. Společně strávili celé měsíce sledováním klasik, jako jsou V pravé poledne, Comancheros nebo Stopaři.
Prakticky celý příběh Tenkrát na západě je vystavěn z odkazů k americkým westernům. Dlouhé seznamy jednotlivých referencí sestavují fanoušci i filmoví odborníci. Leone měl v úmyslu vzít konvence klasických westernů a přetvořit je do temnější a ironičtější podoby. Nejtypičtějším příkladem je v tomto smyslu obsazení hlavní záporné role.
Klaďák Henry Fonda a jeho oblíbená role
Když Leone nabídl roli chladnokrevného Franka Henrymu Fondovi, herecká hvězda odmítla. Fonda se bál, jak by jeho fanoušci reagovali, kdyby po tolika kladných rolích přišla tak výrazná změna. Ale když za ním Leone osobně zaletěl do New Yorku a přimluvil se i Eli Wallach, Fonda svůj názor změnil. Sám později tvrdil, že se jednalo o jeho nejoblíbenější roli.
Přestože nabídku přijal, svých obav se zcela nezbavil. Na natáčení dorazil s vousy a hnědými kontaktními čočkami. Chtěl tak lépe splynout s postavou a usnadnit divákům přijetí nového Fondy. Leone mu ale okamžitě nařídil, aby se oholil a čoček se zbavil. Podle něj modré oči mnohem lépe odrážely ledovou náturu vraha.
Henry Fonda, Zdroj: archiv
Místo děje pomalé budování atmosféry
Hlavní dějové linie tvoří dva konflikty. Jednak spor o Sweatwater, jediný zdroj vody v oblasti, mezi jeho majitelkou Jill (Claudia Cardinaleová) a předákem na stavbě železnice Brettem McBainem (Frank Wolff). A jednak až do konce nejasný svár záhadného Harmoniky (Charles Bronson) s Frankem. Hned v úvodu příběhu se navíc do této skládanky připojuje i bandita Cheyenne (Jason Robards).
Není ale třeba líčit dopodrobna děj. V celém filmu ho vlastně ani moc není. Leone po svých dřívějších svižných filmech s Tenkrát na západě výrazně mění styl. Film je pomalejší, ponuřejší, obsahuje málo dialogů i děje. Dlouhé klidné scény jsou jen občas přerušeny náhlými a krátkými výbuchy násilí. Mnohem více pozornosti je věnováno rituálům předcházejícím vypuknutí násilí. I postavy jsou jiné – nejsou jasně definované, v průběhu filmu se proměňují.
Hudbu, která atmosféru napětí a očekávání perfektně dokresluje, vytvořil Ennio Morricone. Tento Leoneho stálý spolupracovník ji pod jeho vedením napsal ještě před začátkem natáčení. Během něj ji potom Leone pouštěl přímo na place.
Konec starého Západu, konec starých westernů
Motiv příchodu železnice a proměny divokého západu symbolizuje nejen příchod moderního běžného člověka. S koncem starých velkých hrdinů jako by končila i doba klasických westernů, které už několik let ztrácely ve Spojených Státech na popularitě, a jejich hrdinů Johna Forda, Howarda Hawkse, Johna Waynea a dalších. Tomu koneckonců odpovídalo i přijetí filmu – v Evropě měl velký úspěch, v některých městech se hrál dokonce několik let. V USA u kritiky i diváků propadl a uznání došel až za několik desetiletí. Tak jako většina Leoneho filmů byl navíc pro americký trh sestříhán – režisérská verze je o celých dvacet minut delší než americká.
Claudia Cardinaleová, Zdroj: Paramount
Tenkrát na západě sice není tak populární jako některé jiné Leoneho filmy, ale zejména mezi filmovými fajnšmekry a filmaři se těší velké oblibě. Sám se stal látkou mnoha filmových odkazů. Umísťuje se pravidelně v nejrůznějších filmových žebříčcích. A podle mnohých je tento spaghetti western jedním z nejlepších westernů, co kdy vznikly.
Tenkrát na západě (C’era una volta il West/ Once Upon a Time in the West)
Western / Drama
Itálie / USA, 1968, 145 / 165 / 171 minut
Režie: Sergio Leone
Hrají: Henry Fonda, Claudia Cardinale, Jason Robards, Charles Bronson, Gabriele Ferzetti, Paolo Stoppa, Woody Strode, Jack Elam, Keenan Wynn, Frank Wolff, Lionel Stander, Fabio Testi, Al Mulock