Temná turistika. Volně přeloženo jako putování po místech, která jsou spjatá s neštěstím, utrpením a se smrtí. Trend, který hýbe cestovních ruchem celého světa, získává stále více přívrženců i v českých luzích a hájích.
Skoro to vypadá, jako by turisté měli už dost poflakování se po plážích a paření se ve čtyřicetistupňových vedrech na rozžhavené dlažbě světových velkoměst. Módou turistických sezon je navštěvování míst a objektů, kde ve velkém řádila zubatá. Touha po autentických zážitcích a po poznání žene tisíce turistů dnes a denně do náruče destinací, kde v dávné i nedávné historii, ať už vyšší mocí nebo něčí rukou umírali lidé.
Nejde o novodobý fenomén, lidé už v daleké minulosti rádi pozorovali bitevní pole a s nadšením přihlíželi veřejným popravám. Smrt přitahuje jako magnet. Touha poznat nepoznané, přiblížit se onomu světu. Nejčastějšími cíli po smrti lačnících osob proto bývají hřbitovy, dějiště poprav, válek, ale i přírodních katastrof. Zájem turistů se proto soustředí i na obyčejné lokace Srí Lanku a New Orleans, které turisticky zatraktivnilo řádící tsunami a hurikán.
Nejznámější místa temné turistiky:
Osvětim – Polsko
Hirošima a Nagasaki – Japonsko
Černobyl – Ukrajina
Pearl Harbour – Havaj
Ground Zero – USA
Muzeum Anny Frankové – Nizozemsko
Place de l´Alma – Francie
Pevnost Terezín – ČR
V žebříčku návštěvnosti vede bývalý koncentrační tábor v Osvětimi, ukrajinské městečko Pripjat – místo poznamenané výbuchem jaderné elektrárny v Černobylu, Hirošima a Nagasaki, italské město Pompeje zaživa pohřbené pod popelem vybouchnuvší sopky Vesuv, a v neposlední řadě novodobé hity Place de l´Alma v Paříži, kde vyhasl život princezny Diany nebo Ground Zero v New Yorku – připomínka teroristických útoků z 11. září 2001.
Osvětim, Foto: Jana Samcová, Topzine.cz
Svá temná zákoutí však umí nabídnout i Česká republika. Mezi nejnavštěvovanější objekty patří Památník Terezín a Malá pevnost, se zemí srovnané obce Lidice a Ležáky nebo třeba i svatyně sebevrahů Nuselský most. Svého genia loci má bezpochyby i krypta, v níž svůj život obětovali parašutisté po spáchání atentátu na Reinharda Heydricha. Každý, kdo se odhodlá některé z pietních míst navštívit, popisuje své pocity víceméně shodně. Nevysvětlitelné vzrušení, husí kůže, mráz po zádech. Tyto končiny mívají zvláštní kouzlo. Je to bouře emocí, v níž se mísí úcta, voyeurismus, smutek i vzrušení ze smrti. V mnohých případech i prachobyčejná touha pochlubit se známým, na jak bizarním výletě jsme byli.
Kupte si smrt, drahá není
S oblibou temné turistiky roste i chuť na smrti vydělávat. Kde je poptávka, musí být zákonitě i nabídka. Smrt prodává. Obchodníci ucítili svoji šanci a cynicky balí smrt do nadýchaných krabiček ovázaných pestrou mašlí. K dostání jsou nejrůznější publikace z per přeživších pamětníků, dochované videozáznamy, pohlednice i pamětní mince. Pohřebiště genocid, gulagy v bývalém Sovětském svazu, Buchenwald či Dachau tak dennodenně zažívají nápor senzacechtivých návštěvníků, odkud si většina z nich odnese něco s sebou. Ve valném procentu je to hlavně onen mrazivý pocit, který se zarývá hluboko pod kůži.
Obálka Hirošima a zrod atomového věku, Zdroj: Mladá fronta
U příležitosti 65. výročí svržení atomové bomby na Hirošimu vyšla 5. srpna v nakladatelství Mladá fronta kniha Hirošima a zrod atomového věku autora Zdeňka Dienstbiera.
Související články:
Výběr 10 nejbizarnějších turistických cílů