4 fotky 
!SPECIÁL!Přetrvávající problém knižních sérií spočívá v tom, že jakmile nasadíte určitou laťku, musíte ji buď udržet, přeskočit, nebo si změnit jméno a odstěhovat se daleko od svých fanoušků. Tanye Huffové o tom ale očividně nikdo neřekl.
Ilustrace na obálce knihy Spojení krve Autor: Lukáš Tuma
Spojení krve je v pořadí čtvrtým dílem knižního cyklu Krevní pouta. Poté, co se soukromá vyšetřovatelka Vicki Nelsonová poprala s démonem, vrahem vlkodlaků a mumií, se mezi nadpřirozenem cítí lépe než ve světě normálních lidí. Právě ten se jí však nemilosrdně připomene smrtí její matky. Vicki se tentokrát musí popasovat s nepřítelem, kterého není možné porazit – s lidskou smrtelností.
Jaké je však její překvapení, když těsně před pohřební ceremonií nechá otevřít rakev a místo pečlivě nabalzamovaného matčina těla tam najde dva pytle písku. Místní policisty zmizelé tělo moc nezajímá, a tak se Vicki pouští do vyšetřování sama. Tedy, skoro sama. Na pomoc jí totiž rytířsky přispěchá jak její upíří milenec Henry, tak její bývalý kolega, rovněž současný milenec Mike. Kdo ukradl tělo Marjory Nelsonové? A proč?
Dobrý popis je umění
Pokud mě něco na Spojení krve potěšilo, pak nesporně návrat k detektivce. Huffová se vrátila k principu prvních dvou dílů, tudíž že Vicki Nelsonová je v prvé řadě detektiv a ne jasnovidka. Důkazy se objevují postupně a Vicki je všechny musí pracně získávat, nepadají jí jen tak samy od sebe do klína, což příběhu poskytuje logickou návaznost a děj.
Odpůrce romantických prvků pak nesporně potěší fakt, že milostný trojúhelník Henry-Vicki-Mike na celých tři sta stran zamrzne. Zmizelá matčina mrtvola totiž pro Vicki přece jen představuje důležitější problém než její milostný život, takže nějaké láskyplné rozervanosti typu koho z nich dvou si mám proboha vybrat se nemusíte obávat.
A pro příznivce popisných pasáží mám taky dobrou zprávu. Tanya Huffová totiž popis a vytváření atmosféry ovládá mistrně. Tahle její schopnost se naštěstí drží na stejné precizní úrovni jako v předchozích dílech a v kombinaci s excelentním překladem představují popisy potěchu pro oko i jazyk. Už však ne tolik pro hladinu adrenalinu.
Neříkej, kdo tě zabil
Osobně se mi nelíbí detektivky, kde od začátku známe vraha. Stává se z nás tak děd Vševěd, který zbytek knihy v duchu pokřikuje na hlavní hrdiny, že řešení mají přímo před sebou. Na druhou stranu, pokud autor dokáže pachatele vystavět a popsat tak, že ho čtenář na konci knihy chápe, soucítí s ním a má ho dokonce radši než hlavní hrdiny, pak je to paráda. Ze splynutí se zloduchem totiž člověka zamrazí víc než kdejaká bububu scéna. Bohužel Huffová tohle neumí. Padoucha pochopíte, ale to je tak všechno. Nad stránkami vás pak drží jen zvědavost, jak na něj přijdou a co s ním udělají. A to je žalostně málo.
Série Krevní pouta
- Cesta krve
- Stopy krve
- Linie krve
- Spojení krve
Navíc netuším, kam a jestli vůbec se má posouvat postava Vicki. Stojíme na konci čtvrtého dílu a hlavní hrdinka se od první stránky prvního dílu nic nenaučila, nikam nedošla, ani se nijak nevyvíjela. Ne že by musela hystericky brečet nebo se hroutit, protože je žena, bože chraň, ale absence jakýchkoli pocitů není lidská (natož ženská). V prvních dvou dílech Vickina síla, tvrdost a samostatnost nepochybně těší feministické oko, ve třetím se už mírně zajídají a ve čtvrtém vyloženě nadzvedávají ze židle. Stává se z ní chladnokrevná bestie a Huffová ji nikdy nenechá se ohnout, natož prohrát, což působí mnohem nereálněji než všechny nadpřirozené potvory dohromady.
Rušivě působí i celková nevyváženost románu – dvě stě šedesát stran popisu a fádního děje na šedesát stran závěrečné akce. Dalo by se to seškrtat na polovinu, možná i třetinu a závěrečná rvačka pak rozhodně minimálně na šestinu. Nic totiž nezatěžuje mozek víc než neustálé střídání úleku a oddechu, na čemž si posledních šedesát stran zakládá.
Nicméně nutno uznat, že v dobách, kdy byla kniha vydána, se na pultech knihkupectví nic lepšího určitě nenašlo. To, že k nám se Spojení krve dostalo sedmnáct let po svém prvním vydání, není chyba Tanyi Huffové. Takže bychom měli brát v úvahu, že styl psaní se od té doby značně zrychlil, popisy se proškrtávají nebo dokonce zcela vyřazují a v tom uspěchaném, akcí poháněném světě, je Spojení krve příjemná zastávka a ukázka poctivé spisovatelské práce. Nezbývá než doufat, že pátý díl bude tak skvělý, že odstraní podivnou pachuť zklamání z dílu čtvrtého a opráší zašlou slávu prvních dvou knih.
Název originálu: Blood Pact
Český název: Spojení krve
Autorka: Tanya Huffová
Překlad: Pavel Musiol
Obálka: Lukáš Tuma
Počet stran: 332
Vazba: brožovaná
Rozměry: 115 x 180 mm
Vydal: Brokilon, Praha 2010
Doporučená cena: 248 KčHodnocení: *** (60%)
