Většina lidí tomu dokáže odolat, ale neúnavné pokusy Věcí jsou silnější, právě když jejich vyhlédnutá oběť spí.
Bel-Shamharoth, C’hulagen, Zasvěcenec – všichni ti příšerní staří bohové Nekrotelecomiconu, knihy známé jen jistým šíleným adeptům pod jménem Liber Paginarium Fulvarum, jsou neustále připraveni proniknout do dřímajícího vědomí.
– Lehké fantastično
Necronomicon je tajemná kniha, která je často využívána ve filmech, např. v Evil Dead (Smrtelné zlo) od Sama Raimiho. Stále se vedou debaty, zda Necronomicon skutečně existoval nebo zda je to jen pouhá smyšlenka.
H. P. Lovecraft o této knize napsal:
„Necronomicon je grimoár – arcidílo tzv. černé magie, které obsahuje tzv. mrtvá jména neboli vysoce účinné magické formule, zaměřené na tzv. stříbrnou neboli lunární magii. Tato kniha údajně začíná kapitolou Svědectví šíleného Araba, který zde popisuje vše, co viděl a co se naučil, když získal 3 sigilia Masschu.
Al Zahred, údajný autor Necronomiconu, ji označuje za knihu černé země, kterou obdržel na rovinách Igigi, krutých duchů, poutníků pouště. Má to být velmi nebezpečná kniha, protože jejím předmětem jsou evokace velmi starých božstev uctívaných krvavými kulty. Dle slov autora lze soudit, že se setkal s bytostmi z jiného světa v horách, které obývali lidé Masschu.
Kniha také vypovídá o magickém charakteru starých božstev. V principu jde pomocí tohoto grimoáru evokovat bytosti, které jsou dle našich měřítek silně černomagické a zlé ze své podstaty. Ovšem jsou uvězněny mimo tento prostor a cestu sem jim umožní pouze výše zmíněná evokace.“
Al Zahredovi se přezdívalo Šílený. V Zeměploše je autorem Nekrotelecomiconu Šílený Ahmed.
