Miloš Forman je považován za jednoho z nejvýznamnějších českých, významných amerických, ale především patří mezi světově uznávané filmové režiséry. To jak u diváků, tak kritiků. Úspěch mnozí připisují autentičnosti a věrohodnosti jeho filmů. O svém nezaměnitelném stylu přesvědčil svět v Oscary ověnčených filmech Amadeus nebo Přelet nad kukaččím hnízdem.
Miloš Forman, Zdroj: Czech Theatre
Režisér, scenárista a příležitostný herec Miloš Forman se narodil v Čáslavi. Po smrti rodičů v koncentračním táboře Osvětim, kam byli posláni pro členství v odbojové skupině, vyrůstal v domově mládeže. Poté navštěvoval internátní školu krále Jiřího, kde studoval také Václav Havel. Po absolvování se rozhodl pro hereckou dráhu, avšak na DAMU ho nepřijali. Úspěšnější byl na FAMU, kde zahájil studium scénáristiky a dramaturgie.
Již při studiu spolupracoval s Martinem Fričem na veselohře Nechte to na mě (1955). Po ukončení FAMU krátce pracoval v televizi a spolupracoval na filmových projektech. Spolupodílel se na scénáři k filmu Morčata (1957) a na režii filmu Alfréda Radoka Dědeček a automobil (1957).
Debutem Miloše Formana se stal povídkový film Konkurs (1963), který tvoří dvě povídky „Konkurs“ a „Kdyby ty muziky nebyly“. Film dokumentárně zachycuje autentické záběry z pěveckého konkurzu divadla Semafor. Mezi zúčastněnými je mimojiné také Yvonne Přenosilová nebo Hana Hegerová.
První celovečerní film Černý Petr (1963) o vztahu otce a pubertálního šestnáctiletého učně Forman podává s nadhledem a humorem. Film získal řadu zahraničních ocenění.
Ústředním tématem známého snímku Lásky jedné plavovlásky (1965) je zamilovaná dvojice v podání Hany Brejchové a Jana Pucholta.
Svým prvním barevným filmem Hoří má panenko (1967) odhaluje Forman české maloměšťáctví. Děj se odehrává na pozadí požárnického plesu. Ve filmu se spojují groteskní gagy s nekompromisním odhalením lidské přízemnosti.
Hoří má panenko byl poslední film před emigrací, v srpnu 1968 odchází Miloš Forman do USA. Ve filmové tvorbě ovšem dál pokračuje a filmem Taking off (1971) na sebe upoutá pozornost amerických filmových kritiků. Uvolněná komedie o generaci 70. let získala cenu za nejlepší film na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes.
Dokumentární tvorbu představuje snímek Viděno osmi (1973) pojednávající o olympijských hrách v Mnichově v roce 1972. Na dokumentu se podílelo celkem osm režisérů. Každý z nich se na událost díval ze svého úhlu pohledu. Forman se například zaměřil na komické aspekty olympijských her.
Přelet nad kukaččím hnízdem (One Flew Over the Cockoo´s Nest, 1975), adaptace slavného
románu Kena Keasyho Vyhoďme ho z kola ven, měl být původně nízkorozpočtovým snímkem. Ovšem filmové zpracování příběhu z prostředí psychiatrické léčebny se stalo kultovním dílem. Z Formana se stala významná osobnost světové kinematografie. Snímku vévodí přirozenost a autentičnost. Režisér dal hercům prostor pro improvizaci, čehož využíval zejména Jack Nicolson, představitel hlavního hrdiny McMurphyho. Sám Ken Keasy s filmem údajně spokojen nebyl, vadilo mu, že film není natočen z pohledu postavy Chiefa, jak je tomu v jeho knize. Nicméně kritici i diváci byli Formanovým zpracováním doslova nadšeni a film byl ověnčen cenami. Získal celkem pět Oscarů, čtyři Zlaté glóby, cenu amerických kritiků za režii a mnohá další ocenění.
Následujícím dílem bylo filmové zpracování jednoho z nejvýznamnějších muzikálů druhé poloviny 20. století Vlasy (Hair, 1979). Právě Miloš Forman proměnil broadwayský muzikál v jedinečnou podívanou, v originální dílo oslovující diváky napříč všemi věkovými kategoriemi.
Film Ragtime (1981) se zabýval rasovou tematikou, nesnášenlivostí bělochů vůči afroamerické komunitě New Yorku na počátku 20. století.
Mezi vrcholná díla Miloše Formana se bezesporu řadí Amadeus (1984). Historické drama o věčném soupeření snaživého Salieriho a bláznivého, leč výjimečně talentovaného Mozarta. Salieri je svou žárlivostí dohnán k zuřivosti a organizuje intriky s cílem zničit Mozarta, k čemuž je ochoten použít všechny dostupné prostředky. Forman dokázal dokonale zachytit atmosféru klasicistní Vídně. Film získal osm Oscarů.
Historické drama Valmont (1986), natočené podle slavného románu Choderlose de Laclose Nebezpečné známosti, nebylo kritikou přijato. Forman dokonce uvažoval, že s filmováním skončí.
Ovšem po sedmi letech se vrátil s poněkud kontroverzním snímkem Lid versus Larry Flynt (The People vs. Larry Flynt, 1993) o pornomagnátovi bojujícím za svobodu slova a tisku. Za film získal hlavní cenu MFF v Berlíně. Stejnou cenu obdržel za film Muž na měsíci (Man on the Moon, 1999), biografii výrazného amerického komika Andyho Kaufmana, který dokázal nezaměnitelným způsobem provokovat publikum, vyvolat bouřlivý smích nebo zcela opačné emoce. Ve filmu jej dokonale ztvárňuje Jim Carrey.
Zatím posledním Formanovým dílem byl snímek Goyovy přízraky (Goya´s Ghosts, 2006) odehrávající se ve Španělsku v době inkvizice. Podobně jako u Amadea upoutá diváka skvěle zachycená atmosféra doby, kterou dotváří skvělé kostýmy.
V současné době Miloš Forman pracuje na novém filmu, který má přiblížit události tzv. Mnichovské dohody. Snímek vzniká podle knihy Georgese – Marca Benamoua Mnichovský přízrak. Na scénáři se s Formanem podílí Václav Havel.
