2 fotky 
Básník a prozaik ruchovské generace. Jeho prozaická činnost vyústila až v satirickou karikaturu českého maloměšťáka – Matěje Broučka.
Svatopluk Čech, autor Matěje Broučka. Zdroj: wikimedia.org
Svatopluk Čech se narodil roku 1846 jako nejstarší ze šestnácti dětí Františka Čecha v Ostředku u Benešova. Jeho otec pocházel ze selského rodu a byl horlivým vlastencem. Už za studií se stal členem pražského literárního spolku Ruch. Vystudoval práva, ale již roku 1873 v Praze spoluredigoval po Hálkovi a Nerudovi časopis Lumír. Právnickou praxi definitivně pověsil na hřebík v roce 1879, kdy se spolu se S. Hellerem ujal redaktorství časopisu Květy. Přispíval také do Národních listů jako fejetonista.
Cesty z rodné kolébky
Velký vliv na literární dráhu Svatopluka Čecha mají cesty do ciziny: na Krym (1874), kde čerpal náměty k dílům Upomínky z Východu, Čerkes či Kresby z cest; poté pak do Dánska (1882), zde sbíral námět pro dílo Dagmar. Dále navštívil také například Itálii, Chorvatsko, Francii či Polsko.
Svatopluk Čech je dnes nejvíce spojován s prozaickou trilogií o Matěji Broučkovi, avšak důležitou roli hraje v jeho literárním odkazu také poezie. Ta se vyznačuje alegoričností a rétoričností, hraní si s verši a básnickou zdobností.
V jeho poezii se také střetávají politické a filozofické programy, hlavně v dialozích postav (v dílech Adamité, Slávie, Evropa).
Díla Svatopluka Čecha nejsou dnes oblíbenou literaturou. Zdroj: sxc.hu
Symbol národního a sociálního boje nalezneme ve veršované povídce Lešetínský kovář – boj drobného řemeslníka o svou kovárnu. Známá je také veršovaná povídka z pobělohorské doby – Václav z Michalovic. Odlišný je však veršovaný soubor Ve stínu lípy složený z příběhů prostých lidí, jejich osudy jsou veselé i smutné, soubor klade důraz na příslušnost k vlastní zemi a vztah k rodnému kraji.
Barbar Matěj Brouček
V próze nelze opomenout legendární příběhy Matěje Broučka, v nichž Čech vytvořil pravý kritický a satirický obraz českého měšťáka. Brouček je srovnáván s éterickými měsíčňany (Pravý výlet pana Broučka do Měsíce), z tohoto pohledu vychází jako nekulturní a věčně hladový pozemšťan.
V novém epochálním výletě pana Broučka, tentokrát do patnáctého století se hlavní postava setkává s husitskými bojovníky v předvečer bitvy na Vítkově. Matěj Brouček se ukáže jako přízemní a ustrašený chlapík. Trilogii doplňuje Pan Brouček na výstavě.
Mezi rané prózy můžeme zařadit povídku Jestřáb kontra Hrdlička s autobiografickými rysy z dob studií. Satira Hanuman líčí opičí stát, obraz politického zřízení Rakouska-Uherska. Známé jsou i Čechovy sbírky politické lyriky – Nové písně a Jitřní písně. K alegorii se vrací v lyricko-epické skladbě Písně otroka, zde pěvec-otrok probouzí svůj lid v dalekých koloniálních krajinách, vyjadřuje svůj postoj k sociálnímu útlaku. K úloze dělníka se Čech vrací v posledních dílech – ve sbírce Sekáči, sbírka oslavuje lidskou práci a rozpory společenství na vesnici.
Svatopluk Čech v posledních letech trpěl střevní nemocí, které nakonec podlehl. Umřel roku 1908 jako dvaašedesátiletý v pražské Tróji, jeho pohřeb na vyšehradském hřbitově se stal národní manifestací.
