3 fotky 
Dalšímu finálovému kolu Česko Slovenské SuperStar vévodily legendy. Zbývající čtyři soutěžící se museli poprat se skladbami veleslavných Queen a Abby. Finalisté také prozradili, co si pod pojmem legenda představují.
Gabriela Gunčíková, zdroj: youtube.com
Večerní boj o postupová místa odstartovala píseň, kterou si všichni finalisté zazpívali společně – Dancing Queen od Abby. Když zněl každý hlas zvlášť, bylo to celkem pěkné, jakmile se ale hlasy soutěžících spojily, naháněla původně optimistická skladba trochu hrůzu. Čtveřice se také snažila o jakousi skromnou choreografii, kterou však jednoznačně nechytal Michal Šeps. Vystoupení tak působilo poměrně nesourodě, až amatérsky. Naštěstí se jednalo jen o pokus, jak uvést další finálový večer, a ne o soutěžní číslo.
Jako první se na jeviště postavil Lukáš Adamec a odstartoval první část večera, ve které zněly hity švédské skupiny Abba. Lukáš vystoupil v přiléhavém lesklém oblečku a zazpíval S.O.S. I když mu styl Abby příliš neseděl, se skladbou se popral (jako vždy) s úctou. Co bych ale oželela, byly jeho pohybové kreace.
Jak to viděla porota?
Rytmus: Bez chyby zazpívané, ale bylo to pro tebe nepřirozené.
Osvaldová: Jak jste správně poznamenal, vypadáte jako ko…, ale nezpíváte jako ko…
Zeťová: Písnička ti nesedla, ale bylo to hezký.
Habera: Ze začátku to bylo trochu nejisté, ale zpíváš dobře. Jediný problém vidím v tom oblečení.
Můj verdikt: Zpěv nebyl špatný, ale Lukáš by se stylu Abby měl vyhýbat obloukem.
Druhý v pořadí byl Martin Harich s písní Waterloo. Prozradil, že Abba má pěkné písničky, které zní velmi jednoduše, ale zpívají se těžko. Martin nastoupil se svou obvyklou hravostí a pohodou. Samotný zpěv byl ale nejistý.
Jak to viděla porota?
Osvaldová: Bylo to zábavný.
Zeťová: Milé, veselé, pěkné a máš moc krásný hvězdičky.
Habera: Konečně jsem viděl tancovat někoho tak, jak tančím já. Místy to bylo bludiště. Vadí mi frázování. Jinak to bylo zábavné.
Rytmus: Cením si toho, jak jsi poprvé zamaskoval, že ti vypadl text. Působilo to jako dobré karaoke na stužkované. Ale jsi dobrý zpěvák.
Můj verdikt: Martina zachránila jenom jeho energie, se kterou na jeviště přišel. Zpěv byl rozpačitý, vypadával mu text, celé to bylo rozhozené.
Následoval Michal Šeps, který přiznal, že od Abby zná jen píseň Dancing Queen. Naučit se ale musel jinou skladbu – Mamma Mia. I tentokrát se rozhodl pojmout ji po svém a nevytvářet žádnou kopii švédských zpěváků. Mnohem vtipnější než celé vystoupení však byla Michalova předpověď počasí na Jamajce, kterou divákům přečetl po svém pěveckém výkonu.
Jak to viděla porota?
Osvaldová: Bylo to jako sen – Michal se objevil u lidožroutů, kteří řekli: buď zazpívej Abbu, nebo tě sníme.
Zeťová: Bylo to opět veselé. Náramně jsem se bavila, ale nebudeme se bavit o zpěvu.
Habera: Ty máš na to, abys zazpíval takové věci. Kdybys chtěl, tak to bude zábavné a pěkné. Bylo cítit, že ses na to v některých místech vykašlal.
Rytmus: Podle mě jsi tu nejsilnější článek a všichni, kdo vypadli, se od tebe mají co učit.
Můj verdikt: Michal se snaží zpívat, ale jeho vystoupení jsou příliš jednotvárná.
Poslední píseň, Lay on Your Love on Me, zazněla z úst Gabriely Gunčíkové, pro kterou je Abba nadčasovou kapelou. Gabriela se bála, aby nebyla při svém vystoupení směšná. Její obavy se nenaplnily. Skladbu si trochu upravila, aby sedla jejímu rockovému hlasu, a na pódiu vypadala celkem přirozeně a svěže.
Jak to viděla porota?
Zeťová: Abba rockovým hlasem se mi líbila. Pro mě lepší než originál.
Habera: Byla jsi nejjistější. Bylo to úplně přirozené.
Rytmus: Nepochybuju o tobě. Dobře jsi to zazpívala.
Osvaldová: Byla jste jediná, která dnes nevypadala směšně. Bylo to moc pěkné.
Můj verdikt: Nejlepší Abba dnešního večera.
Druhou polovinu večera zahájilo další společné vystoupení. Tentokrát se jednalo o patrně největší hity z dílny kapely Queen. Queeni sedli všem čtyřem mnohem lépe než Abba. Vystoupení nebylo takovým průšvihem. Musím však podotknout, že Gabriela svým hlasem překřičela mužskou trojici a opět ukázala svou sílu.
První vystoupil Lukáš Adamec s písní Somebody to Love. Lukáš přiznal, že toto kolo je pro něj jedno z nejtěžších. Nejen kvůli skvělému Frediemu, ale také kvůli velké obtížnosti dané skladby. Suverénní nástup, pozitivní energie, jistota Lukášova hlasu. Další vystoupení, na které diváci jen tak nezapomenou.
Jak to viděla porota?
Habera: Pěkný kousek a Jimmy hrál velmi hezké sólo. Bylo by strašně nespravedlivé, kdybys nepostoupil do dalšího kola.
Rytmus: Velmi kvalitní výkon zkušeného zpěváka. Dobře se to poslouchá.
Osvaldová: Fredie měl trošičku lepší angličtinu než vy. Ale já si myslím, že to bylo pěkné.
Zeťová: Fakt to bylo dobrý.
Můj verdikt: Lukášovy výkony patří k těm nejstabilnějším. Je to výborné.
Skladba We Are the Champions zazněla v podání Martina Haricha. Ten ve svém medailonku prozradil, že legendami jsou pro něj Chip a Dale. Martinovo vystoupení bylo plné emocí, které jsou s uvedenou skladbou neodlučitelně spjaty. Navíc bylo vidět, že si finalista zpěv užívá, což působí na diváky a posluchače vždy příjemným dojmem.
Jak to viděla porota?
Rytmus: Výběr písničky byl perfektní. Mělo to v sobě muzikálnost, umíš intonovat. Jsi patnáctiletý talent.
Osvaldová: Kromě toho, že umíte dobře zpívat, se mi na vás líbí, že se na jevišti chováte naprosto svobodně.
Zeťová: Zazpívals to v pohodě. Super.
Habera: Více se mi líbily refrény, neměl jsi zde čas vibrovat. Hodnotím to tak dva minus, tři. Ale mám velké nároky.
Můj verdikt: Nebylo to bez chyb, ale poslouchalo se to velmi hezky.
O předposlední pěvecké vystoupení se postaral Michal Šeps, který předvedl svou verzi písně Mustapha. Tato skladba má orientální nádech, opakuje se v ní jen několik málo slov a k Michalově osobnosti tak nějak sedí. Michal opět ukázal svou nespoutanost a vášeň k hudbě.
Jak to viděla porota?
Osvaldová: Pro mě nehodnotitelný výkon. To je na vkusu diváků. Jsem z toho úplně zmatená.
Zeťová: Tahle píseň je těžko uchopitelná pro posluchače i v originále. Hezký.
Habera: S tímto bys mohl v Istanbulu na věži hlásit hodiny. Složil jsi úplně novou písničku. Ani Alláh neví, co to bylo. Ale pobavili jsme se.
Rytmus: Zkritizuj se sám.
Můj verdikt: Působilo to trochu fanaticky, ale za poslední dobu to bylo jedno z lepších vystoupení.
Závěr večera patřil Gabriele Gunčíkové a písni Who Wants Live Forever. Tato skladba je plná citu, lásky, věčnosti a Gabriela se s ní pokusila napravit reputaci po minulém kole. Celý Gabrielin pobyt na jevišti byl elegantní, honosný a přitom jemný.
Jak to viděla porota?
Zeťová: Jsem šťastná, že jsi to takhle zazpívala. Bylo tam všechno, co tam být mělo.
Habera: Velmi příjemný a velký zážitek. Konečně jsi ukázala, že umíš zpívat i jemně.
Rytmus: Bylo to emotivní, bylo to silné. Mělo to atmosféru. Byl to vrchol dnešního večera.
Osvaldová: Zpívat takhle těžkou věc a bojovat s vlečkou – klobouk dolů.
Můj verdikt: Úžasně procítěné.
Na úplný závěr se na jevišti objevil Miro Šmajda se svou kapelou a předvedl show, ve které představil svou novou píseň. Příští týden se můžeme těšit na unplugged kolo s hostem Mekim Žbirkou.
