2 fotky 
Stát se úspěšným právníkem znamená vystoupat na výšiny společenského žebříčku a získat vysoce nadstandardní příjem. Zájem o studium na právnických fakultách proto mnohonásobně převyšuje kapacitu škol a do poslucháren nakonec usedá jen deset až dvacet procent uchazečů. Tím se ale určitě nenechte odradit. Štěstí přeje připraveným a letos mezi nimi můžete být právě vy.
Právníků má být už za několik let nedostatek, Zdroj: sxc.hu
Univerzita Karlova, Palackého a Západočeská univerzita přijímají uchazeče na základě výsledků Národních srovnávacích zkoušek (NSZ) společnosti Scio, konkrétně rozšířené varianty testu Obecných studijních předpokladů (OSP) a testu ze Základů společenských věd. U přijímaček na Masarykovu univerzitu vás čeká Test studijních předpokladů (TSP), který organizuje sama fakulta.
Pokud se hlásíte na Právnickou fakultu UK, v přijímacím řízení získáte bonifikaci za maturitu s vyznamenáním a za státní nebo mezinárodní zkoušky z jednoho nebo dvou cizích jazyků na úrovni minimálně B2 dle Evropského referenčního rámce. Každá aktivita je ohodnocena deseti body, celkem si tak můžete přijít až na třicet bonusových bodů.
Na právnickou profesi studenty připravují čtyři fakulty v republice:
Právnická fakulta UK v Praze
Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně
Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni
Posledním oborem, kde se ještě pořádají klasické přijímací zkoušky, je bakalářský obor Právo ve veřejné správě na Univerzitě Palackého. Uchazeči o studium budou psát testy z logiky, dějepisu, základů práva, všeobecných znalostí, obecných předpokladů ke studiu a cizího jazyka.
V Praze a Olomouci je šance na přijetí vyšší
Převis zájemců nad přijatými studenty je na právech obrovský, přesto se mezi školami dají odlišit ty, kde je šance o něco vyšší. Například na pražské a olomoucké fakultě se na magisterský obor Právo dostal vloni každý pátý uchazeč, na stejný obor v Brně pouze každý osmý. „Čísly se nenechte odradit, sám jsem se přesvědčil, že náhoda je někdy blbec a člověk by se neměl podceňovat,“ dodává uchazečům odvahu student druhého ročníku Právnické fakulty UK Karel Slabý.
Možnost prominutí přijímacích zkoušek a nástupu přímo do druhého ročníku mají absolventi tzv. nultého ročníku v rámci placeného celoživotního vzdělávaní (CŽV), pokud splní předepsané studijní povinnosti a získají určitý počet kreditů. Podmínkou je, že se hlásí na stejnou školu, na níž absolvovali kurz CŽV.
Učení je spousta
Jste-li ze střední školy zvyklí na komorní atmosféru, na právech, kam každoročně přijímají stovky studentů, se v prvních týdnech nevyhnete překvapení v podobě poslucháren naplněných takřka po strop. Ale nebojte, počáteční studijní nadšení mnoha lidem brzy opadne a od druhého semestru se výuka přesouvá i do menších místností.
Na všech právnických fakultách můžete studovat pětiletý magisterský obor Právo, po jehož absolvování získáte titul magistr (Mgr.), složení rigorózní zkoušky vás pak opravňuje k užívání doktorského titulu JUDr. Mimopražské školy nabízejí i tříleté bakalářské obory ve studijním programu Právní specializace, které vás dovedou k titulu bakalář (Bc.).
Na pražské právnické fakultě se v prvním semestru můžete těšit celkem na šest předmětů, a to na Římské právo, Teorii práva, Dějiny kontinentálního a angloamerického práva, Základy sociologie a psychologie, České a československé právní dějiny a Státovědu.
Studium práv nepatří k nejsnazším, a tak je třeba obrnit se pevnými nervy a učení hlavně rozplánovat do menších, zvládnutelných úseků. „Tvrzení, že nejtěžší je na práva se dostat, jsou jen fámy, učení je spousta, ze začátku hlavně historie a často dost abstraktní teorie,“ říká Karel Slabý a dodává, že časem se studium více orientuje na jednotlivé právní oblasti a praktickou aplikaci. Souhlasí s ním i Radek, který má pár dnů před státnicemi po třetím semestru: „Očekával jsem, že se seznámím s platným právem a naučím se ho používat. Místo toho jsme se celý rok zabývali hlavně dějinami a teorií,“ přiznal Radek mírné zklamání.
Studentské spolky i přednášky politiků
Neopomenutelnou součástí studentského života budoucích právníků jsou studentské spolky, jako je ELSA, Všehrd, Common, Law Society, Juristi a další, které pořádají nejrůznější akce nejen právního zaměření, ale nabízejí také možnost sportovního vyžití nebo návštěvu některé z velkých party. Ve škole se také čas od času pořádají přednášky významných osobností na různá témata. Právnickou fakultu UK v minulém akademickém roce navštívil například prezident republiky Václav Klaus nebo současný ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Absolventi magisterského oboru Právo najdou uplatnění v oblasti soudnictví, advokacie, notářství, veřejné správy, státního zastupitelství, v diplomatických službách, sféře tuzemského i zahraničního obchodu apod. Absolventi bakalářského studia se uplatní podle své specializace např. ve veřejné správě, v oblasti podnikatelského prostředí, v komerční právní praxi nebo daňovém poradenství. Jednou z možností je nestudovat jen práva a oba obory pak skloubit. Přesně o tom uvažuje Radek, který začal na žurnalistice: „Ze všeho nejmíň mě láká advokacie. Naopak se mi docela zamlouvá soudnictví, nebránil bych se ani nějakému právnímu povolání v oblasti médií, která mě zajímají.“
