5 fotek 
Ve třetím dílu tohoto seriálu se podíváme na střih. Minule někteří argumentovali tím, že bych měl dát nejprve pár rad k natáčení a až poté rozebírat možnosti střihu. To je sice pravda, ale myslím si, že následující řádky pomůžou a usnadní samotné natáčení, kde se vyvarujete spousty zbytečných chyb, které by se ve střižně opravovaly jen těžko.
Foto: Tomáš Lénárd, Topzine.cz
Nutno také uvést, že amatérský film funguje trošku jinak než profesionální, kde má na starosti každý obor (režie, střih, kamera, zvuk, světla atd…) několik lidí. V amatérských podmínkách tohoto nelze dost dobře dosáhnout, jistě ne hned na počátku, takže rady budou spíše směřovat ke spojení těchto profesí do jednoho celku.
Foto: Tomáš Lénárd, Topzine.cz
Postup při střihu ponechám na vás. V praxi je asi nejčastější natáhnout do střihového programu všechny videosekvence a z nich vybírat úsek, který se povedl nejvíce a který se následně hodí do timeline. Mně se naopak osvědčil přístup trochu odlišný, v zásadě se dá říci opačný. Natáhnu veškerý natočený materiál do timeline a tam mažu to, co nevyužiji nebo nepotřebuji. Je to podle mého skromného názoru o něco rychlejší a na žádný záběr nelze zapomenout. Profesionálové tento postup nejspíše označí za prasárnu.
Časová náročnost střihu se velmi různí, je těžké říci konkrétní časový horizont, u mě to bývá 2-3 hodiny na jednu minutu filmu (včetně hudby, zvukových efektů a barevných korekcí). Záleží ovšem na množství střihu a složitosti výsledného díla.
Rady do začátku
Nejdůležitější je umět být stručný. Je to nejčastější chyba začátečníků. Je jedno, jestli jde o video z dovolené nebo o krátký film, vždy své dílo zkraťte na polovinu toho, co vám přijde už tak hodně krátké. Pak to zkraťte ještě jednou. Až poté budete mít snímek, u kterého někdo vydrží déle než minutu. Věřte mi. Zkrátka, vždy se snažte vžít do role nezaujatého diváka a přizpůsobte tomu délku.
Je dobré se vyhnout nesmyslným přechodům ve střihu, jako jsou například srdíčka, hvězdičky apod. Přechody by se měly používat střídmě, snad občas s výjimkou cross dissolve (plynulý přechod, kde se jeden záběr mění ve druhý), popřípadě zatmívačky (i tam by se nemělo přehánět).
Střihat by se mělo mezi rozdílnými záběry, ne z celku na velmi podobný celek popřípadě polocelek, vždy by měly být záběry něčím odlišné, aby to nepůsobilo rušivě (samozřejmě to může být vaším záměrem, pak je to v pořádku).
Foto: Tomáš Lénárd, Topzine.cz
Doprovodný text nemusí být psaný fontem 200 přes celý monitor. Stejně tak několikerá barevná písma jsou spíše odpuzující. Bohatě stačí malý celo-bílý nápis na černém pozadí o velikosti písma do 36, v jednoduchosti je síla.
Nezapomínejte na pravidlo osy (nestříhejte přes ní, vždy jen z jedné její části). Pokud přece jenom chcete jít přes, musí to být vidět přímo na záběru. Stejného účinku docílíte vložením vhodného detailu na dostatečnou dobu. Když už jste na druhé polovině, tak znovu platí výše uvedené. Taktéž dodržujte stejný směr pohybujících se postav, když jde zleva doprava, tak v navazujícím záběru nemůže jít opačně, působilo by to, že se vrací.
Foto: Tomáš Lénárd, Topzine.cz
Střih podle hudby
Vybírejte pokud možno legální hudbu k videu, možností je dneska mnoho, například jamendo.com nebo incompetech.com. Tak se vám nemůže stát, že vás z Youtube smažou za porušení autorských práv. Svůj film můžete film bez starostí promítat pro sál plný lidí a nikdo vám na to nemůže nic říct.
Pokud si vyberete akční hudbu, stříhejte do ní, konkrétně na přízvučné a nepřízvučné doby, případně jiné znatelné předěly (ale neměl by vzniknout pravidelný střih, kdy člověk dopředu ví, kdy přijde další záběr). Pokud zvolíte hudbu jinou, přizpůsobte tomu i dynamiku vašeho videa.
Takhle to do začátku asi nepůjde…
Je střih vůbec potřeba?
Střihu se můžete vyhnout, pokud natočíte celý film na jeden záběr, nejznámější příklady jsou hudební videa skupiny Ok Go, ale to chce samozřejmě spoustu zkoušení a velkou dávku trpělivosti.
Pokud chcete vědět více, doporučuji prostudovat literaturu na toto téma, například Základy střihové vazby od Josefa Valušiaka.
