„Možná jsem se měla oholit,“ sděluje přemítavě mladá žena svému druhovi. Mezi 650 nahými lidmi na tom ale až tak nezáleží. V další chvíli se všichni naháči seskupují a Spencer Tunick fotí.
Obří skupiny naháčů na veřejnosti jsou Tunickovou specializací už více než 20 let. Stovky lidí aranžuje na nejrůznější místa od náměstí přes obchodní centra až po opuštěnou, vyprahlou poušť. Nevyhýbá se ani malůvkám a barvení celých těl, které pak skládá do obrazců. Jeho práce je tak jakousi kombinací pouliční performance a propracovaného bodyartu.
Všichni jeho modelové jsou výhradně dobrovolníci a s jejich sháněním výtvarník rozhodně potíže nemá. A to ani přesto, že byl při fotografování už několikrát zatčen. To je důvod, proč už žádná jeho další práce nevznikne v New Yorku; v současnosti tvoří na cestách v mnoha zemích po celém světě, ve městě i v divočině. Jeho naháči leželi i před operou v Sydney, na pobřeží v Dublinu nebo v centru Mexico City.
Spencer Tunick chce prostřednictvím svých instalací konfrontovat svět umění se sociální, politickou a právní sférou a současně chce přinést jejich účastníkům neobyčejný zážitek, který navrací člověka zpět k přírodě. I na jeho oficiálních stránkách si můžete snadno ověřit, že neobyčejná jeho tvorba rozhodně je.
