5 fotek 
Včera proběhl v Praze Maturitní informační veletrh, jehož motto znělo: Dejme šanci české vzdělanosti. V podstatě šlo ovšem hlavně o to přesvědčit vysoké školy, aby daly šanci státní maturitě coby rovnocenné náhradě za přijímací zkoušky. Postoje byly různé. Polovina pozvaných děkanů a proděkanů odmítla přijet, pozitivně se k tomuto tématu vyjádřil například proděkan Podnikohospodářské fakulty VŠE Ivan Nový.
Ministryně školství Miroslava Kopicová, Zdroj: Karel Slabý, Topzine.cz
Do Prahy se sjelo přes dvě stě děkanů a proděkanů, aby obdrželi co nejvíce informací o připravované státní maturitě. Akci pořádalo ministerstvo školství v čele s ministryní Miroslavou Kopicovou, která na konferenci rovněž vystoupila, společně se společností Cermat, která státní maturitu připravuje.
V září má odstartovat jakási zkušební verze státní maturity, která má pomoci odhalit případné problémy a připravit školy na novou podobu maturitních zkoušek.
Co se týče státní maturity coby potenciální vstupenky na vysoké školy, jsou této myšlence podle ministryně Kopicové představitelé vysokých škol převážně nakloněni
„Nemohu samozřejmě hovořit za všechny vysoké školy, ale my státní maturitu jako vstupenku na naši školu vítáme. Ještě před pár lety jsme přihlíželi k prospěchu ze třetího a čtvrtého ročníku, posléze už jen k maturitnímu prospěchu, dnes už ani to ne. Jednička a čtyřka jsou zkrátka na různých školách srovnatelné známky,“ uvedl k tomu Ivan Nový z VŠE.
Státní maturita nabízí dvě úrovně obtížnosti, Zdroj: Karel Slabý, Topzine.cz
Dvouúrovňová maturita
V rámci povinných zkoušek jsou studentům nabídnuty dvě úrovně obtížnosti – a to nižší a vyšší, student má právo si úroveň vybrat. Možnost výběru se tedy týká češtiny, cizích jazyků, matematiky a od roku 2012 rovněž občanského a společenskovědního základu a informatiky.
Co se týče nepovinných předmětů (matematika, cizí jazyk, občanský a společenskovědní základ a informatika), lze si opět vybrat ze dvou úrovní a v případě ryze nepovinných předmětů, tj. fyziky, chemie, biologie, dějepisu, dějin umění a zeměpisu, bude k dispozici pouze test jedné úrovně – vyšší.
Každá škola má povinnost připravit své studenty pro nižší úroveň maturitní zkoušky. To bude ovšem kamenem úrazu a tím, čeho se školy obávají. Na některých školách znalosti studentů zkrátka neodpovídají ani požadavkům pro nižší úroveň obtížnosti. Změna osnov se ale podle mluvčího Cermatu Petra Zeleného neplánuje.
„Na školeních pro učitele dotyčné pedagogy rozhodně neškolíme v tom, jak učit, jde spíše o technickou stránku celé věci,“ dodal k tomu.
Pavel Zelený a Ivan Nový, Zdroj: Karel Slabý, Topzine.cz
Učitelé i studenti se dál bouří
Vůči maturitám jako takovým se ale přesto mnoho škol ohrazuje. Častým argumentem je podle nich zmatečnost informací a nesmyslnost unifikace vzdělání v rámci středních odborných škol, učilišť a gymnázií.
V podobném slova smyslu se vyjádřil i děkan Národohospodářské fakulty VŠE v Praze Petr Schwarz.
„Státní maturity nejsou krok vpřed. Problém vidím především u odborných škol a učebních oborů s maturitou. Tam by se měl klást důraz na profesní úroveň, nikoli na esej z českého jazyka,“ míní děkan.
Se zavedením státních maturit souhlasí, k tomu, že by byla vstupenkou právě na jeho fakultu, je skeptický. A jedním z důvodů je právě absence matematiky u maturitní zkoušky. „Pokud by tam matematika byla, možná bych o tom uvažoval. Bez ní ale vůbec,“ řekl k tomu.
Přes sto šedesát škol proti státním maturitám podepsalo petici a školy podpořili i středoškolští odboráři.
Zda tedy státní maturita bude vstupenkou na vysoké školy, závisí na školách samotných.
Na přípravu maturit může ministerstvo do roku 2013 čerpat až 405 milionů korun z evropských fondů. V prvním roce konání se nových zkoušek zúčastní 107 000 studentů.
