Seriál Stargate SG-1 se pomaloučku blíží do finiše, už je to jen co by granátem dohodil a zbytek doběhl, tak se pojďte podívat, jak takový doběh do cíle vypadá, a jak vypadá příprava do závěrečných metrů a na proběhnutí cílovou páskou.
Anubis se roztahuje v oválné pracovně! Zdroj: stargate.mgm.com
Hadí hlavy
Mezi Goa’uldy si stále větší a větší postavení získává Anubis a to hlavně díky svým vyspělejším technologiím. Někteří Goa’uldi se s ním snaží bojovat a naopak někteří s ním začínají uzavírat spojenectví, což je čím dál nebezpečnější pro Zemi, protože pokud by získal výsadní postavení, ostatní ho podle smlouvy o ochraně Země nebudou moci zastavit a Asgardé nejsou v postavení, ve kterém by mohli Zemi jakkoli pomoci, protože se právě vzpamatovávají z vleklé a velmi namáhavé války s Replikátory.
Situace se poněkud zlepší po vyřazení Anubisovy mateřské lodi z provozu, ovšem protože nic netrvá věčně, a tak v galaxii začnou brzy dělat pořádnou neplechu jeho noví super vojáci, nezranitelní téměř jakoukoli energetickou, palnou či konvenční zbraní. Na vyřešení tohoto problému společně pracují pozemšťané a Tok’rové.
Jack v Antickém křesle Zdroj: stargate.mgm.com
Tímto vším si Anubis nakonec vypracuje takovou převahu, že se rozhodne napadnout Zemi v domnění, že Země získala přístup ke zbraním Antiků, což není tak úplně pravda, i když plukovníku O’Neillovi se znovu podařilo si nahrát do paměti znalosti Antiků. Anubise pohání velký strach z antických zbraní, a proto velice spěchá.
Zatím co SG-1 hledá řešení, strhne se neuvěřitelný boj o čas o to, jak vlastně Zemi zahránit, nabízí se jedinečné řešení, sám plukovník O’Neill, jenže ten si nevzpomíná, a pozdějí členům SG-1 a celému lidstvu nezbude, než věřit jeho rozvíjejícím se znalostem Antiků a doufat. Že snaha o záchranu Země nebude marná. Celá Země mobilizuje a připravuje se na útok Anubise. Hned po příletu jeho sil je ale jasné, že bez pomoci SG-1 se Země nemůže za žádných okolností ubránit.
Jack O'Neill, naklonovaný do podoby puberťáka Zdroj: stargate.mgm.com
Výsledkem jedinečného dvoj dílu The Lost City I a II, je mimo jiné velkolepá bitva nad Antarktidou, taková, že se tehdy považovala samotný závěr celého seriálu.Celý tento dvoj díl je snad tím nejlepším, co v ateliérech společnosti MGM vzniklo. Scénáristé si přímo vyhráli s příběhem a replikami herců a ti se činí.
Malí šedí mužíci
Paralelně se dozvídáme nové a nové zajímavosti o Asgardech, kteří se po odvrácení replikátorského nebezpečí znovu snaží vybudovat svoji civilizaci a stále se snaží vyřešit svůj problém s genetickým materiálem klonů. Jedním způsobem, jenž by mohl napomoci řešení problému, je zkoumání Lidí na Zemi. To je sice zakázáno, ale najde se takový, který neodolá. Původ jeho jména, Loki, snad netřeba vysvětlovat.
Daniel v zajetí Replikátorů Zdroj: stargate.mgm.com
Comeback
No, a protože nic netrvá věčně, Replikátorům se nějakým záhadným způsobem, kterému ani Asgardé nerozumí, podaří přežít past, do které je s pomocí SG-1 dostali, a po té, co si z jejich počítačů vytáhnou polohu planety, na které se Asgardé snaží obnovit svojí civilizaci, znovu vypuká boj s časem.
S tím vším by mohl pomoci plukovník O’Neill, který má stále vzpomínky Antiků a o němž Thor doufá, že ve své mysli najde řešení dříve, než Replikátoři definitivně zničí poslední zbytky Asgardské civilizace.
Plukovník Jack O'Neill a Unas Zdroj: stargate.mgm.com
První hostitelé
Pamatujete si ještě na Unase? Ta zvláštní stvoření, která se zrodila na té samé planetě jako Goa’uldi? Ani oni to s nimi neměli lehké, díky jejich pevné a silné tělesné stavbě se výborně hodili, jako otroci do Goa’uldských dolů. A přesně na jedné takové planetě se s nimi potkávají i Lidé ze Země, přes počáteční neshody, a přes to, že mezi Unasy a Lidmi téměř vypukne válka, se nakonec obě strany domluví a Unasové, jako pomstu za dlouhá léta trýznění od Goa’uldů, souhlasí s vytvořením spojenectví a pomáhají Lidem získávat drahocenný naquadah, který se stále častěji začíná využívat v Lidské technologii.
Ti mnohem chytřejší
Nezapomnělo se ani na Antiky, stavitele hvězdných bran. Na jedné planetě totiž SG-1 objevuje jeden z jejich největších vynálezů, stroj času. No a jak by to vypadalo, kdyby se někdo vrátil do minulosti a jakýmkoli způsobem ji změnil, se můžete podívat v epizodě Moebius I a II. Ovšem Antikové stvořili i jiné věci, jako například utajenou zbraň proti všemu živému.
Daniel Jackson v epizodě Fallen Zdroj: stargate.mgm.com
Nový kluk v ulici
Jen co jsme si zvykli na Jonase, bum prásk, hned v první epizodě sedmé série se najde Daniel Jackson s vymazanou pamětí. Jonas se vrací na svou domovskou planetu, kde budou jeho zkušenosti z programu Hvězdné brány velmi vítané. Naopak na Zemi, se lidé snaží pomoci Danielovy vzpomenout, protože jsou si vědomi toho, že jeho vědomosti a zkušenosti jsou neocenitelné, a přestože se mu nakonec podaří vzpomenout jak na to, co bylo před povznesením, tak na to, co bylo po něm, mu zůstává nenávratně skryto.
A co ti ostatní?
V osmé sérii také uvidíme první nesmělý pokus Teal’ca o poslední krok v začlenění se mezi pozemšťany. Přestěhuje se poprvé ze základny, do opravdového bytu mezi lidi. Svým neotřelým přístupem a povahou si zde brzy získá přátele, ale bohužel také nepřátele, kteří čekají jen na to, až udělá chybu. Nakonec se rozhodne nastěhovat zpět na základnu.
Teal'c si našel přátele Zdroj: stargate.mgm.com
Jak už jsem se zmínil výše, jednoznačně nejlepším hercem je zde Richard Dean Anderson. Je vidět, jak si se svou postavou doslova hraje a užívá si snad každou sekundu na place. Možná, že je to i částečně předzvěstí toho, že bude postupně opouštět svět Stargate a bude se objevovat již jen výjimečně, což je opravdu velká škoda.
Také se řeší zamotané milostné vztahy majora Carterové, ovšem tyto vztahy nemají povětšinou šťastný konec, některé nevyjdou a některé prostě nejsou možné.
Z mého pohledu je sedmá a osmá řada seriálu tím nejkvalitnějším, co bylo za deset sezón natočeno. Scénáristé odvedli skvělou práci, herci si to evidentně užívali a ani maskéři a tvůrci zvláštních efektů se rozhodně neflákali , proto se nedivte, když řeknu: „Kdo neviděl sedmou a osmou sérii, ten nežil.“