4 fotky 
Klid, historie a jakoby jiný svět. Na druhé straně čilý ruch a desítky turistů. Zvláštní a tajemnou atmosférou dýchá Staré židovské město v samotném centru Prahy. V jeho srdci se skrývá mnoho bolesti i dechberoucí moudrost, která vás obklopí hned s prvním seznámením se s židovskou komunitou, která tu po staletí žila.
Starý židovský hřbitov na Josefově. Zdroj: discoverczech.com
Židovské město na Starém městě pražském navštíví ročně asi půlmilionu turistů z celého světa. Jejich kroky směřují především na Starý židovský hřbitov a do Maislovy, Pinkasovy, Klausovy, Staronové a Španělské synagogy.
Starý židovský hřbitov byl založen v první polovině 15. století a pohřbívalo se zde téměř 400 let (ve století 19. využívala komunita hřbitov na Žižkově a dnes mají židé svoji část na Olšanských hřbitovech). Nejvýznamnějšími osobnostmi židovské obce, které odpočívají na Starém hřbitově, je Rabi Löw (1609), Mordechaj Maisel (1601) či David Gans (1613). Právě náhrobek Rabiho Löwa se těší největší pozornosti i dnes. Říká se, že přináší štěstí, a tak na něm lidé nechávají drobná psaníčka s vlastním přáním.
Židovské náboženské právo halacha zakazuje hroby rušit a zároveň ukládá vždy zachovat náhrobek s hebrejským nápisem. A právě nedostatek místa vedl k tomu, že je dnes v některých částech až dvanáct vrstev hrobů. Náhrobky ze zasypaných vrstev byly vyňaty napovrch, proto jsou dnes kameny těsně vedle sebe. Dnes jich napočítáme na 12 tisíc, skutečný počet pochovaných je však ještě vyšší.
Klausová synagoga v bezprostřední blízkosti hřbitova. Zdroj: discoverczech.com
Hned vedle pohřebiště můžete navštívit Klausovou synagogu. Na jejím místě původně stály dvě malé modlitebny a ješiva (škola), které nechal vybudovat Mordechaj Maisel. Všechny však lehly popelem při požáru v roce 1689. Klausová synagoga je největší a můžete si zde prohlédnout stálou expozici židovských zvyků a tradic.
Dále můžete pokračovat procházkou do Pinkasovy synagogy, která dnes slouží jako památník obětem holocaustu. Její stěny nesou jména českých židů (77 297 obětí), kteří během druhé světové války zahynuli v koncentračních táborech, transportech nebo pochodech smrti a nemají hrob. V podzemních prostorách badatelé objevili židovskou rituální mikev. V Pinakasově synagoze se i dnes slouží mše.
Žádný dobrodruh si nenechá ujít návštěvu jedné z nejstarších synagog v Evropě, totiž Staronové synagogy. Právě zde, na půdě, odpočívá podle legendy tajemstvím opředený Golem. Toho nechal uplácat z hlíny Rabi Löw, aby chránil židovskou obec před útoky křesťanů.
Golema nikdo nikdy ve Staronové synagoze neviděl. Legendy ale tvrdí, že ho Rabi Löw ukryl právě tam. Zdroj: discoverczech.com
V letech 1590-1592 nechal Mordechaj Maisel postavit novou synagogu jako rodinou modlitebnu poté, co financoval přestavbu celého ghetta. Dnes nese jeho jméno. Původní budovu však poničil požár, a tak byla zrekonstruována v barokním stylu. Její současná podoba pochází z počátku 20. století a slouží jako depozitář Židovského muzea.
Nejhonosnějším místem je Španělská synagoga se čtvercovým půdorysem, orientálními motivy na stěnách a barevnými vitrážemi.
Židovské město se rozkládá v nejmenší městské části v Praze, na Josefově. Ve středověku to byla nevábná čtvrť, která je dodnes opředena děsivými historkami a legendami. Právě středověk byl pro Židy pohromou. Křesťané tenkrát pořádali tzv. pogromy a v dobré víře šířit křesťanství židovské obyvatelstvo utlačovali. Desítky rodin zemřely. Pozornosti se Židům dostalo až v druhé polovině 18. století, kdy se negramotná společnost začala vzdělávat a celkově kultivovat. Vrcholem byl rok 1781, kdy osvícený císař Josef II., syn Marie Terezie, vydal toleranční patent a zrovnoprávnil tak židy s křesťany. Ještě na sklonku století se však nálada změnila a židé byli opět nesmyslně sankcionováni. Na konci 19. století mělo být židovské ghetto v rámci asanace srovnáno se zemí.
Související články:
Staronová synagoga: Skrýš pro tajemného Golema?
