3 fotky 
O pirátství na internetu dnes koluje plno dohadů. V první řadě mě zaujala teze, že prodej filmů v posledních letech nijak rapidně neklesl. Je to tím, že lidé si stahují i takové filmy, které by si normálně v obchodě nekoupili. Láska k filmu tedy rozhodně na úpadku není.
Zdroj: Wikipedia
Popravdě kdo z těch, kteří se zajímají o film, nikdy nic nestáhl nebo nevypálil? Takových světců se asi mnoho nenajde. Je dokonce pravděpodobné, že většina „userů“ při stahování ani nehne brvou, natož aby je napadlo, že se jedná o krádež.
Ovšem na tomto poli nemíním moralizovat, protože ani moje svědomí není z nejčistších. Kdo si ale zaslouží tvrdou kritiku, jsou dealeři, kteří film stáhnou, vypálí a následně prodají za „symbolické pade“ – to je samozřejmě krádež nejhrubšího zrna. Pomineme ale extrémy a taky to, že kdo stahuje, ten krade, a pojďme k věci: Totiž dá se svědomí koupit alespoň částečně?
Možná bychom mohli najít minimální obhajobu v tom, že sem tam zajdeme za často předražené vstupné do multiplexu, v lepším případě do lidovějšího biografu. A velmi pravděpodobně se najde i čestná menšina, která si čas od času koupí DVD ve výprodeji, popřípadě papíráky přikládané k dennímu tisku a bulváru. I ta nejmenší přímluva patří těm, kteří v poblouznění Harry Potterem skupují všechny oficiální merchandisingové předměty lentilkami počínaje a kouzelnickou výbavou konče. Možná to ale vážně nestačí a my, neplatiči, bychom se nad sebou měli zamyslet. Chudinky divy stříbrného plátna totiž poslední dobou vypadají dost pohuble…
(poznámka redakce: článek je psán s nadsázkou jako fejeton a nevyjadřuje postoj Topzine.cz)
