Do východočeské Šrámkovy Sobotky u Jičína se na začátku prázdnin sjíždějí nadšenci českého jazyka, učitelé, ale i umělci z řad divadelníků či ochotníků, aby si předali zkušenosti, jak co nejlépe a nejkvalitněji naučit mladé lidi lásce k českému jazyku. Tentokrát téma 55. setkání ve Šrámkově Sobotce znělo Bylo nebylo, je-není mýtus v literatuře?
Šrámkova Sobotka Zdroj: sramkovasobotka.cz
Na téma Bylo nebylo, je-není mýtus v literatuře odpověděli osobnosti z řad nejpovolanějších, a to herci, bohemisté, režiséři, ochotníci nebo učitelé, kteří přednesli referáty nebo zinscenovali představení na téma Je, či není mýtus v literatuře?
Každý den ve festivalovém týdnu od 2. do 9. července odpovídal na otázku mýtu v české literatuře. Jednou pohádkou, jednou divadelní hrou, referátem, hudebním představením nebo k odlehčení i vernisáží uměleckých soch na oživení ducha diváků. K tomu všemu obecenstvo festivalu procházelo kouzelnou Sobotkou.
Divadelníci ve Šrámkově Sobotce
Historie festivalu sahá hluboko do minulosti. Vdova po Františku Šrámkovi, Milka, v roce 1957 odstartovala festival konaný na jeho počest při příležitosti Šrámkových nedožitých osmdesátin. A proč právě v Sobotce? Protože Šrámkovi zde měli letní sídlo a v roce 1947 Fráňa Šrámek stál se zdejšími lidmi u prvotních přípravách festivalu amatérských divadelních souborů. Letos se festival konal již po pětapadesáté!
A co zde bylo k vidění?
Hudební koncerty, divadelní představení, recitály, vernisáže, ale i poslech rozhlasových her, představení českých nakladatelství a jejich knížek nebo referáty českých jazykových odborníků. Za všechny mohu jmenovat Hanu Kofránkovou, uznávanou režisérku rozhlasových her stanice Českého rozhlasu 2 Praha, která festival zahájila. Další odborníci jako Petr Janeček, Ladislava Lederbuchová, Jan Kajfosz nebo Přemysl Rut přednesli referáty na téma Mýtus v české literatuře a každý den festivalu se na programu objevilo divadelní představení nebo rozhlasová hra či hudební koncert.
Z rozhlasových her měla největší hodnotu návštěva Luďka Munzara, který hraje v Romanci pro křídlovku Františka Hrubína z roku 1962 v režii Josefa Červinky, dále pak hra Koule Davida Drábka z Klicperova divadla v Hradci Králové s Pavlou Tomicovou v hlavní roli.
Neklan a další české pověsti
Na programu nechyběla ani každoroční divadelní představení. Hrálo se jak pro děti, tak i dospělé, vždyť mýtus vábí každého! Například Biblické příběhy Pavla Vašíčka z Divadla Alfa v Plzni, Neklan a další české pověsti z libereckého Naivního divadla, MLSné divadlo z Jičína s hrou O Zlatém kolovrátku Karla Jaromíra Erbena či slavná Andromache Divadelního souboru Geisslers Hofcomoedianten z Kuksu.
Hudba ve Šrámkově Sobotce
Hudební koncerty ovládly skupiny hrající klasickou, folkovou či alternativní hudbu. Pěvecký sbor Orfej zazpíval písně z renesančních až současných dob a capella, Oldřich Janota se předvedl obecenstvu jako solitér hrající folkovou hudbu na kytaru nebo soubor Fidle z Jičína zpíval divákům tradiční lidové písně z jičínského kraje či Yellow sisters s Vivian French zazpívali divákům melodie napříč žánry soulu, funky, r’n’b, world music, jazzu a reggae s cyklem Ezopových bajek, které vyprávěly malé děti a ony čtyři zpěvačky jim k tomu zpívaly.
Zaneprázdnění herci ve Šrámkově Sobotce
Program festivalu byl rovněž obohacen ukázkou českých nakladatelství, prezentovali se zde například Argo, Host, XYZ, Akropolis a Plot s autorským čtením, třeba s Martinem Machovcem a jeho edicí o Egonu Bondym. Prozradil, že tento rok vydá poslední vydání Invalidních sourozenců. A závěr Šrámkovy Sobotky patřil učitelům, kteří nakonec předvedli, co za týden intenzivního vnímání světa literatury a kultury pochytili a co si odnesli. Patřily jim Učitelské a Večerní dílny a konec festivalu v roce 2011 zakončila pohádka režiséra Jana Friče Většina lidí: pohádka z Kerkonoš, která dostala vyznamenání na dětském divadelním festivalu Vyšehrátky a dětem pověděla o strastech a dobrých skutcích krkonošského pána Krakonoše!