3 fotky 
Všechno mohlo být jinak. Německý útok na Británii by byl úspěšný. Zima v Rusku by začala o něco později. Mohlo to být také Německo s Japonskem, kteří by jako první vytvořili jadernou zbraň. Všechny tyto úvahy vedou jedním směrem. Co by se stalo, kdyby Německo vyhrálo druhou světovou válku?
Ilustrační foto Foto: Daniel Husek
Existuje jisté pravidlo, podle kterého by se historikové neměli ptát „co by, kdyby“. U spisovatelů naštěstí nic takového neplatí, ba naopak je velice inspirativní uvažovat o možnostech alternativní minulosti, přítomnosti či budoucnosti. V České republice není o alternativní verze našich i světových dějin nouze, stačí si vzpomenout na mamutí antologii Imperium Bohemorum, která pokrývá období od prvopočátků českého státu až po události ještě nenastalé.
Kniha Spěšný vlak ch.24.12 od Jana Poláčka navazuje na povídku Cesta hrdiny z právě zmiňovaného sborníku a rozvíjí ji dále. České země se pod vedením Radoly Gajdy spojily s Hitlerem, kterému se podařilo vyhrát válku. Děj se odehrává dva roky po skončení druhé světové války v roce 1953 jednom malém městečku, které se těžko vzpamatovává z vyčerpávajícího konfliktu.
Úvah o tom, co by se stalo, kdyby Německo a spojenci vyhráli světovou válku, existuje obrovské množství. Většinou se soustředí na politické a geografické změny a celkovou odlišnost světového řádu. Jan Poláček bere tuto alternativní historii z druhého konce, z pohledu „obyčejného“ člověka, jehož největší starostí je vlastní přežití. Na pozadí světových událostí popisuje autor život několika malých a bezvýznamných postaviček. Tou hlavní je poněmčený Čech Walter Fleischer (Martin Řezníček), bývalý voják, který létal s tajnou zbraní německé armády – vrilem.
Walter je vlastně válečný hrdina, který pomohl porazit Spojené státy, kvůli vojenskému tajemství svůj podíl na konečném vítězství ale nemůže prozradit. Je také otázka, jestli by sám měl zájem o jakékoliv pocty. Válka sice skončila, do kůže se mu však vypálila jako cejch a zbavit se jí nebude snadné. Walter je příslušník ztracené generace. V tomto bodě tak Spěšný vlak připomíná Remarqueovu Cestu zpátky.
Situace v celé Říši je složitá a vítězství (stejně jako revoluce) začíná požírat své děti. Dochází k vykonstruovaným procesům, jejichž obětí je sám velitel SS Himmler. Čistky ale prostupují všechny řady armády od shora dolu a i Walter se vzhledem ke své minulosti dostane do hledáčku úřadů. Naděje leží ve vysněné zemi na Východě, na kterou se všichni dívají tak, jak se za komunistického režimu pohlíželo na Západ. V knize se obecně skrývá mnoho narážek na historické události i mnoho děl literatury. Nad striktně historickou přesností by se sice dalo polemizovat, ovšem ta není ani zdaleka hlavní úlohou příběhu.
Spěšný vlak je protkán existencionálními úvahami, v určitých momentech jsem si připadal jako při čtení Jeana Paula Sartra. Filozofie v novele ale vůbec nepůsobí uměle, je navázána na skutečné události ze života postav. Ty musí často řešit morální dilemata. Otázka, co je správné a co není, je pokládána spíše z pohledu „co musím udělat, abych přežil“.
Je veliká škoda, že kniha má pouze dvě a půl stovky stran. Děj totiž klouže po povrchu a na tomto prostoru se nestačí zavrtat do hloubky. Prostoru pro konflikt se nabízí mnoho, bohužel větší zvrat se prakticky nekoná. Příběh je tak postaven na temné atmosféře a popisu každodenní kruté reality.
Tento popis ovšem kniha zvládá dokonale a je dobrá si při čtení uvařit čaj, abyste se měli alespoň něčím zahřát. Spěšný vlak je výjimečné dílo, které nás nutí přemýšlet, co by kdyby. Vždyť často stačí tak málo…
Název originálu: Spěšný vlak CH.24.12
Autor: Jan Poláček
Obálka: Pavel Růt
Počet stran: 264
Vazba: vázaná s přebalem
Rozměry: 150 x 205 mm
Vydalo: Argo, 2010
Doporučená cena: 278 Kč
