Soukromé školy jsou většinou společnosti vnímány vesměs negativně. Přesto je nelze všechny házet do jednoho pytle. Například soukromé základní školy nabízejí žákům i kvalitní nadstandardní služby. Školy vysoké naopak umožňují spíše snadné získaní titulu.
Ilustrační foto, Zdroj: topzine.cz
Bavíme-li se o soukromých školách, je nutné je rozdělit na základní (ZŠ), střední (SŠ) a vysoké (VŠ). V tomto typu ZŠ převažují výhody nad nevýhodami. Ve třídách je nižší počet žáků, škola větší měrou spolupracuje s rodiči, nabízí více doplňkových aktivit, jako jsou sportovní kurzy a zájezdy k moři, a také je na ní většinou rozšířená nabídka výuky jazyků.
Nevýhodou soukromé ZŠ je snad jen to, že je placená. Oproti tomu na soukromé SŠ se nahlíží především jako na místo, kam chodí odpadlíci, kteří neuspěli v přijímacím řízení na veřejné SŠ. „Když jsem se hlásila na střední školu, dávala jsem si přihlášku i na soukromé gymnázium, ale to jen proto, kdybych se nedostala na veřejné, což se mi naštěstí podařilo. Myslím, že to tak dělá většina lidí, alespoň u nás ve třídě tomu tak bylo,“ uvedla studentka Iva Makovičková.
Negativem soukromých škol je školné, dobrým studentům ho mohou odpustit
Negativem a zároveň zátěží pro peněženky rodičů je nutnost platit na soukromých školách školné. Jeho výše se na ZŠ pohybuje průměrně kolem deseti tisíc za rok, na SŠ kolem dvaceti tisíc ročně. „Zvažovala jsem některé klady jedné soukromé základky, nakonec jsem na ni ale syna nedala. Přijde mi zbytečné za základní vzdělávání dítěte platit,“ uvedla Marie Šmardová. Na VŠ je školné mnohonásobně vyšší a studenti platí až padesát tisíc korun na semestr, tedy kolem sto tisíc za rok.
Nejlepší studenti ale na některých ZŠ a SŠ školné platit nemusí, a to díky stipendijním studijním programům. Na VŠ už to tak jednoduché není, přesto například Anglo-americká vysoká škola v Praze nabízí, jako jediná v Česku, prospěchové stipendium až do výše 100 % školného. Nejlepší studenti na ní tak nemusejí platit vůbec nic.
Některým soukromým VŠ hrozí odebrání licence
Problémem soukromých VŠ může být nedostatečná kvalita pedagogů. Navíc jsou školami neuniverzitního typu, nemohou mít doktorské studium a neprovozují na vyšší úrovni ani vědeckou a výzkumnou činnost.
Právě to může některým školám způsobit problém, v jehož důsledku jim může hrozit až odebrání licence. Pochybení odhalila Akreditační komise ČR třeba na Rašínově vysoké škole v Brně. Nedostatkem bylo špatné personální zabezpečení, nedostatečná výzkumná činnost a nízká úroveň závěrečných prací. Komise proto navrhla, aby byla škole odebrána akreditace na některé obory. Podle komise také škola lákala studenty na možnost snadného získání titulu, nikoli na svoji kvalitu. Škola s výtkami nesouhlasí a případ se stále řeší.
Jakým směrem se bude rozvoj soukromého školství dále ubírat, závisí především na zájmu studentů. V současnosti patří soukromé školy ke standardním formám vzdělávání v České republice a v posledních letech jejich počet stále vzrůstá.