Redaktor Lidových novin, nadšený fotograf, překladatel, člen klubu pátečníků, přítel T. G. Masaryka a v neposlední řadě i dramatik a spisovatel. Malý výčet synonym ke jménu Karla Čapka. Jeho slova, stále aktuální, vedou i dnes k zamyšlení.
Karel Čapek, Zdroj: wikimedia.org
1.
Kniha je nejmocnější zbraní národa. Národ, který si váží knih, váží si zároveň své duchovní nezávislosti a neztratí ji, dokud bude mít svou literaturu.
2.
Nemohu si pomoci, ale literatura, která se nestará o skutečnost a o to, co se opravdu děje se světem, písemnictví, které na to nechce reagovat tak silně, jak je dáno slovu a myšlence, taková literatura není můj případ. (z textu rozhlasové přednášky o Válce s mloky 29. 3. 1936)
3.
Člověk má víc myslet nežli cítit. (Čapkovo memento, že každý člověk by měl s rozmyslem konat a nést zodpovědnost za své činy, z díla Krakatit, 1924)
4.
Přiznám se, že bych někdy s chutí natloukl člověku, který říká špatné důvody nebo lže; pohříchu to nejde, protože buď jsem já slabý na něj, nebo on je příliš slabý, než aby se mohl bránit. (k otázce násilí, z článku Proč nejsem komunistou?, z časopisu Přítomnost, 1924)
5.
Při troše trpělivosti a prostoty se lze jakž takž srozuměti se všemi lidmi jakékoliv kůže nebo víry. (tamtéž)
6.
Věci nejsou sporné, sporná jsou jen naše stanoviska k nim; bylo by méně rozporů mezi námi, kdyby v našem poměru k věcem bylo méně stanovisek a více znalostí. Cesta poznání je jediná společná a obecná, jediná nesporná cesta lidského ducha. (z článku Téměř kus noetiky, otištěného v časopisu Přítomnost, 1934)
7.
Rozhodnout, co je dobré a špatné, je víceméně věc citu a víry; rozhodnout, co je v daném konfliktu hodnot lepší nebo horší, to už je věc pozorování, kontroly, srovnávání a opětovaných zkušeností. (filosofická úvaha nad lidskými hodnotami, O umění a kultuře II., vydáno posmrtně)
8.
Koruna je symbol království, protože lidé mohli spíše poznat krále podle koruny nežli podle moudrosti.
9.
Už není jen já, ale my lidé; můžeme se domluvit mnohými jazyky, které jsou v nás. Nyní můžeme ctít člověka, protože je jiný než my, a rozumět mu, protože jsme mu rovni. (Čapkovo zamyšlení nad mnohostranností každého člověka a nad překlenutím rozdílů k vzájemné toleranci a úctě, z Poznámky o tvorbě, vydáno posmrtně)
10.
Dnešnímu světu není třeba nenávisti, nýbrž dobré vůli ochoty, shody a spolupráce; je mu třeba vlídnějšího morálního klimatu; myslím, že by se s trochou obyčejné lásky a srdečnosti daly ještě dělat zázraky. (z článku Proč nejsem komunistou?, z časopisu Přítomnost, 1924)
Člověk ještě není dost dokonalý ani dost slušný, aby měl právo žít na něčem tak krásném, jako je země.
