4 fotky 
Každý vyučující literatury nezapomene připomenout, abyste četli, protože v knihách naleznete všechno. Pak tu jsou ovšem díla, která by se svou myšlenkou mohla označit za předzvěst budoucnosti. A právě ke druhé skupině řadíme Julese Verna.
Zakladatel moderního sci-fi Jules Verne, Zdroj: wikimedia.org
Stejně jako třeba George Orwell svým antiutopickým románem 1984 až moc dobře vystihl stav současného světa, tak i romány Julesa Verna mohou sloužit jako zrcadlo dnešní společnosti. Tento francouzský spisovatel, celým jménem Jules Gabriel Verne, se narodil 8. února 1828.
V rodině právníka byl nejstarší z pěti dětí. Rodné město Nantes leží na řece Loiře pouhých pár desítek kilometrů od přístavu na pobřeží Atlantského oceánu. Voda a touha po dobrodružství ho tedy fascinovaly již od dětství.
Jules Verne jako Robinson Crusoe
Kdyby tak Daniel Defoe věděl, že i on měl tu schopnost vidět jistým způsobem do budoucnosti. Malý Jules se totiž ve svých 11 letech nechal najmout na loď plující do Indie. Naštěstí se o tom dozvěděli jeho rodiče a cestě zabránili. Od té doby, jak sám Verne prohlásil, cestoval jen ve své fantazii. Na otcovo přání vystudoval na pařížské univerzitě práva, ale po získání titulu se věnoval především umění a kultuře.
I takto byl autor zobrazován
Jules Verne byl zajisté renesanční člověk. Vynikal v zeměpisu a hudbě, kdy mezi lety 1848 až 1863 napsal několik libret a divadelních her. V této době také přišly první krátké příběhy a básně. Chvíli však pracoval i jako makléř na burze.
Tento vášnivý nadšenec pro vědu trávil hodiny a hodiny v knihovně, což může čtenář v jeho dílech ihned poznat, protože se podstatně zaměřuje na detaily. Není se ani čemu divit, vždyť atmosféra tohoto období překypovala touhou po poznání a po stále větším množství nových informací.
Ponorková nemoc po pěti týdnech v balóně
Roku 1863 vyšla Vernovi prvotina Pět neděl v balóně. Zužitkoval zde své dalekosáhlé znalosti, ale třeba i přátelství s jistým Nadarem, který financoval výstavbu létajícího balónu. Kniha vyšla v nakladatelství spisovatele Pierra-Julese Hetzela. Setkání bylo pro oba pány osudné. Byl to právě Hetzelův nápad na cyklus s názvem Podivuhodné cesty, který zastřešuje Vernovu práci.
Čtěte také: Zmatek nad zmatek Julesa Verna. Přiučme se něco pro příští generace
Po častých a Hetzelem vynucených úpravách vychází například Cesta do středu Země nebo Ze Země na Měsíc. Podivuhodné cesty byly následovány Historií velkých objevů. Na této sérii pracoval s Gabrielem Marcelem a jedná se o vyprávění od nejstarších objevných cest až po Kryštofa Kolumba.
Dále přichází 20 tisíc mil pod mořem, Tajuplný ostrov a konečně Cesta kolem světa za 80 dní. Po velikém úspěchu posledně zmíněného díla se ho okamžitě chopilo francouzské divadlo a uvedlo stejnojmennou divadelní adaptaci. Jules Verne se stal žádaným autorem.
Podpis Julesa Verna
Za svůj dlouhý život procestoval velký kus světa. Buď jako host badatelských lodí, nebo později s Hetzelovým synem na své vlastní lodi. Spolupracoval s Alexandrem Dumasem – otcem i synem. V několika svých povídkách se nechal inspirovat E. A. Poem.
Dobrý konec?
Po ranách jakými bylo úmrtí Hetzela nebo Vernovy matky a bratra přišly i problémy fyzického rázu. Kvůli střelnému poranění nohy se už nezbavil palčivé bolesti při chůzi. Z milovaného psaní se zrodila písařská křeč pravé ruky. Jako by toho nebylo málo, doktoři přišli s další špatnou zprávou, kterou byl šedý oční zákal a cukrovka. Jules Verne zemřel 24. března 1905.
Verna si vybavíte jako postaršího pána s vysokým čelem, pěstěným plnovousem a přívětivým úsměvem. Otec moderního sci-fi ve svém cenném díle běžně hovořil o tehdy neexistujících počítačích, mrakodrapech, helikoptérách, ponorkách, letadlech a mnohém dalším.
I přesto si uvědomoval, jaké ulehčení mohou tyto vynálezy a všeobecně lidské vymoženosti přinést, a proto nezapomínal klást důraz na možnost zneužití a byl si vědom možných hrůzných následků, které pravděpodobně nastanou, pokud se oněch vymožeností chopí lidská ruka. A proč? Protože jsme jenom lidé, co dělají chyby.
Zdroj: NEFF, Ondřej: Jules Verne a jeho svět. Praha: Mladá fronta, 2005.
