Uniformy jsou v českém prostředí zatím vzácností, omezenou na několik soukromých škol. Stále více ale studujeme v zahraničí a seznamujeme se s tím, že se nejedná jen o pozůstatek totalitních režimů. A jelikož je dnes liberálnosti ve výchově až příliš, někomu se může zdát, že by jejich zavedení vrátilo do škol trochu té tolik potřebné disciplíny.
Školní uniformy mají i v Jižní Koreji a berou je pěkně zvesela, Zdroj: scx.hu
S uniformami nebo aspoň jistou formou regulace školního oblečení se setkáme ve všech obývaných kontinentech. Zřejmě nejpřísnější jsou v Asii. Zde studentům dokonce kontrolují délku vlasů a sledují i to, zda si je nebarví. Školy obcházejí inspekce dohlížející na dodržování regulí. V zemích s muslimskou a sikhskou populací se ale berou ohledy na náboženskou svobodu. Poměrně přísní jsou rovněž ve Velké Británii, kde se předpisy vztahují i na nošení doplňků.
V některých zemích mají společný jen jeden kus oděvu, opatřený logem školy. Ve Spojených státech se vzdělávací instituce často spokojí jen s kodexem oblékání, který někdy i určuje, v jakých barvách by měli žáci chodit. V Izraeli si studenti při nákupu uniformy mohou naopak vybrat z několika barev.
Argumenty PRO:
1. Uniformy reprezentují a jsou elegantní
2. S uniformami se nepozná, kdo je z chudé a kdo z bohaté rodiny, mizí jeden důvod k šikaně
3. Ráno odpadá problém co na sebe
4. Když se potkají studenti stejné školy, ví, že jsou na jedné lodi
5. Uniforma je formální i neformální oděv, není potřeba řešit, co do divadla nebo k maturitě
Jak je vidět, škála možností je opravdu pestrá. Velmi často se nošení uniforem zdůvodňuje potřebou smazat rozdíly mezi chudými a bohatými žáky, čímž by se prý mělo zamezit šikaně. Takový výsledek se ale nezdá příliš reálný, i kdybychom u nás zavedli disciplínu asijského typu. Děti si sociální rozdíly stejně budou uvědomovat mimo období výuky. Příčin šikany je koneckonců mnohem více.
Svědčí o tom i jeden populární argentinský seriál, kde se uniformované žačky posmívaji své spolužačce, protože nosí copy, brýle, rovnátka a oblečení z trhu. K odstranění šikany by určitě více přispělo, kdyby oběť našla takové kamarádky jako ta dívka ze zmiňovaného seriálu, schopné se za ní třeba porvat, a ne jen lhostejně se tvářící okolí.
I uniforma odkrývá sociální rozdíly
Sama uniforma může být také příčinou šikany, a to nejen proto, že někdo ji bude mít novou a jiný zase z druhé ruky. V kontinentální Evropě se uniformy nosí převážně v soukromých, tedy placených školách, a tím pádem se stávájí symbolem střední a bohaté vrstvy. I kdyby se ale uniformy nosily povinně všude, stejně by se hned vědělo, kdo je ze zvláštní a kdo navštěvuje elitní ústav. Ledaže by se zavedl jednotný celostátní typ a zakázalo se používat loga.
Nicméně, nejen pedagogy a gynekology děsí současná móda holých zad a vylézajícího spodního prádla. Uniforma by proto mohla být prostředkem, jak dát věcem správnou délku, zvláště kdyby pocházela z domácí produkce, a ne z asijských dílen, kde zřejmě nemají nebo nechtějí mít ani potuchy o tělesných proporcích průměrného Čecha. Jenže vynalézavé dětičky stejně přijdou na to, že každá sukně se dá zkrátit a u všech kalhot se může povolit guma do přijatelné módní výšky.
Není jasné, zda skutečně rodiče ušetří nákupem uniformy. Záleží na její ceně, navíc je stejně potřeba dětěm pořídit i mimoškolní oblečení. V každém případě ale odpadají ranní diskuze o tom, co si vezmou na sebe, které bývají někdy i příčinou pozdních příchodů. Někdy je také dobré vědět, že škola není modní přehlídka, ale místo, kam se především chodíme vzdělávat.
Uniforma může školy chránit před řáděním mladických gangů
Uniforma nejen příspívá k pocitu sounáležitosti se školou, ke které studenti patří, ale pedagogům také pomáhá identifikovat žáky při školních exkurzích nebo záškoláctví. Pokud naopak na školní pozemek vniknou cizí výrostci s úmyslem například krást, jsou mezi uniformovanými žáky snadno rozeznatelní.
Argumenty PROTI:
1. Jednotvárnost uniforem potlačuje osobnost
2. Uniformy jednoho typu nesluší každému
3. V České republice není taková tradice
Nás individualisty ale toto omezování vlastní tvořivosti a vyjádření sebe sama přece jen trochu děsí. Proto nejsou uniformy moc oblíbené v Německu a Itálii, připomínají éru nacismu a fašismu. Budoucnost Evropy bude multikulturní, je proto skutečně vhodné vést nyní děti k přesvědčení, že rozdíly jsou nežádoucí, že se máme všichni stát stejně uniformně šedí a kostkovaní, a tím se vyřeší všechny naše problémy?