Přeplněné přednáškové místnosti, strmý nárůst absolventů i přehnaně teoretická výuka ukazují, že české univerzity potřebují reformu. Návrhy MŠMT odmítají studující i pedagogové.
Studentské protesty proti zvýšení školného v Anglii příliš neuspěly, Zdroj: youtube.com
Studenti i akademici svolávají k protestům proti navrhované reformě českého vysokého školství. Cílem jejich kritiky jsou dva návrhy z dílny ministerstva školství, věcný návrh zákona o vysokých školách a věcný návrh o finanční pomoci studentům.
Z druhého návrhu vychází také placení školného, které by mělo být vybíráno od akademického roku 2013/2014.
Kolik bude školné stát?
Školné se objevilo ve volebním programu pro rok 2010 u všech tří nyní vládnoucích politických stran a promítlo se i do koaliční smlouvy. Tehdy se hovořilo o výši školného v rozmezí od pěti do desti tisíc korun za semestr.
Jedním z cílů bylo zamezit diskriminaci sociálně znevýhodněných zájemců o studium pomocí zvýhodněných studijních půjček.
Ještě na podzim minulého roku měli odložené školné platit absolventi až po získání nadprůměrného příjmu. Dnes ministr školství Josef Dobeš navrhuje, aby splácení půjčky na školné začalo ihned po skončení studia bez ohledu na dosažení průměrného příjmu. Splátky by byly pozastaveny pouze v případě nezaměstnanosti, rodičovské a mateřské dovolené nebo při nižším příjmu než je dvojnásobek minimální mzdy (nyní činí šestnáct tisíc korun).
Současný návrh počítá s maximálním stropem školného deset tisíc za semestr.
Nižší úroky, ale dvojnásobná výše půjčky
Komerční subjekty již dnes nabízejí studentské úvěry na studium a s ním spojené náklady, kdy je možné půjčit si částku od dvaceti tisíc až do milionu korun s úrokovou sazbou mezi osmi až jedenácti procenty.
Při větší částce musí mít student ručitele, který svým majetkem či příjmem za studenta ručí. Student z nízkopříjmové rodiny často nikoho takového ve svém okolí nemá.
Na školné lze využít půjčku nebo spořit se státní podporou, podobně jako u stavebního spoření, zdroj: sxc.hu
Reforma přináší komerčním bankám státní záruku na půjčky, takže budou dostupné pro všechny. Úroková sazba by měla dosahovat pěti procent. Úročení by začalo až po skončení studia.
Úroky se budou platit i v období nezaměstnanosti. Dlužník si bude moci zvolit, zda chce splácet pět, deset nebo patnáct let, a od toho se bude odvíjet výše splátek.
Sociálně znevýhodněný zájemce o studium tedy získá půjčku s nižšími úroky, ovšem bude splácet dvakrát tak větší částku, jelikož k životním nákladům přibude ještě školné. V návrhu dále není specifikována ani předpokládaná výše bankovních poplatků za vedení úvěrového účtu.
Při půjčce 7500 korun na školné a stejné částky na životní náklady půjde při desetiletém splátkovém období u držitele bakalářského titulu o měsíční splátku necelých 1 300 korun a o 2 135 korun u magistra.
Z návrhu nevyplývá, jestli by absolvent zatížený splácením školného nepřišel o možnost získat hypotéční úvěr k financování vlastního bydlení.
Zvládne stát podpořit učitele nebo zdravotníky?
Variantu, jak snížit finanční zátěž studentů, představují podle návrhu podniková stipendia, kdy by část studentových nákladů hradily firmy. Studenti by měli potom jasné signály, o které obory je na pracovním trhu zájem.
Firmy by možná problém neměly, v případě úhrady školného učitelům, zdravotním sestrám nebo specializovaným doktorům není jasné, jestli by je stát zvládl podpořit. Zmíněných skupin je v současnosti na trhu práce nedostatek. U doktorů je tato situace nejvíce zřejmá na nedostačujícím počtu zubařů.
V návrhu nicméně chybí anketa mezi firmami, jestli by tato podniková stipendia byly ochotny poskytovat a v jaké výši.
Rovněž by nešlo s podnikovým stipendiem nějak dlouhodobě dopředu počítat, jelikož firmy by pravděpodobně rozhodovaly o rozsahu stipendií podle aktuálního zisku. Z roku na rok by se částka mohla měnit, případně by se stipendia rušila.
Spoření na vzdělání
Mimo půjček by studenti vysokých škol financovali náklady na školné z úspor, přesněji z úspor svých rodičů.
Vzhledem k tomu, že v současnosti má přes pět milionů lidí uzavřeno stavební spoření se státní podporou, daly by se tyto úspory převést na financování školného.
Návrh zapomíná na sociálně slabé, kteří si nemohou dovolit spořit, takže se jich vlastně netýká.
Spoření na vzdělání se státní podporou maximálně dva tisíce ročně je spíše zaměřeno na bohatší vrstvy, protože si ho mohou dovolit a zároveň slibuje slušný a jistý výnos.
Studentem až do třiceti
Věcný návrh finanční pomoci studentům skrývá i některé výhody. Nově by za vysokoškolského studenta byli považováni všichni, kteří do třiceti let zahájili své první (bakalářské, magisterské i doktorandské) studium a nepřekročili by jeho standardní délku.
Pět tisíc by zatím stačilo
Paradoxem je, že podle České studentské unie by většina představitelů studentských organizací souhlasila se zavedením školného ve výši pěti tisíc.
Kompromisní strategie zavedení nižšího školného by nevyvolala takovou vlnu nevole mezi studenty a v následujících letech by bylo možné strop pro školné postupně zvyšovat.
Kvůli zvýšení školného z pěti na šest tisíc asi nikdo masové protesty organizovat nebude.