6 fotek 
Politicky laděná komediální hra ze života Viktora K. měla premiéru v sobotu 26. března. Jakými útrapami za svého života musel Viktor K. projít a jak se s tímto tématem poprali tvůrci, se dozvíte v následující recenzi.
Vyplňte... Investujte... Já tomu nerozumím Zdroj: Městská divadla pražská
O autorské dvojici Jiří Janků/Petr Svojtka jste se mohli dočíst už v předešlých recenzích jejich her nastudovaných v Městských divadlech pražských (České Vánoce, Superčlověk, Monty Pythonův létající kabaret). Tentokrát si navíc na pomoc vzali Martina Packa, který se podílel na scénáři i na pohybové složce a dohromady tak vytvořili unikátní politickou satiru plnou umně vytvořených humorných scén představující nejrůznější exotické země.
„Viktora K. zná 9 z 10 Američanů“
Tvůrci se nechali inspirovat mediálně známou kauzou Viktora Koženého a na motivy jeho životních peripetií vytvořili inscenaci Viktor K. aneb Český národ neskoná. Jiří Janků a Petr Svojtka jsou známí zpracováváním tématu češství ve svých dílech. Dá se říci, že po Superčlověku a Českých Vánocích se tato hra zdá být vrcholem jejich snahy ukázat lidem pravý význam tohoto pojmu.
Představení vám přiblíží Viktorovo mládí, jeho studium na Harvardu i počátky těžkého údělu obchodníka s ázerbájdžánským zlatem – ropou. Jako průvodce vám tvůrci přidělili ty nejučenější z učených, J. A. Komenského (Jiří Hána), mistra Jana Husa (Viktor Dvořák) a sv. Václava (Hanuš Bor). Viktorovi pak byli přiděleni jako sudičky, které sledovaly a strážily každý jeho krok. Ve hře tato trojice vystupuje i jako strážci posvátné hory Blaník, tedy blaničtí rytíři, kteří mladému Viktorovi svěří truhlu s českým národním pokladem.
„Když poklad leží, ztrácí svou hodnotu“
Tvůrci se úmyslně vyhnuli použití animací a dotáček (z jakého důvodu si přečtěte v tomto článku). Absence filmových dotáček je však bohatě vynahrazena množstvím zvukových i světelných efektů a hudebních podkladů. Nejen to, tvůrci se vyřádili i na kostýmech, takže se během představení setkáte třeba s medvídkem Pú, Kačerem Donaldem, nebo Shrekem. Vše je korunováno příchodem Viktora, jak jinak, než v převleku za Ferdu Mravence – práce všeho druhu.
Poznáte rozdíl mezi potápěním se a topením se?
Děj je natolik dynamický, že se vám nedostane času ani prostoru pro hluchá místa (kdy divákova koncentrace poleví a začne v duchu analyzovat, co vlastně sleduje a jak se mu to líbí). Rychlé střídání scén a zábavných složek je provedeno do nejmenšího detailu. Obdivuji rychlost, s jakou se herci stíhali převlékat a vžívat do nových a nových rolí, a preciznost, s jakou byla pokaždé měněna i scéna. Vynalézavosti se opravdu meze nekladou, a tak můžete obdivovat třeba podmořskou hladinu vytvořenou černým divadlem. Scéna je to krásná a pro všechny veselá, kromě Viktora, který se upozaděný novým matčiným milencem topí v pozadí.
Je-li nějaká šance, zapěj! Dej se do tance!
Stejně jako je v předešlých řádcích popsána vynalézavost provedení scény, pak použití zvukových efektů a hudebních podkladů dovedlo inscenaci k dokonalosti. Hra obsahuje několik parodovaných odkazů na známé filmy a některé scény jsou podkresleny i neodmyslitelnou melodií z těchto filmů.
Ke komu se přidáš? K monetaristům, nebo Zmijozelu? Pak tedy Zmijozel!
Například ve scéně, kdy Viktor vstupuje na akademickou půdu Harvardu. Do rytmu kroků zní titulní melodie z filmu Harry Potter a kámen mudrců. To vás pak ani nepřekvapí děkan fakulty (profesor Snape) v provedení Aleše Procházky: „Á, pan Viktor, naše nová celebrita!“ a Jiří Hána s parukou Zlatovlásky (coby Malfoy), student znepřátelené konkurenční koleje. A pro ty zvědavé: Ano, dojde i na rozdělování žáků do kolejí kouzelným kloboukem! Jen s Viktorem si jaksi neví rady…
„Ty nejsi jedno ani druhé, ty jsi debil! Ale vzhledem k výši tvého školného si můžeš vybrat sám.“
Inscenace není ochuzena ani o zpívanou a taneční složku. Vasil Fridrich si zapěje ódu na kupónovou knížku a do melodie písně známé z muzikálu Bídníci „Knížka snů“, mu tancem zdatně sekunduje Veronika Kubařová představující právě onu kupónovou knížku.
Exotické země vám poskytnou nejednu nevšední podívanou
Celým představením vás budou provázet známé šlágry z let minulých, jako jsou Michelle od Beatles, nebo Hossana z filmu Jesus Christ Superstar (že neuhodnete, koho lid vzýval jako svého Mesiáše? Ano, vynalézavého a obchodně zdatného Viktora).
Spolužák ze školy: „I po tom všem, pořád to byl prima kluk, skromný a velkorysý.“
Viktor K.: „Ale to bych musel emigrovat!“
J. A. Komenský: „O tom vím své, hochu. Ale když jsem to zvládl já, tak ty můžeš taky!“
Dle psychiatra trpí Viktor zvláštním syndromem: UVS = das Unterwassersyndrom tzv. podvodnickým syndromem.
Psychiatr: „Paní, neblázněte, pan K. je génius!“
Matka Viktora: „Génius? Blbec je to!“
Co se týče hereckého obsazení, nemohu psát jinak než v superlativech. Převážně mužské obsazení perfektně doplňovaly Veronika Kubařová s Veronikou Janků. Hlavní role Viktora vždy výřečnému Vasilu Fridrichovi perfektně sedla. Na svatou trojici sudiček budete vzpomínat ještě dlouho poté, co se vrátíte z divadla. A může se vám také stát, že od zhlédnutí Viktora K. už budete mít Radima Kalvodu v paměti nezapomenutelně zapsaného především jako rastafariánského pošťáka, co si dá rád čouda.
Viktor K.: My Češi se budeme mít dobře, protože máme mě!
Vzhledem k obrovskému množství nezapomenutelných slovních přestřelek (J. A. Komenský s Janem Husem) i neslovních soubojů (opět hašteřivá dvojice J. A. Komenského s Janem Husem, kdy však hlavní roli tentokrát sehrály světelné meče z Hvězdných válek), se chystám na představení znovu. Doporučuji zhlédnout všem, kteří si chtějí smíchem prodloužit život.
„hJásas! hJásas! hJásas!“
Viktor K. aneb Český národ neskoná
Divadlo Rokoko (Městská divadla pražská)
Režie: Petr Svojtka
Dramaturg: Jiří Janků
Hrají: Vasil Fridrich, Hanuš Bor, Viktor Dvořák, Jiří Hána, Radim Kalvoda, Aleš Procházka, Veronika Janků a Veronika Kubařová
Hodnocení: 5*****
