5 fotek 
Jejím původním domovem jsou mexické pralesy, které se honosí příjemnou teplotou a vysokou vlhkostí, tedy prostředím vhodným pro pěstování šalvěje a uchování specifických vlastností, pro které je rostlina tolik ceněna.
Rostlinka šalvěje divotvorné, Zdroj: Martin Koubek, Topzine.cz
Někteří říkají, že šalvěj divotvorná je víceméně legální marihuana, jiní naopak kategoricky nesouhlasí s tímto tvrzením vzhledem k rozdílnému působení obsažených látek. Ať tak či tak, prvotní a zásadní rozdíl mezi těmito dvěma rostlinami nastává již v okamžiku pěstování a vůbec držení.
Zatímco pěstování marihuany u nás stále zůstává za hranicí zákona, pěstování i prodej šalvěje divotvorné je plně legální. Jedním z důvodů může být i prostý fakt, že z vědeckého hlediska nebyly prokázány žádné negativní účinky na organismus ani návykovost látky. I přesto tyto fakta je některými zákonodárci vnímána spíše v negativní rovině a v nejedné zemi už byla legislativně zakázána.
Namodralé prosincové květy
Z biologického hlediska je šalvěj divotvorná víceletá rostlina dorůstající výšky až jednoho metru se vzpřímenou, málo větvenou lodyhou. Na stonku se nacházejí až patnáct centimetrů dlouhé listy vejčitého tvaru s pilovitou čepelí. Stejně jako jiné rostliny i šalvěj divotvorná kvete. Její namodralé květy dlouhé asi patnáct milimetrů se zpravidla objevují v prosinci.
Je zajímavé, že šalvěj je dnes považována za produkt lidského pěstění a divoce už se zřejmě přímo nevyskytuje. Kvůli tomuto faktu semínka téměř nejsou k dostání, a pokud už k mání jsou, bývají neplodná. V poslední době se však objevují zprávy, že jsou to právě mexické rostliny, které jsou schopny produkovat plodná semena. Tyto zprávy však zatím nebyly potvrzeny ani vyvráceny, přesto šalvěj v našich podmínkách rozmnožujeme jen řízkováním.
Nebeský pastýř na mexických kopcích
Jak již bylo zmíněno v naprostém úvodu, své kořeny šalvěj divotvorná zapustila ve vzdálených mexických končinách, přesněji na malém pohoří Sierra Mazateca v provincii Oaxace, kde je dodnes kmeny Mazatéků pěstována na malých políčkách uprostřed hor a také hojně užívána pro rituální účely. Mimo těchto rituálů je v menší míře využívána rovněž pro léčebné účely.
Šalvěj slouží domorodým kmenů k rituálním účelům, Zdroj: Martin Koubek, Topzine.cz
A byl to zřejmě zmíněný kmen Mazatéků, kterému se jako dalšímu po legendárních Aztécích podařilo zmíněnou rostlinu vyšlechtit. Do západního světa šalvěj vstoupila objevem etnobotanika Roberta Gordona Wassona v roce 1962, účinná aktivní látka salvinorin. A pak byla izolována o dvacet let později Mexičanem Alfredem Ortegem. Nezávisle na Ortegově objevu se salvinorin a podařilo oddělit také ve Spojených státech.
Co se pojmenování rostliny týče, zatímco my se spokojíme s jednoduchým názvem šalvěj případně rozšířením o druhový přívlastek divotvorná, na mexických pláních se pro tuto rostlinu vžilo hned několik názvů. Domorodci zvlášť rádi používají třeba označení pastýřovi listy, panenská nebo též Mariina tráva ale i nebeský pastýř. Obecně v celém Mexiku se pak můžeme setkat se jménem La Hembra, tedy v překladu skoro až něžné označení – žena.
Působení šalvěje na lidský organismus
Způsobů užívání šalvěje je hned několik a hned na začátek je nutno říci, že ať tak či tak, šalvěj by měl vždy užívat odpovědný, způsobilý a inteligentní člověk s jasnou myslí. Pokud je užívána správně, může přinést jistý stav božské opilosti, který je tak hojně využíván mexickými kmeny při zmíněných rituálních obřadech a léčitelství.
Z vyššího popisu je tedy jasné, že šalvěj není právě vhodnou látkou na večírek. Mnohem lepší je užití s několika přáteli v soukromí už proto, že šalvěj je vědomí měnící rostlina, která může být nápomocna hledání jakési vize. Můžou to být záchvaty smíchu, vizualizace, pocity zvýšené empatie i jisté narušení pohybové koordinace, která vás v souvislosti s malou dávkou květiny může potkat.
Šalvěj se rozmnožuje řízkování, Zdroj: Martin Koubek, Topzine.cz
Časté jsou také pocity tažení do strany nebo obklopení těla neviditelnou krustou. V případě užití většího množství látky vás může potkat i výrazné prohloubení vizuální představivosti až na hranice ztráty kontaktu s realitou, cestování v čase a úplného ponoření do vizí či obrazů z minulosti, které už jste dávno zapomněli. Obecně jsou účinky šalvěje téměř nezaměnitelné s jinou látkou.
Žvýkat nebo kouřit?
Podle nejpůvodnějšího rituálu mexického kmene Mazatéků se listy květiny žvýkají, neboť sežvýkáváním se postupně uvolňuje žádaná látka salvinorin a putuje přímo do sliznice. Stejně jako každý způsob vpravení látky do těla i tento má své plus ale i minus. Žvýkáním se látka uvolňuje postupně a nejdříve po deseti minutách a působí přímo na sliznici. Dobu působení pak počítáme na hodinu až tři.
Větší nevýhodu pak mnozí spatřují v tom, že účinky jsou slabší než při kouření a také chuť není přímo oslňující. Proto se mnoho Evropanů uchyluje spíše k druhé variantě – kouření. Právě kouření suchých listů je tou nejsilnější formou užití. Při užití menších dávek se účinek látky projevuje okolo deseti minut.
