První týden v září jsme přišli o další významnou osobnost české kultury. Dne 4. září zemřel sedmaosmdesátiletý překladatel, herec, šansoniér a rozhlasový moderátor Rudolf Pellar.
Ilustrační foto, Zdroj: babblingbrookphotography.com
Ve slovenském Púchově nad Váhom se Rudolf Pellar narodil 28. února 1923. Vyrůstal však v Čechách. V Brně studoval nejdřív gymnázium a poté konzervatoř, obor herectví. Po studiu působil hned v několika českých divadlech. Angažmá získal například v Jihlavě, Přerově, Opavě, nakonec ale zůstal v Městských divadlech pražských.
Herec, šansoniér i překladatel v jedné osobě
Jako herec se Pellar představil i ve filmu. Například v Radokově Divotvorném klobouku ztvárnil písničkáře Pohořalského, objevil se ale i v zahraničních snímcích: Johance z Arku z roku 1999 nebo v Lize výjimečných z roku 2003.
Od herectví nikdy není daleko ke zpěvu. Rudolf Pellar byl známý především jako šansoniér. Zpíval zahraniční šansony s českými texty, ale i písně Karla Hašlera nebo známé songy z Osvobozeného divadla. Šansonový zpěv dokonce vyučoval i na konzervatoři v Praze a ještě v roce 2008 vystupoval na Open Air Music Festivalu v Trutnově.
Stejně jako mnoho dalších českých umělců i Pellara a jeho ženu nepříjemně postihlo období tzv. normalizace. Lubu Pellarovou v roce 1972 propustili z Národního divadla, kde působila jako dramaturgyně. Rudolf Pellar sám uvedl, že se svou pěvecku kariérou skončil nuceně na začátku 70. let, kdy nesměl být vysílán v rozhlase.
Od 50. let Rudolf Pellar překládal z angličtiny a němčiny, na překladech spolupracoval se svou manželkou Lubou; většinu děl proto podepisovali jako Rudolf a Luba Pellarovi. V období normalizace však pod svým jménem publikovat nesměli. – Manželé Pellarovi české čtenáře seznámili hlavně s anglosaskými autory, překládali například Ernesta Hemingwaye, Williama Faulknera nebo George Bernarda Shawa. Za kongeniální je považován jejich překlad knížky Co chytneš v žitě (J. D. Salinger).
Laureát několika cen
Za překladatelskou činnost Rudolf Pellar získal několik ocenění. Nejprestižnější je Státní cena za celoživotní překladatelské dílo z roku 1997. Dva ze tří Pellarových synů jsou nyní taktéž překladatelé.
Rudolf Pellar mimo jiné působil i jako publicista a recitátor v rozhlase, získal Křišťálovou růži za interpretaci mluveného slova a loni vydal paměti Nejdřív se musíte narodit.
Poslední rozloučení s ním proběhlo 10. září v Praze-Strašnicích, smuteční řeč pronesl teolog Pavel Keřkovský. Květinou či smutečním věncem se loučili nejen jeho rodina a přátelé, ale také např. Český Rozhlas, Umělecká beseda, Obec překladatelů či český PEN Klub.