Jestlipak František Hrubín tušil, když v roce 1962 vydal Romanci pro křídlovku, že se jeho dílo stane velice oblíbeným a že bude dokonce inspirací pro stejnojmenný film Otokara Vávry? Ať už ano nebo ne, jeho dílo láká čtenáře už téměř padesát let!
S Romancí pro křídlovku zažijete lásku ještě o prázdninách. Zdroj: Topzine.cz, Foto: Pavel Cizner
Poema Romance pro křídlovku Františka Hrubína patří k jeho nejznámějším dílům. Možná je to tím, jak je napsána. Čtenář v sobě cítí vše, o čem Hrubín píše. Použil slova, která lahodí uchu, duši i člověku. Vnáší do příběhu erotičnost, něhu a zároveň jednoduchost. Popisuje lásku jako letní noc. Zdánlivě obyčejnou, ve skutečnosti však teplou, protkanou jemným větrem a prosvětlenou hřejivým třpytem hvězd. Láska, která tu hraje hlavní roli, prostupuje i do pocitů čtenáře.
Láska ostrá jako břitva
Ale není láska jako láska – zvláštní směsici touhy a opovržení cítí autor k dívce, s níž má milostný poměr. Něžný a silný cit ho táhne k jinému děvčeti, jež pro něj představuje ztělesnění lásky samé. Touhu, se kterou k této dívce vzhlíží, přirovnává k dávné události. Jednou mu otec půjčil břitvu, ale on se řízl. Ta břitva byla nad jeho síly, stejně tak je nad jeho síly i láska k této ženě. A stejně by tu břitvu po otci chtěl znova. Tvůrce zde vede paralelu mezi touhou po břitvě a touhou po dívce.
Vůně kopřiv v podání Františka Hrubína uchvátí, Zdroj: sxc.hu
Tato myšlenka prorůstá celé dílo. Vždyť také hned na jedné z prvních stránek čteme citát od Ovidia, který rozvíjí obraz s břitvou i dívkou: „Velké věci si žádáš, ten dar je nad tvé síly, Faëthonte, tvůj chlapecký věk jej nemůže zmoci. Smrtelný jsi, však není nesmrtelné, čeho si přeješ.“ Celý příběh je pak věnován Ludvíku Aškenazymu a Zdenku Seidlovi, kterým ho Hrubín vyprávěl za večerní červnové bouře ve Florencii.
Terina a hlavní hrdina
Krátký, ale poutavý příběh vypráví o lásce k mladé dívce jménem Terina. To ona je tou, jíž víří krev v žilách tak, že můžeme cítit každou protékající kapičku. To ona je tou, která vzbuzuje pocit bušení srdce a sucha v hrdle. To ona způsobuje sevření žaludku. To kvůli ní jsou i vesmír i hvězdy i příroda jen pouhým detailem. To ona je to tajemno, jež cítíme v srdci a při kterém nám docházejí slova. To ona je láska.
Lyrické ich vypráví svůj vlastní příběh. Stylizuje se do role dvacetiletého mladíka, ten se musí starat o svého dědečka, jenž je po mrtvici. Proto není vůbec schopen vnímat přítomnost. Žije v jakési pomatené minulosti, v níž zažívá znovu to, co už jednou prožil. Potkává dávno mrtvé přátele, ty mu jeho vnuk mnohokrát předvádí. V poemě, která čítá 21 nerýmovaných básní, nám hoch vypráví o části svého života.
O čem to vlastně je?
Do zvláštního světa přichází jako barevná tečka v šeru jeho láska k Terině. On je však zadaný – chodí s Tonkou, která patří ke kolotočářům, kde žije společně s Terinou a Viktorem. Tonka je úplně jiného charakteru než Terina. Má hrubé chování, je starší a její proporce odpovídají již ženskému tělu, zatímco Terina je po všech stránkách ještě dívka. Mladík ale nezná city Teriny, a tak bere Tonku jako náhražku, jež mu navíc přináší sexuální uspokojení. Další překážkou je Viktor, jenž Terinu také miluje.
Čtěte také: Každá žena má moc učinit krásným a milým toho, koho miluje, tvrdil František Hrubín
Jednoho dne dostane mladík polibek od Teriny. Má z toho velkou radost. Je to pro něj nová naděje na lepší život. Proto se okamžitě rozchází s Tonkou. Musí ale počkat, až se Terina zase vrátí s kočovnou společností do jejich města. Dlouhé tři roky se se svou Terinou neshledá. V době odloučení mu navíc zemře dědeček. Když konečně Terina přijede, domluví se milenci, že až bude dívka starší, vezmou se. Na jedno rande se Terina dostaví v čepici od Viktora a žárlivost udělá své.
František Hrubín hledal romantiku mezi kolotočáři, Zdroj: Topzine.cz, Foto: Šárka Braumová
Další schůzka se má konat až za rok, protože kolotočáři musí putovat do dalšího města. Mladíka vztek již opustil, a tak se na svou dívku těší. Viktor mu však oznámí, že je Terina mrtvá a že zemřela na záškrt. Mladík cítí, že na ni nikdy nezapomene a že ji bude až do smrti hledat. Když se o dva roky později pokusí najít její hrob, zjistí, že neexistuje už ani ten. Potkává alespoň Viktora, který se oženil, a zavzpomínají spolu na staré časy.
Taková malá montáž
Menší komplikaci při čtení může způsobovat to, že jednotlivé básně nejsou seřazeny chronologicky. Autor používá metodu montáže. Před každou z nich nalezneme datum a místo, které zasazují událost do správných časových souvislostí. Musíme si tedy hlídat, kde a kdy se nacházíme. Děj se odehrává v Lešanech, takže nám spisovatel nabízí důkladný popis přírody. Když Romanci pro křídlovku František Hrubín psal, bylo mu 50 let, snad proto jsou zde patrny náznaky sentimentu a hledání smyslu života.
Křídlovka?! Není to něco sprostého?
Na závěr by stálo za to vysvětlit, co to je vlastně ta křídlovka, když už to má být romance pro ni. Naše generace toto slovo příliš nezná, ale naši rodiče a prarodiče ho snad ještě znají. Křídlovka je typ trumpety. František Hrubín ji použil jako symbol lásky i smrti. Tahle trumpeta totiž hraje na pohřbech, ale i na svatbách, znázorňuje šťastné spojení i tragický odchod.
Obleču ji do hvězd, její tělo,
posázím vesmíry, poslední křísnutí
cvrčka na podzim bude jí slyšitelné
stejně jak exploze, když vzniká nová hvězda,
i v nejbědnějším hvozdíku bude celá,
jeden vesmír však sotva bude stačit
na slzu v koutku očí.
