!Recenze!Sex, drogy, nevěra a vražda. Čtyřmi neřestmi provokuje inscenace dle knižní předlohy rakouského autora Arthura Schnitzlera. Zajímavé představení, na které byste neměli číst recenzi, ale vidět ho na vlastní oči. Co všechno se může stát za necelé dva dny?
Roman Zach nejprve touží a pak si vyčítá Foto: Kamila Polívková, Divadlo Komedie
Před začátkem představení se hned dozvídáme: „Takhle narváno jsme ještě neměli,“ oznamuje nám postarší paní konferenciérka a dodává, „Kdybyste potřebovali odejít, tak tady slečna uvaděčka dostala baterku.“ Baterku?
Známý trik
Představení Touhy a výčitky se zařadilo mezi ty, kde herci půjčili kousek jeviště divákům. Známé tváře tak opět hrají kousek od vás. Stále častěji se vyskytující prvek je dle mého cestou, jak přilákat diváka na menší scénu. Touto možností se malá divadla mohou odlišit od těch velkých.
Krize přichází
Hlavní postava lékař Franz má za sebou patnáct let manželství. Partneři se stále milují, ale stereotyp mezi ně postavil neprostupnou zeď. Franz ve výborném podání Romana Zacha touží po nových zážitcích, aby si manželství zpestřil. Jeho žena Anna (Dana Poláková) na tom není jinak.
Patnáct let je příliš dlouhá doba
Franz začíná touhou po sexu s nezletilou dívkou, následují drogy, nevěra a jako poslední hřích nejtěžší, vražda. Inscenace provází diváka několika stupni hříchu podobně, jako putoval Dante od nejlehčích po nejtěžší pekelnými kruhy v Božské komedii.
Vina a svědomí
V opojení hlavní hrdina zapomene na všechna nebezpečí a lákadlo společnosti krásných žen mu zatemní mozek. Později, když ho doženou výčitky, si uvědomí, že touha není všemocná a neomezená. Všechny prohřešky je potřeba hluboko pohřbít, i když se budou stále vracet.
Minulost a přítomnost
V prvních několika scénách dá hra divákovi najevo, že nepatří k tradičním ale spíše alternativním kouskům. Každý z manželů má na jevišti své mladší alter ego, které připomíná minulá léta plná lásky bez závazků. Tereza Voříšková se i přes svůj věk hereckým výkonem vyrovná zkušenější Daně Polákové. U mužů je situace podstatně horší, protože začínajícímu Jiřímu Černému postavu neuvěříte.
Rej maskovaných krásných žen v nebezpečné společnosti
Části představení od sebe odděluje projekce doprovázená moderní hudbou Ivana Achera. Jednoduchou scénu, kterou vytvořil sám režisér David Jařab, tvoří čtyři do čtverce poskládané černé pohovky. Prostor mezi nimi je pak po celé představení nasvícen rudě a znázorňuje pekelné hříchy a touhy, kterými hrdina postupně prochází. Gradace hry spojená se slovy touhy, hříchy a výčitky se sama nabízí.
Netradiční inscenace
O představení Touhy a výčitky se nedá napsat obsáhlá a všeříkající recenze. Pokud to sami neuvidíte, nepochopíte. Odhoďte pohled na jednoznačné klasické divadlo, protože každý divák v představení uvidí trochu něco jiného. Některé touhy je ale lepší nenaplnit, protože pozdější výčitky za to nestojí.
Touhy a výčitky
Divadlo Komedie
Autor: Arthur Schnitzler
Režie: David Jařab
Hrají: Roman Zach, Dana Poláková, Stanislav Majer, Tereza Voříšková, Jiří Černý, Gabriela Míčová, Ivana Uhlířová, Martin Finger
Hodnocení: 4 ****