3 fotky 
Nakladatelství Plus v Praze se zasloužilo o další knižní vydání jedné z poválečných knih Jaroslava Žáka – Ve stínu kaktusu. Toto přes šedesát let staré dílo neztratilo svou čtivost a i teď dokáže zaujmout nejen starší ročníky, ale i mladého člověka, který má alespoň nějaké povědomí o českých dějinách minulého století.
Ilustrační foto, Zdroj: sxc.hu
Jaroslav Žák napsal svou první povídku už ve svých třinácti letech a do povědomí čtenářů se dostal zejména knihami ze školního prostředí. Není se čemu divit, už podle jména je jasné, že si ve škole liboval. A tak se Žák stal pedagogem. Ze svých zkušeností středoškolského učitele čerpal náměty pro své nejpopulárnější knihy, které se později staly předlohou pro filmové scénáře. Podle knihy Študáci a kantoři byl natočen film Škola základ života a podle knihy Cesta do hlubin študákovy duše film stejného názvu.
Satira komunistům příliš nevoněla
Kniha Ve stínu kaktusu poprvé vycházela v roce 1948 ve Svobodném slově jako román na pokračování. Tematika tohoto díla se značně lišila od Žákovy předchozí tvorby. Nešlo o další humoristický román z trampského, školního nebo sportovního prostředí, ale o satiru zesměšňující českou politiku a společnost. Není divu, že nově zvoleným pánům Žákův protirežimní výtvor nevoněl a že spisovatele označili za tvůrce bez odpovědnosti, který kazí mladou inteligenci recesí.
Vydávání románu bylo zastaveno, Jaroslav Žák byl vyloučen ze Syndikátu českých spisovatelů a deset dalších let nemohl publikovat. Román Ve stínu kaktusu tak opět vyšel až po revoluci, v roce 1990. A letos jsme se dočkali druhého vydání s novou poněkud agresivní obálkou od Lubomíra Šedivého zobrazující karikaturu Adolfa Hitlera.
Politická alegorie jako vyšitá
Přesto, že nás autor uvádí do fiktivní jihoamerické země zvané Hodoquas, je zřejmé, že svým rázným parodickým a satirickým způsobem zobrazuje realitu Československa. Konkrétně dobu protektorátu a poválečná léta 1945-1948, kdy v zemi sice oficiálně vládla demokracie, ovšem v zákulisí se už schylovalo ke komunistickému převratu.
I přes detailně vymyšlené hodoquaské reálie, včetně španělských nebo alespoň španělsky znějících jmen, čtenář v hrdinech pozná řadu osobností z československého politického a kulturního života. Pod záminkou vylíčit dějiny jedné jihoamerické země ironizuje československou společnost a nic mu není svaté. Zesměšňuje předválečnou, okupační i poválečnou vládu, armádu i školství. Bere si na paškál i povahu typického Čecha, jeho pokrytectví a neustálou ustrašenost, díky které si necháme všechno líbit.
Celý román a jeho smysl je postaven především na jazykové komice, kterou autor originálně a s kousavým tónem využívá. Jaroslav Žák si hraje nejenom se jmény postav, ale vymýšlí, nebo spíše paroduje i některá slova. Hodoquasané po obědě popíjejí mírně alkoholický nápoj zvaný lez͂ak a pak se oddávají siestě, neboli si dávají šlofika. Použitím spisovného jazyka s knižními výrazy a neobvyklým slovosledem parodii ještě více zesiluje.
Nové matení pojmů způsobil nedávný vpád lidojedů… Nestvůrná kanibalská slova jako esdépé, enesdéápé, hájot, esesóbrgrupenšturmbanfýrer, esáman atd. neblaze ovlivnila lahodný jazyk hodoquaský, neboť i vynikající údové národa v nich nalezli zalíbení a v jejich duchu vytvořili pravou záplavu barbarských výrazů, například esčéem, esenbé, úro, nársoc, socdem, kompartaj, noúz, fius, befeleme, pesseveze apod. Není divu, že neinformovaný laik považuje národ takto mluvící za něco mezi Tatary a Křováky.
V poměrně obsáhlém románě se vyskytuje velké množství postav, které čtenáře může poněkud mást. Pokud se snažíme v každé figuře najít její obraz v realitě, a nejsme opravdoví znalci dějin, nemusí se nám to vždy povést. To by nás však nemělo odradit od dočtení díla, protože pravou totožnost hlavních postav a celkový smysl románu odkryje každý a zjistí, že autorův krutý sarkasmus vzbuzuje hořký smutek nad pravdivou realitou.
Název: Ve stínu kaktusu
Autor: Jaroslav Žák
Počet stran: 239
Vydalo nakladatelství: Plus v Praze, 2011
Doporučená cena: 249 korunHodnocení: ***** (95%)
