5 fotek 
Roman Polanski se vryl do paměti široké veřejnosti nejen svými filmy, které často diváky šokovaly díky poodhalování nejrůznějších duševních pochodů, lidských fobií, úchylek a utrpení, ale i svým soukromým životem, který provázely nejrůznější skandály a tragédie.
Roman Polanski
Roman Polanski se musel protloukat a spoléhat především sám na sebe už od svých dětských let. Když mu byly tři roky, přestěhovala se celá jeho rodina z Paříže, kde žila v nuzných podmínkách, do Polska, rodné země jeho otce. Pro nový začátek si vybrali město Krakov, avšak jak se po čase ukázalo, byla to volba, která významně poznamenala další osud Polanského. Psal se totiž rok 1936 a zbývaly necelé tři roky do příchodu Hitlerovy armády. Polanského rodina byla židovského vyznání, dalo se tedy očekávat, že se bude potýkat s existenčními problémy. Polanski se stal svědkem deportace jeho matky do koncentračního tábora, při které ji viděl naposledy. Jeho otec, ještě než byl sám odvezen do koncentračního tábora Mauthausen, se snažil alespoň Romana zachránit a prostříhal mu plot z ostnatého drátu, který je odděloval od svobody. Válečná léta Polanski trávil u jedné katolické rodiny, od které utekl v okamžiku osvobození Polska. Jeho otci se zázrakem podařilo přežít a opět se synem shledat. Otec se následně znovu oženil a vztahy mezi oběma byly na bodu mrazu.
Film, na kterém Polanski postavil svou režisérskou kariéru - Nůž na vodě Zdroj: distributor filmu
Po maturitě se Polanski rozhodl odejít na filmovou školu v Lodži. Tady se seznámil s lidmi, kteří později sehráli v jeho životě důležitou roli, především při exilu. Nejprve natáčel krátkometrážní snímky, které vzbudily obdiv u diváků i na mezinárodní půdě, což mu otevřelo dveře k natočení celovečerního snímku, psychologickému dramatu Nůž ve vodě (1962), jehož děj se odehrává především na plachetnici. Film zobrazuje souboj dvou mužů (stáří x mládí) o jednu ženu (přičemž jeden z nich je její manžel), která je svědkem jejich nesmyslného počínání a vychloubání. Film mu přinesl nominaci na cizojazyčného Oscara a ocenění kritiků na Benátském filmovém festivalu.
Roman Polanski začal postupně získávat na slávě a mezinárodním ohlasu. Uvědomoval si, že v Polsku je jeho kariéra omezená a navíc politická situace v zemi byla napjatá a začala mu připomínat minulost. Proto se rozhodnul odejít do Francie, kde se mu podařilo získat potřebné kontakty s filmovými tvůrci. Dalším filmem, s názvem Hnus (1965), upevnil své postavení ve světe kinematografie. Film byl svým obsahem natolik zdrcující, že zůstal mládeži nepřístupný. Polanski tak potvrdil, že je režisérem, který si libuje právě v analyzování lidí a jejich psychických problémů a fobií. Točí filmy, jež nezůstávají bez odezvy, a stává se z něj režisér, od kterého se mnoho očekává. S rostoucím úspěchem se z Polanského stává člověk, který si neodepírá jak materiální požitky, tak drogy či ženy, které se sním ve společnosti objevují velmi často. Slovo věrnost se tak pro něj stává neznámým pojmem i v době, kdy si bere za svou druhou ženu okouzlující herečku Sharon Tateovou, jež byla obsazena v jeho filmu Ples upírů (1967). Původně ji Polanski ve svém filmu nechtěl. Dalším filmovým trhákem nominovaným na Oscara za scénář byl snímek Rosemary má děťátko (1968).
Svatební snímek Romana Polanski s jeho druhou ženou Sharon Tateovou Zdroj:collider.com
Manželství s Sharon přineslo Polanskému další životní tragédii v podobě její vraždy, kterou spáchali přívrženci Masonovy sekty. Sharon navíc byla v osmém měsíci těhotenství. Polanski v době incidentu nebyl přítomen v domě, a proto se zprvu stal prvním podezřelým. Polanski se v této době uchyluje do soukromí a odmítá pracovat na předem sjednaných filmových projektech.
Na plátna kin se vrací v roce 1971 s filmem Macbeth, s kterým uspěl především ve Velké Británii, kde také nějakou dobu pobýval. Jeho nejlepším filmem, který je ceněn zvláště u kritiků, je snímek Čínská čtvrť (1974). Film byl nominován na Oscara v 11 kategoriích. Nájemník, film ve kterém si dokonce zahrál sám hlavní roli, je považován za zásadní a často je považován za klíčové dílo k pochopení celé jeho tvorby.
Roman Polanski, Zdroj: altfg.com
Další zásadní zvrat v Romanově životě je zaznamenán v roce 1977, kdy je obviněn ze sexuální obtěžování (měl styk s nezletilou dívkou, což je podle amerických zákonů považováno za znásilnění). Prchá z USA, kde je na něj vydán zatykač, zpět do rodné Francie. Jeho však největším dílem, za kterého získal vytouženého Oscara za režii, bylo válečné drama Pianista natáčené v Polsku. Polanskému pomohlo při natáčení i to, že si sám prožil tíživou situaci během druhé světové války. Oscara si však nemohl převzít osobně kvůli stále trvajícímu trestnímu stíhání. O jeho případu byl v roce 2008 natočen i dokument s názvem Roman Polanski: Wanted and Desired (Roman Polanski: Hledaný a žádaný), který upozorňuje na některé nesrovnalosti v jeho kauze.
Roman Polanski nyní žije ve Francii a je potřetí ženatý s francouzskou herečkou a modelkou Emmanuelle Seignerovou, se kterou má dvě děti.
