3 fotky 
Barokní oděv dával najevo zlatavý odlesk bohatství, naproti tomu rokoko kladlo důraz především na přirozený půvab a šarm. Sice rokokový oděv přejímá z předchozího období střih, ale s novou dekorativnější a rafinovanější náplní. Výrazné barvy 17. století vystřídaly světlé a něžné pastelové odstíny. Jediné, co se od baroka přeneslo v plné síle i do rokoka byla nehygieničnost.
Pánský oblek zahájil cestu vývoje
Základní části mužského oděvu se od barokní módy podstatně lišily. Kabátec se začal zdobit vyšívanými ornamenty a pro lemování se používaly zlaté porty a krajky. Šosy kabátu byly vyztuženy kosticemi nebo voskovým plátnem, takže odstávaly jako krinolína dam. U vesty byl viděn posun k dnešní podobě nejvýraznější, zkrátila se a začala se šít bez rukávů. Košile svými krajkovými ozdobami plnila stále účel módního doplňku. Úzké kalhoty dosahovaly ke kolenům, kde byly doplněné o bílé punčochy. V druhé polovině 18. století se z pánského obleku začaly pomalu vytrácet zženštělé ozdoby v podobě nejrůznějších krajek a stuh. Ze střídmějšího kabátce se později vytvořil frak, který se stal základem pánského šatníku 19. století.
Pánský oblek, Zdroj: ksoft.cz
Mohutné krinolíny
Nejtypičtějším znakem ženského oděvu se stala kopulovitá sukně krinolína. Její tvar byl uměle vytvořen pružnou kostrou. Sukně se na bocích zvedala natolik, že si o ně dámy mohly opřít ruce. Na takový druh oděvu se už nehodily těžké materiály, nahrazeny byly hebkým atlasem, taftem a saténem, jejich lesk doprovázely bohaté kaskády krajek, stuh a umělých květin. Módní záležitostí se staly punčochy zdobené výšivkami, krajkami, stříbrem a zlatem. Úkolem drobných detailů bylo zjemňovat ohromné krinolíny. Díky tomu vzešly ve známost tzv. mušky, jednalo se o hedvábné náplasti miniaturního obrázku (květiny, zvířátka, čtverečky, kolečka) rafinovaně umisťovaných na různých částech těla. Další hojně využívanou drobností byla pompadůrka (váček na kosmetické drobnosti) nazvaná podle markýzy de Pompadour, milenky Ludvíka XV., dále vějíř, který se vyráběl z pergamenu, kůže či hedvábí a dozdobován byl perletí, želvovinou, zlatem nebo stříbrem.
Trvalá záliba v parukách
Dlouhé vlasy žen se stále vyčesávaly do výšky, pokud 2x nepřevyšovaly hlavu vlastní silně pudrované vlasy, používaly se paruky, do nich se začesávaly malé lahvičky s vodou a živými květy, ale i mašle, pentle, šátky a nejroztodivnější klobouky. Ženy kvůli náročnosti účesu musely často spát v sedě. Muži nosili paruky po stranách upravené do drobných loken a vzadu svázané sametovou stuhou do copu. Novinky v obuvi se pro rokoko nekonaly. Stále se nosily na vyšším podpatku s mašlemi či stuhami, šité z brokátu, sametu či hedvábí.
