O pozici tahouna závěrečného dne Rock for People měla řada lidí jasno už předem. Ovšem i navzdory hojným sázkám na skupinu Lucie nakonec prvenství připadlo britským zástupcům taneční scény Chase & Status a jejich žánrově poněkud odlišnějším souputníkům The Feud.
The Naked and Famous
I dojímání se jak ze strany publika, tak i novozélandských The Naked and Famous, patřilo k emocionálně nejsilnějším momentům letošního RFP. O to intenzivnější bylo, že si na něj diváci museli počkat o dobrou půlhodinku navíc a v mezičase si vystačit s pohledem na technika, který místo aby vzal do ruky mikrofón a informoval diváky o časové prodlevě z důvodu technických potíží, zálibně přejížděl krky nachystaných kytar hadříkem na prach a tvářil se při tom jako novopečený tatínek, který svému robátku utírá z brady zbytky přesnídávky.
Štěstí, že se nad hlavami přihlížejících rozehrála pinkaná s nafouknutými kondomy, jinak by neotřesitelná trpělivost a bezstarostnost zmíněného technika mohla být některým z vyčkávajících nespokojenců odměněna spíš než štiplavou poznámkou vrženým kelímkem piva (kompletní recenzi čtěte zde).
The Feud
Řečičky o zbožňování České republiky nezní od hlavy manchesterského tria Jamieho Walkera ani trochu jako klišé možná proto, že u nás regulérně koncertuje už bezmála 5 let. Povědomí o The Feud se až příliš patrně odráželo v reakcích festivalového publika, kterému jakoby ani nepřišlo na mysl jen tak nečinně přihlížet s pochybovačně zvednutým obočím, jak tomu u méně známých kapel zpravidla bývá, ale okamžitě se vrhlo do víru párty, která po odpálení nabušeného setlistu v čele s It Ain´t Right odstartovala.
The Feud. | Foto: Rastislav Bača, TOPZINE.cz
Přidejte hecování ze strany frontmana a šplhání po konstrukci stage (snaha pěkná, ale coby konkurence saxofonistovi Madness Lee Thompsonovi pořád nedostatečná) a vyjde vám jeden z nejdivočejších zážitků, který s klidem strčil do kapsy všechny koncerty na jedné z nejmenších, ovšem hudební obzory dalece rozšiřujících festivalových stagí.
Lucie
Hype kolem Lucie byl po dvouhodinové kanonádě hitů, kterou shlédlo na 27.000 lidí, nade vší pochybnost zasloužený. S provařenými peckami jako Medvídek, Amerika nebo Panic kapela spolehlivě rozezpívala festivalové publikum a vložkami v podobě bubenických duelů otce a syna z klanu Kollerů si zajistila dlouho trvající ovace.
Postesknout si však lze přinejmenším nad dvěma nešvary – 120 minutový set byl po třídenním lítání ze stage na stage přece jen příliš a řada diváků podléhala únavě dřív, než opojení z noční atmosféry, umocněné pár kapkami z temných mračen nad festivalovým areálem. Zároveň je škoda, že show byla ochuzena o nadstandardní vychytávky, s jakými se Lucie vytasila během halového turné, díky nimž by jí na chuť přišla snad i ta část diváctva, jehož hudební výchovu písničky kapely neprovázely.
Chase & Status. | Foto: Rastislav Bača, TOPZINE.cz
Navíc závěrečná projekce, jejímž očividným záměrem bylo vzbudit v divákovi pocity stesku, zapůsobila přesně naopak – příliš strojeně a tak moc chtivě udeřit na city, že mnozí ani nehnuli brvou.
Chase & Status
Zato tvrzení, že na londýnské electro duo, rozšířené o uřvaného černocha MC Rage a bubeníka Andyho Gangadeena, shlíželi diváci s kamennými výrazy, by ani v nejmenším neodpovídalo realitě. Pokud někdo dorazil na Staropramen stage se záměrem zkouknout jednu z posledních festivalových performancí, v klidu si vypít drink / pivo a jít na kutě, ten si ještě hodně rychle rozmyslel svoje plány zvážit.
Na to, aby se nohy dotyčného vzpamatovaly z nášupu drum n´bassu, dub stepu a breakbeatu, totiž potřebovaly minimálně další hodinku až dvě pokračovat buďto na hangár-afterparty s Pavlem Cejnarů, anebo na plážovou diskotéku s postříbřeným velbloudem – patronem značky Camel. A to do doby, než samy vypoví službu. Odolat pokušení si naposledy s ostatními návštěvníky synchronizovaně dupnout do rytmu o prkennou podlahu anebo se po hlavě vrhnout do rozvířeného circle pitu, totiž na Chase & Status zvládl jen málokdo. A ti, kterým se to přece podařilo, rozhodně neodcházeli s tak intenzivním pocitem vítězoslavného zadostiučinění, jako ostatní.
Souhrnně o Rock for People 2014
8 perel a 1 zklamání z prvního festivalového dne
RECENZE: Biffy Clyro to na Rock for People rozjeli. Nahoře bez a naplno!
7 koncertů z druhého dne, které stály za to
RECENZE: We Came as Romans sdružovali publikum v obřím circle pitu
RECENZE: The Naked and Famous naservírovali neopakovatelnou emotivní show