Robert Jašków: Teď jsem dotočil a v březnu v Ulici skončím

!Exkluzivní rozhovor!Herec Robert Jašków ztvárnil mafiánského bosse v seriálu Ulice a kapitána Dana Chládka v Expozituře. Jeho domovskou scénou je už devět let Švandovo divadlo. Topzine.cz přináší první část rozhovoru o jeho začátcích v herectví a nové hře Řemeslníci.

S Robertem Jaškówem jsme se sešli v kavárně Švandova divadla Foto: Petra Poloczková, Topzine.cz

Po tatínkovi máte polskou krev i příjmení, po mamince jste napůl Maďar. Jste energický a temperamentní?

Myslím, že ano. Teď sbírám energii, kde se dá, protože se třemi dětmi je to větší energický výdej než s čímkoli jiným. Energie se ale vždycky najde. Když si člověk myslí, že už nemůže, tak může ještě sedmkrát tolik.

Poláci jsou hodně věřící, jak to bylo u vás doma?

Tatínek s námi nežil asi od mých tří let. Jsem z neúplné rodiny. Maminka mě nikdy k víře nevedla. Žili jsme si spokojeně v Peci pod Sněžkou a s vírou jsme se nesetkávali.

V Peci pod Sněžkou, lyžujete rád?

Lyžuju rád a lyžuju dobře.

Za čtenáře Topzine.cz se ptala redaktorka Anna Kottová

Ve třetím ročníku gymnázia jste propadl z chemie a také jste propadl divadlu. Pamatujete si svou první roli?

Pamatuji. Bylo to ve Strniskově Goldoniádě, kterou ovšem nenapsal Strnisko. S jedním kamarádem si prohazovali jména u autorství, protože za bolševika spousta autorů psát nesmělo. Hrál jsem takového náměsíčného homosexuálního pierota v amatérském spolku ještě na gymnáziu v Trutnově.

Herecké začátky

Máte nějaký herecký vzor?

Nemám žádné vzory ani vysněnou roli. Mám pár herců, kterých si nesmírně vážím, jako byl Petr Čepek, Boris Rösner, Jean Marais nebo Jude Law a Leonardo DiCaprio, ze kterého se z povrchního floutka stal vynikající herec. To jsou chlapíci, kteří se mi líbí.

Opravdu žádný vzor ani roli?

Nikdy se nechci nikomu vyrovnat nebo být jako… To je strašně svazující. Každý jsme originál. Můžu si stokrát snít o nějaké roli, ale o tom, co budu hrát, si nerozhoduju já. O tom rozhoduje někdo jiný. Člověk nemůže ovlivnit to, co bude dělat, a s kým to bude dělat.

Co nějaký charakter postavy?

Chtěl bych si v divadle zahrát nějakou pěknou charakterní roli. Líbí se mi role, které mají v sobě velký rozpor. Takovou rozháranost jako má Prospero v Bouři nebo Hamlet. To jsou věci, kde se zračí veškeré klady i zápory lidí. V rolích, které jsou založeny na jedné lince, se velice snadno sklouzává ke klišé. Kdyby ještě něco takového přišlo, byl bych za to moc rád.

Kdo je tady ředitel? Hra Švandova divadla. Zdroj: Petr Pustina, Švandovo divadlo

Kdybyste si mohl vybrat, máte na divadle radši klasiku, nebo alternu?

Klasiku. S alternou jsem nikdy nekoketoval. Neříkám, že se mi nelíbí nebo že ji neuznávám, ale já jsem klasik.

Domovská scéna Švandova divadla

Ve Švandově divadle jste už devátým rokem.

Ta samá parta byla před tím v Celetné. S lidmi, co jsem tady, jsem z části od studií, z části od doby, co jsem účinkoval v Činoherním klubu a s částí z nich od doby, kdy jsem byl v CD94.

Co vás přimělo k tomu zůstat tady tak dlouho?

To je špatně položená otázka. Správně by mělo být, co mě přimělo, že jsem odtud neodešel? (smích) Ty lidi, co tu se mnou jsou, mě baví. Baví mě i to, co dělám. Teď s nástupem nového uměleckého šéfa (pozn. red. Michala Langa nahradil v sezóně 2010/2011 Dodo Gombár) by to mohlo nabrat zase nový směr.

Robert Jašków je energický, rázný a má utříděné myšlenky Foto: Petra Poloczková, Topzine.cz

Nikdy jste nechtěl odejít jinam?

Když jsem přemýšlel, že bych změnil angažmá, tak ať se podívám, kam se podívám, nikde to není lepší. Že bych si řekl, tady je to super. Sem chci a udělám pro to všechno a napíšu řediteli, že jsem dobrý, ať se na mě přijde podívat.  Já jsem ve Švandově divadle spokojený a nemám důvod odsud odcházet.

Národní divadlo by vás nelákalo?

Ne, ne. Třeba jenom to, kolik je v tom baráku lidí. Kolikrát se tam lidi a občas ani herci pořádně neznají.  Pro mě je to asi moc velké. Jsem rád, že se tady se všemi znám. Doby, kdy Národní divadlo bylo mekkou herců, jsou pryč. Kvalitní divadlo a kvalitní herci jsou už dnes víceméně všude.

Herci si první čtenou zkoušku Řemeslníků užili Zdroj: Aležběta Jungrová, Švandovo divadlo

Na prkna Švandova divadla se dostala hra s názvem Řemeslníci. Můžete nám ji přiblížit?

Každý měl asi doma řemeslníka. Je to o řemeslnících, kteří se tváří, že umí dělat svoji práci, ale ve skutečnosti ji dělat neumí. O zoufalství a povrchních věcech. Lidé si myslí, že když budou mít dům, tak budou šťastní. Myslím, že ta hra je aktuální a má možnost zasáhnout široké spektrum publika.

Hrajete jednoho z řemeslníků, flákače elektrikáře. Mám dojem, že si roli docela užíváte.

Jo, souhlasím. Udělal jsem svého elektrikáře tak, jak je mám odpozorované. Elektrikáře, který podle slov svého kolegy je mistr ve svém oboru.

Jaký jste ve skutečnosti řemeslník?

Já jsem vynikající řemeslník. Nesnesu, když něco neumím, když něco nefunguje nebo když něco nedokážu udělat. Já chci všechno pochopit. Snažím se věcem přijít na kloub třeba tím, že je odkoukám.

Řemeslníci se neváhají pohádat i pobít

Baví vás to.

Já si nedovedu představit, že bych si musel někoho volat na to, aby mi sestavil skříň nebo aby mi položil kachlíky v koupelně. Nedovedu si představit, že bych volal někomu, aby mi ukázal, jak se zapíná plynový kotel. Připadal bych si jako idiot. Přijdu si na to sám metodou pokus omyl, nebo mi to bouchne.

Kdo je tady ředitel?, Periferie, Velká mela, nově Řemeslníci a další. Na tom všem jste spolupracoval s režisérem Danielem Hrbkem.

Daniel je režisér, který vždycky ví, co chce. Ví přesně téma, které má hra mít. Měli jsme samozřejmě někdy rozpory v pohledu na roli, což třeba teď u Řemeslníků absolutně nebylo. Mně se s ním dělá dobře a myslím, že Dan je skvělý režisér.

To není vše! Přečtěte is také druhou část rozhovoru s hercem Robertem Jaškówem

Zajímavostí představení je i fakt, že jste se v Řemeslnících sešel s Tomášem Kobrem, který hraje v Ulici mafiánského pokladníka. Vídáte se teď docela často.

My jsme se s Tomášem svého času potkávali docela často. Teď už tolik ne. V Ulici jsme byli pár, taková dvojka. On jako můj pokladník a já jako jeho šéf. Pak se ty role otočily. Já jsem s Tomášem dělal rád. On je takový milý kluk, který nezkazí žádnou srandu.

Elektrikář kouří, odpočívá, ale rozhodně nic nespraví

Dělal?

Teď jsem dotočil. To znamená, že v březnu v Ulici skončím. Takže se s Tomášem, kromě Řemeslníků, delší dobu nepotkám.

Robert Jašków (4. 12. 1969) pochází z Truntova ale dětství prožil v Peci pod Sněžkou. Správná výslovnost jeho polského příjmení, které má po otci, je Jaškův. Před pěti lety objevil v Polsku další čtyři sourozence, dva bratry a dvě sestry. Ve třetím ročníku na gymnáziu propadl z chemie a začal se věnovat divadlu. Nakonec vystudoval pražskou DAMU. Prošel Činoherním studiem v Ústí nad Labem, CD94, Divadlem v Celetné a nakonec na devět let zakotvil v souboru Švandova divadla. K jeho neznámějším rolím patří mafiánský ukrajinský boss Vasil ze seriálu Ulice a kapitán Dan Chládek z Expozitury. Menší role si zahrál i v seriálech Zdivočelá země, Redakce nebo Soukromé pasti. Ženatý není, ale s partnerkou Petrou je třináct let. Mají dva syny, Jana a Jakuba, a dceru Marii Annu.