!SPECIÁL!Ulicemi New Yorku se procházejí nejen hamburgerů- chtiví turisté, ale také stvůry s roztomilým jménem a velice pochybnou pověstí. Jediné, po čem tyto bytosti touží, je nalezení ztraceného syna. A samozřejmě, ovládnutí světa.
Ilustrace na obálce knihy V temnotě Autor: Chris McGrath
Rob Thurmanová si ve své prvotině V temnotě (originální název Nightlife je sice atraktivnější, ale když už se musel překládat, V temnotě je nejspíš jediná varianta, která nebude čtenářům evokovat páteční večery náctiletých) dává nelehký úkol- kniha je totiž postavená na úplně novém typu magických bytostí, což už mnoha jejím předchůdcům způsobilo nenapravitelný spánkový deficit. Autorka však svými postavami dokazuje, že je stále co vymýšlet, a její Ólfi nebo Temník se velice rychle stávají zajímavými, ač ne zrovna kladnými, hrdiny.
Ani lidé za nimi nezůstávají pozadu, naopak, ústřední dvojice neplýtvá iluzemi o ideálním světě a nestydí se přiznat vlastní chyby. Čtenář s nimi tak může soucítit, když jsou nešťastní, zanadávat, když něco nevyjde a hlavně držet palce po celou dobu čtení knihy. Postavy tak celému příběhu dodávají důvěryhodnost, což je u knih s podobnou tématikou základ. Stejně jako horory, i fantasy se přece píší tak, aby jim lidé alespoň malinkou částí svého já uvěřili.
Svižná cesta do pekel
Autorce se ale nedá vyčítat, že by nevěděla, jak zaujmout čtenáře. Provádí ho celým příběhem takovou rychlostí, že mu unikne i přehnaná délka úvodu. Ten je totiž stejně dlouhý jako sama akce a hloubavější z nás (nebo ty, kteří to mají za úkol) napadne, proč Thurmanová nerozdělila knihu do dvou, neboť námětů měla očividně více než dost. Příběh o tom, jak se z obyčejného puberťáka stala nejhledanější stvůra tohoto i všech jiných světů, si rozhodně samostatnou knihu zasloužil a určitě by mohl být velice zajímavým přínosem současné fantasy tvorbě, protože v tomto případě hlavní hrdina nebojuje s nějakým vnějším, ale naopak vnitřním zlem, což by se dalo velice dobře zpracovat.
Chybou, která se dá vyčítat spíše překladatelce než autorce, je neustálé opakování slov. Dá se pochopit, že některá slovesa se musí opakovat nevyhnutelně, vše má ale své meze a počtem třinácti verzí slovesa být na jediné stránce se tato mez rozhodně překročila. Zvlášť proto, že: bylo to jako úder zvonu se dá s klidem vyměnit za: znělo to jako úder zvonu a vyznění věty se nezmění, ne-li vylepší. Pozitivní ale je, že člověka tento nedostatek donutí zamyslet se nad vlastním projevem a sloveso být se náhle stane tím nejhledanějším zločincem naší mluvy.
Poslední slova?
Jak se s knihou rozloučit? Vzhledem k tomu, že v Americe už se vydala čtyři pokračování, loučení zatím není nutné a nejspíš ani chtěné. Po přečtení V temnotě možná čtenář přestane používat sloveso být (nebo se o to alespoň neúspěšně pokusí), nicméně na autorku by zanevřít neměl. I přes své mouchy si to totiž ani tato kniha, ani její pokračování, nezaslouží.
Originální název: Nightlife
Český název: V temnotě
Autorka: Rob Thurmanová
Překlad: Anna Janovská
Obálka: Chris McGrath
Počet stran: 272
Velikost: 145 x 205 mm
Vazba: vázaná s přebalem
Vydal: Fantom Print, Ostrava 2010Hodnocení: *** (60 %)
