5 fotek 
Naruto kupující sušenky, Alucard živící se kuřecím stehýnkem nebo lolitka chytající bronz na trávníku před kinem. Na letošní ročník Animefestu dorazilo mnoho účastníků a počet těch kostýmovaných opět narostl. Střed Brna se tak proměnil v živoucí sen vášnivého diváka anime.
Hodina šermu, nebo lekce včelařství?, Foto: Tereza Zoulová, Topzine.cz
Navzdory lákavým, skoro letním teplotám se našlo velké množství lidí ochotných trávit víkend v potemnělých sálech brněnských kin Scala a Bakala ve jménu Animefestu. Někteří z nich na skok, na pár filmů, přednášet nebo na kávu do Maid Café, které dočasně hostil hotel Continetal. Jiní, jak bylo patrno především v neděli, vynechali podružné záležitosti jako spánek a zvládli festival na jeden zátah bez přestávek. A byli všude. Člověka, který podobnou akci nikdy nezažil, mohly davy pestře oděných postav v tramvaji, v obchodě nebo táhnoucí se z nádraží, poněkud překvapit, ne-li vyděsit.
I takoví mohli na Animefestu zkřížit vaši cestu
Nicméně, při bližším zkoumání si je okolí oblíbí, jak poznamenala obsluha v přilehlém obchodě. A kostýmovaní tvorové se zde nevyskytovali jen tak bez důvodu, tradiční součástí conu jsou totiž takové akce jako soutěž a divadlo costplayů. Další praktické uplatnění našli při přednáškách crossdressingu (oblékání do oděvu náležejícího opačnému pohlaví) nebo lolita bloku.
Filmy? Filmy!
Jednoznačně největším trhákem (i přes pokročilou dobu se místa k sezení sháněla těžko) byl film Pestrobarevný. Na festivalu snad nebyl nikdo, kdo by jej neviděl nebo vidět nechtěl. Možná je škoda, že organizátoři zařadili jeho promítání pouze jedenkrát, přece jen zájem byl nemalý a rozdělení náporu diváků by mohlo zážitek jen zlepšit. Poměrně dobře byl přijat i film Křídla Honnêamise, který, jak organizátoři varovali, sice kritika vychválila, ale mezi diváky moc nadšení nevyvolal. Hodně skloňována byla i jména Trigun: Rachot v Badlands či 5 centimetrů za sekundu. S filmy a seriály je nerozlučně svázáno odvětví tvorby AMV (Anime Music Videos). Do soutěže se letos přihlásilo přes čtyřicet videí, některá vážná, jiná polechtala bránice.
A dál?
Přednášelo se, předvádělo, i ukázky se promítaly. Do dětských let (nebo dětských let rodičů) návštěvníky vrátilo videopásmo Spomienky, jehož součástí byly takové klasiky jako My z Kačerova, Strážci vesmíru, Želvy Ninja nebo Heidi – děvčátko z hor. Velice překvapila přednáška Cenzúra, kde se návštěvník dozvěděl takové perly, jako že některé západní země z anime filmů nejen retušují krev a cigarety překreslují na lízátka, ale hvězda nesmí být šesticípá a kříž jako přívěsek je též nepřípustný. Opravdu vynikajícím příkladem byla přednáška Evropský šerm v Anime.
Nevíte někdo, proč je ta obrazovka celá černá?
Té se chopil Robert Waschka z Domu rytířských ctností. Tedy člověk, který s anime do festivalu neměl mnoho společného, zato šermu se věnuje 30 let. Za pomoci asistenta, slušné sbírky zbraní a několika videoukázek názorně předvedl, jak moc si Japonci vymýšlejí, či nevymýšlejí. Kupodivu, čím víc nepravděpodobný se trik se zbraní zdál, tím reálnější a účinnější po předvedení nakonec byl. Ovšem, sladit časově období děje, šermířskou školu a používané zbraně, to už autoři anime zvládají poněkud hůř. A nesmíme opomenout kjógen, tradiční japonské divadlo, jehož úkolem je diváka pobavit, což se mu též podařilo.
Co se dělo kolem
Animefest, to není jen oficiální program, to jsou především lidé. Každý z účastníků by stál za zmínku, ale přece jen někteří vyčnívají. Jako asi nejpopulárnější a nejfotografovanější postavou se ukázal být Pedobear, kterého bylo možno u Bakaly potkat dokonce ve dvou exemplářích. Oba ochotně pózovali nejen s japonskými školačkami, podnikavější z nich nabízel cukrátka. Další kouzelnou figurkou byl v Bakale přítomný živý nápojový automat. Čaj, arabské sladkosti a rock’n’roll z gramofonových desek, to vskutku není běžný jev.
Takhle se vylidní, když upozorníte na focení předem
Závěrem lze říct, že letošní Animefest se vyvedl. A že občas selhala technika? Nevadí, když nešla hudba, diváci si zazpívali, když nefungoval mikrofón, sedli si blíž, a když obsluha promítačky tichý hlas přednášejícího neslyšela, obecenstvo pomohlo.
