4 fotky 
Někdo chce co nejdál a na co nejdéle, někomu stačí semestr ve Vídni. Důležitá je hlavně zkušenost v zahraničí. Zajímáme se, jak to kde chodí, sháníme reference od starších spolužáků. Dokážete si ale představit, jaké to je z druhé strany, jaké to je pro cizince studovat v Česku? A jak se na ně díváme my? Nejsou divní, že z nějaké exotické země přijeli právě sem?
Zahraničním studentům se v Česku líbí, Zdroj: pgcps.org
Španěl Óscar studuje mezinárodní program v angličtině na Vysoké škole ekonomické. Než odjel do Prahy, kamarádi ho varovali, že s Čechy není jednoduché navázat kontakt. Před odjezdem také kontaktoval své známé z Česka, aby zjistil další informace týkající se studia tady. Ti ho varovali před jistou rezervovaností místních, jak sám posléze poznal.
Přiznává, že lidé se mu zde zdají poněkud chladnější, ale člověk zde jinak žije stejně, a tak nezažil nic jako kulturní šok. Hlavně mu ale vadí přístup personálu pohostinských zařízení a hotelů, kteří se k zákazníkovi často chovají jako k otravovi, který něco chce. Vcelku je ale jeho zkušenost s Českem veskrze pozitivní.
Bogemija, Moravija, Sělězija – eto naša Čechija
Ruskojazyční studenti jsou na VŠE po Slovácích početně druhou nejvýznamnější skupinou cizinců. Někdy si člověk připadá na pražském Žižkově jako v Karlových Varech. Proč si vybírají zrovna Česko? Životní náklady jsou u nás relativně nízké. Navíc pro ně není příliš těžké naučit se česky, naše kultury jsou blízké.
Óscarův spolubydlící a spolužák z Mezinárodních a diplomatických studií, Kirill z Krasnojarsku, se tu prý po dvou dnech cítil jako doma. Když se jeho krajané naučí česky, není prý problém se dostat na nějakou českou vysokou školu. Podmínku znalosti češtiny obvykle splní absolvováním maturitního ročníku a maturity na české škole. Někteří absolvují doma kurzy češtiny, o které je čím dál větší zájem. Na tomto trendu vydělávají i domácí instituce – například Univerzita Karlova nabízí kurzy češtiny za 5 000 eur ročně. O zájemce nouzi rozhodně nemá.
Česká škola, na níž zahraniční studenti odmaturují, je obvykle soukromá. Občané bývalého Sovětského svazu mají v oblibě jedno soukromé pražské gymnázium. Možná proto jsou Rusové poměrně uzavřenou skupinou, všichni se znají už z této školy. Spíše to bude ale jejich zvláštní povahou. Rusky ve škole poznáte na první pohled – velmi sebevědomé, velmi elegantní a velmi chladné.
Pro zahraniční studenty (nepočítejme Slováky) na studijních programech v češtině je však oproti relativně snadnému přijímacímu řízení (alespoň na některých oborech VŠE) poměrně těžké se na škole udržet. Po roce přece jen jazykové znalosti nemohou být na takové úrovni, aby bez problémů zvládli například zkoušku z práva. Problém mají paradoxně spíše s písemnou částí, ústní část práva je prý na VŠE dávačka. Na zásadně nedostatečné znalosti češtiny některých ruských studentů si stěžují ti čeští a slovenští. „Na jednom týmovém projektu jsem ve skupině s Rusem a nikdo mu nerozumí,“ říká Češka Tereza.
Většina kamarádů Ukrajince Standy jsou Češi a Slováci. „Jedna kamarádka z Ruska se mě ptá, jak to dělám, že se s vámi dokážu bavit. Já jí zase říkám, ať se nediví, že se s ní Češi nebaví, když je pořád v hloučku Rusek a baví se mezi sebou rusky.“
Proč Česko?
Náklady na zahraniční studenty jsou pro školu vyšší, pro některé vyučující mohou být problémem práce Slováků, kteří můžou psát slovensky. To reflektuje i vyšší příspěvek státu per capita na ně. Vysokoškolské studium v Česku je zatím zadarmo pro všechny. Podílí se na financování studií svých občanů také zahraniční vlády? „Ano, některé vlády přispívají – jde o vládní stipendisty, ale na VŠE se dají počítat na jednotky. Obecně však platí, že studia (studuje-li student v češtině) platí Česká republika,“ říká prorektorka VŠE pro studijní a pedagogickou činnost Hana Mikovcová.
Standa si Česko vybral právě kvůli tomu, že se u nás neplatí školné. Jinak by prý zůstal doma. Do Ruska by nešel už z principu a školné je tam pro cizince velmi nákladnou záležitostí (na prestižních moskevských univerzitách až 10 tisíc dolarů ročně).
Studenti na mezinárodních anglických programech však školné platí (stejně jako Češi). Když se podivuji, proč si vybrali zrovna Česko, Óscar říká: „Kdybych chtěl studovat třeba v Anglii, tak jsem tam šel. Já jsem ale chtěl studovat tady. Váš problém je, že si nevěříte, vaše země je skvělá a zajímavá. V srpnu jsem se navíc dočetl v Newsweeku, že je to nejlepší země, co se týče sexu. To už jsem ale měl jisté, že sem půjdu.“ Kirill dodává, že ve srovnatelně velkých městech u nás a v Rusku je nesrovnatelná infrastruktura – zatím byl v Praze, Brně a Vyškově. A je zde prý daleko čistěji.
Není Slovák jako Slovák, Čech jako Čech
Někteří Slováci se velmi rychle dokázali asimilovat s českým prostředím, dokážou si psát poznámky v češtině a docela pěkně vyslovit ř. Na druhou stranu ti, kteří mají blíž k Ukrajině nebo Maďarsku, případně jsou z oblastí, kde se mluví specifickým nářečím (Záhoráci), jsou na tom hůř. „Asi bych měl začít líp mluvit, nerozumí mi ani Slováci,“ říká René, jeden z mnoha Východňárů.
Problémy mají i někteří Češi. „V Praze se mi smějí, protože jsem z Moravy,“ tvrdí David ze Strážnice. Segregace funguje i na těch nejsměšněji malých úrovních. Anketa o Slovácích mezi Čechy ukázala, že je moc nemusíme. Přitom každý má mezi kamarády i Slováky. Jde tak spíš o neoblíbenost slovenské entity než o jednotlivce. „Je jich tu už moc,“ píší respondenti a souhlasí s tím i někteří studenti, které jsem osobně oslovil. Je zajímavé, že třeba Španělé nám vůbec nevadí. To je paradox – na příbuzné jsme psi, cizím lezeme do zadku. Jak by asi dopadla taková anketa o Pražácích v Brně?
Na VŠE studují tři tisíce zahraničních studentů
VŠE nabízí studium na magisterském stupni v angličtině v programech Finance a účetnictví, Ekonomie mezinárodního obchodu a evropská integrace (EITEI), Mezinárodní a diplomatická studia (IDS), Mezinárodní management, Ekonomická a regionální studia Latinské Ameriky a Mezinárodní obchod ve střední Evropě. Celé studium stojí 7 200 eur (jen EITEI 3 300 eur a trvá 4 trimestry). Součástí studia je pobyt na partnerské univerzitě v zahraničí v délce minimálně jednoho semestru.
V navazujících magisterských programech na VŠE studuje v angličtině 97 zahraničních studentů. V zimním semestru 2010/2011 škola přijala 191 výměnných studentů. Celkem jsou zahraničních studentů tři tisíce, což představuje 16 % z celkového počtu 20 tisíc.
