Videoklipy Red Hot Chili Peppers určitě znáte. Chytlavá rocková hudba podtržená osobitými, většinou vtipnými klipy viděl pravděpodobně každý, ať už záměrně, či náhodně.
Skupina Red Hot Chili Peppers vznikla v roce 1983 v Los Angeles. U jejího zrodu stáli zpěvák Anthony Kiedis, basák Michael Flea Balzary, kytarista Hillel Slovak a bubeník Jack Irons. Po podepsání smlouvy se společností EMI na sedm alb ale z kapely prchli Slovak s Ironsem a zbytek skupiny těsně před nahráváním musel narychlo látat sestavu. To se projevilo i na kvalitě debutu, z kterého se už v okamžiku vydání stal propadák. Možná tomu přispěl i vůbec první videoklip kapely – True Men Don´t Kill Coyotes. Podivná skladba, ještě horší video… No posuďte sami.
Až v roce 1987 se v kapele zkompletovala sestava, která stála za vznikem skupiny před čtyřmi lety. Třetí album nazvané The Uplift Mofo Party Plan bylo kvalitativně o něco lepší než předchozí dvě nahrávky, byť kapela stále vařila ze stejných ingrediencí, tedy funku a rap rocku. Videoklip k úvodní skladbě Fight Like A Brave je ztřeštěná jízda bez hlavy a paty, při níž si kapela dělá šoufky úplně ze všeho.
Koncem osmdesátých let se začaly členům kapely drogové experimenty vymykat kontrole, především Slovak s Kiedesem byli na drogách silně závislí. V létě 1988 se Slovak předávkoval a následně zemřel. Z kapely navíc odešel i Irons, kterého smrt kytaristy značně vyděsila. Kiedis s Fleou měli co dělat, aby to nezabalili úplně. Nakonec kapelu posílili bubeník Chad Smith, jehož získali přes inzerát, a kytarista John Frusciante, kterému tehdy bylo sotva osmnáct, ale byl to obrovský fanoušek kapely a navíc uměl skvěle hrát na kytaru. Tenkrát to ještě netušili, ale poprvé byli v sestavě, jež byla bezesporu nejúspěšnější a která je označována za klasickou. První album v nové sestavě se jmenovalo Mother´s Milk, které kapela propagovala klipem Higher Ground, razantní skladbou, jíž si skupina vypůjčila od Stevieho Wondera. V hudbě Redhotů je již znát citelný posun kupředu, klip je ale stále v duchu těch předchozích, u nichž by logiku nehledal ani sebevětší optimista.
Jestliže video k Higher Ground bylo v duchu ztřeštěných osmdesátkových videoklipů skupiny, tak video k Taste The Pain je doslova pomníkem klipů, natočených v éře Hillela Slovaka. Sice se již objevuje snaha kapely divákovi sdělit nějakou myšlenku (v klipu se například objeví žena, jež je zobrazena na obálce alba Mother´s Milk), ale zatím je to snaha dost matná. Skladba, v níž si Flea střihne sólo na trumpetu (kterou vzácně můžete v některých skladbách Redhotů slyšet) a v jejímž závěru se ozve i vznešený zvuk violoncella, je asi sama o sobě zajímavější než video samotné.
V roce 1991 vydala kapela bezesporu svou nejlepší desku Blood Sugar Sex Magic, jež znamenala definitivní průlom. Redhoti bohužel ale nedokázali skvělé skladby podtrhnout kvalitními videoklipy, většina z nich ze zmiňované desky nejsou příliš zajímavé. Jedinou výjimkou je video k jednomu z největších hitů kapely, baladě Under The Bridge (v níž Kiedis zpívá o své závislosti na heroinu), kterému sice nelze upřít jisté kouzlo, na druhé straně má kapela na kontě i zdařilejší klipy. Ale skladba je to rozhodně skvělá.
John Frusciante před vstupem do kapely nikdy nebral drogy a téměř vůbec nepil – raději intenzivně trénoval ve hře na kytaru. O to víc ale začal fetovat po přijetí do Red Hot Chili Peppers. Podle slov Kiedise měl John pocit, že se zkušenostmi musí vyrovnat ostatním členům co nejdříve a to, čím si prošel zbytek hráčů v kapele během několika let, absolvoval ve velmi krátkém časovém období. To se na Frusciantově psychice začalo postupně projevovat – čím dál více se ostatním stranil a cítil se nepochopený a izolovaný. Nakonec ze skupiny v roce 1992 odešel úplně.
Náhradu hledali Redhoti docela dlouho, nakonec se kytary chopil Dave Navarro, známý svým působením v Jane´s Addiction (a také manželstvím s Carmen Electrou). Společně s ním kapela natočila tvrdší album One Hot Minute, jež totálně propadlo, což bylo vzhledem ke kvalitě nahrávky přinejmenším sporné. První videoklip skupina natočila k úvodní skladbě Warped, jenž svou surrealistickou podobou skvěle sedl k psychedelickému vyznění skladby. A pokud nechcete vidět, jak se Kiedis líbá s Navarrem, vypněte klip před koncem.
Videoklip Aeroplane pochází ze stejného alba jako ten předešlý. Oproti němu je ale po vizuální stránce ještě surrealističtější a po hudební více psychedelický.
V roce 1998 opustil kapelu Navarro a skupina byla opět bez kytaristy. Členům došla s problémy s kytaristy trpělivost a vyhledali Fruscianta, jenž se v depresích potácel mezi životem a smrtí v jednopokojovém bytě. Vzali ho zpátky a zaplatili mu léčení, na odvykačku šel podruhé i Kiedis. O rok později vyšla deska Californication, která byla oproti těm předchozím značně umírněná, ale slavila obrovský úspěch a kapele se dokonce podařilo dostat do mainstreamu. Redhoti navíc natočili k mnoha skladbám skvělé videoklipy, počínaje tím, který natočili k titulní písni – Californication. Klip, ve kterém jsou členové kapely hrdiny v počítačové hře, která zachycuje všechny atributy, jež ke Kalifornii neodmyslitelně patří (natáčením pornografie počínaje a zemětřesením konče), patří mezi fanoušky k nejoblíbenějším.
Skvělý byl i kafkovský videoklip ke skladbě Otherside. Nádherně temná atmosféra černobílého, pohádkového a přitom depresivního světa, ze kterého se nedaří hlavnímu hrdinovi opakovaně uniknout, skvěle podtrhl dojem dalšího obrovského hitu kapely.
Další velký hit a další populární klip – Scar Tissue. Čtyři veteráni jedoucí polorozpadlým autem vyprahlou krajinou pobaví i dávají námět k zamyšlení. Jinak téma válečných hrdinů bylo pro rockové kapely vždy velkou inspirací k psaní textů i točení klipů.
Hudební poctou pop rocku šedesátých let byla nahrávka By The Way, jež vyšla v roce 2002. Mnoho fanoušků toto album nepochopilo a nepřijalo, ale rozhodně nemohlo být sporu, že se kapela ve videoklipech konečně našla a dokázala je točit vtipným, osobitým způsobem. Klip k titulnímu songu By The Way, v němž je Kiedis oproti své vůli vězněn v taxíku bláznivým drožkařem, musel pobavit i ty, kterým hudba Red Hot Chili Peppers příliš neříká.
Zajímavý videoklip natočila kapela ke skladbě Can´t Stop, v němž se členové inspirovali rakouským umělcem Erwinem Wurmem a jeho One-Minute Sculptures. Jedná se o umění, kdy se tvůrce snaží pracovat s předměty, s nimiž je v každodenním styku a co nejrychleji se je snaží dát do nových a překvapivých, často vtipných souvislostí. Určitě budete souhlasit, že klip kapely všechny atributy tohoto umění rozhodně splňuje.
Zatím poslední deska kapely Stadium Arcadum vyšla ve formě dvojalba před čtyřmi lety. Skupina již nemusí nic dokazovat, Redhoti jsou momentálně jednou z největších a nejžádanějších současných kapel a své výsadní postavení na scéně si evidentně užívají. Projevilo se to i v několika videoklipech: v některých skupina evidentně přestřelila svým podivínstvím (Tell Me Baby a především Desecretion Smile), jiné se zase povedly.
Do té druhé kategorie určitě patří video k Hump de Bump, v němž si kapela utahuje z hip-hopových a R´n´B klipů. Na začátku a na konci navíc účinkují známí herci Craig Robinson a Chris Rock (jenž mimochodem klip režíroval), kteří si ve videu střihli komické roličky sekuriťáka a hosta, jemuž je odepřen vstup na párty, na níž kapela vystupuje.
Videoklip ke Snow je velmi rozporuplný – někteří ho považují za nejlepší klip, jaký kapela kdy natočila, jiní zase za kýč. Těžko říct, rozhodně však nelze pochybovat o tom, že Snow je největším hitem, jenž z dvojalba Stadium Arcadum vzešel.
A náš přehled končí pravděpodobně nejlepším videoklipem kapely vůbec – Dani California. Klip, v němž členové imitují důležité kapely v historii Rock´n´Rollu od Elvise Preslyho po Red Hot Chili Peppers, zasáhl spolehlivě všechny, kteří ho viděli, a také byl následně nominován na celou řadu ocenění. Co dodat? Asi jen názvy kapel a interpretů, na které muzikanti odkazují. Postupně se tak v klipu objeví Elvis Presley, Beatles, Jimi Hendrix, Parliement-Funkadelic, Mötley Crüe, Sex Pistols, Misfits, David Bowie, Nirvana a nakonec Red Hot Chili Peppers. Užijte si jej.