4 fotky 
Náboženské a kulturní centrum makedonských králů na dlouhá staletí téměř pohltily bažiny. Dnes mají návštěvníci možnost poznat každodenní život jeho obyvatel. Poznejte ho s námi i vy!
Archeologické muzem v Dionu, Foto: Linda Svobodová, Topzine.cz
Město mělo pro své makedonské vládce strategický význam. Nacházelo se totiž na nejjižnější hranici území, kterou střežili. Král Filip II., otec slavného vojevůdce Alexandra Velikého, udělal z Dionu vojenskou pevnost. I sám Alexandr se zde zdržoval před svými taženími a dohlížel na shromažďování vojsk.
Náboženská metropole makedonské kultury
Víra válečníkům přikazovala, aby před začátkem válečné výpravy přinesli oběti bohům. Proto zde bylo vystavěno hned několik chrámů. Největší z nich patří patronu města, bohu Diovi. Dva menší jsou zasvěceny Demeter a egyptské bohyni Isis, která patřila mezi oblíbené bohyně Alexandra Velikého.
Stejně tak zde králové rádi slavili i své válečné úspěchy. Později byly tyto oslavy spojeny také s olympijskými hrami, na které proudily tisíce poutníků. Město se tak stalo náboženským a kulturním centrem. Po hlavním městě Pella, které leží asi o sto kilometrů severněji, byl Dion druhým nejdůležitějším městem Makedonie.
Krásné mozaiky v muzeu, Foto: Linda Svobodová, Topzine.cz
První zmínka o Dionu pochází z roku 424 př. n. l. Tenkrát byl ještě pod makedonskou nadvládou. Později jej kolonizovali Římané, kteří přispěli k jeho dalšímu rozkvětu. Ačkoliv je město poznamenáno římskými architektonickými prvky, zachovalo si řecký charakter. Na mnoha místech byly objeveny řecké nápisy.
V dobách největšího rozpuku v Dionu žilo až 15 000 obyvatel. Těm byl k dispozici veškerý možný komfort. Veřejné cesty byly vydlážděné, luxusní soukromé domy zdobily mozaiky a samozřejmě nechyběly ani obchody, umělecké a řemeslnické dílny. Celé město je obehnáno hradbami, za nimiž se nachází svatyně, stadion a dvě divadla. Unikátní jsou lázně s dokonale vybudovaným systémem pro přívod vody.
Lázně v Dionu, Řecko, Foto: Linda Svobodová, Topzine.cz
Dion, který se dnes nachází na území Řecka, zanikl kvůli zemětřesení a povodním v průběhu 3. a 4. století př. n. l. Právě povodně způsobily, že se město téměř ztratilo v bažinách.
Významné archeologické naleziště
Od začátku 20. století zde pod vedením profesorů ze Soluňské univerzity probíhaly vykopávky. Nejmladším nálezem z roku 2006 je zhruba 2 200 let stará socha bohyně Hery, která byla zakomponována do městských hradeb.
Archeologické nálezy mají velkou cenu, protože vědcům umožňují studium náboženských praktik antické Makedonie. Součástí naleziště je i muzeum, kde si návštěvníci mohou prohlédnout sochy, náhrobní kameny, mince, náboženské artefakty a další objekty ze svatyň a pohřebišť.
