Menu
TOPZINE.cz
Divadelní hry, představení - novinky a recenze

RECENZE: Zvoník Matky Boží v Pardubicích není jen černobílé klišé

Aneta Filipová

Aneta Filipová

21. 10. 2011

FOTO: Zvoník Matky Boží, VČD PceDruhá premiéra nové divadelní sezóny v Pardubicích přinesla jeden z nejslavnějších příběhů romantismu. Divadlo uvedlo Zvoníka Matky Boží, který podpoří sbírku na nové schody ke zvonům.

FOTO: Zvoník Matky Boží, VČD Pce

Divadlo uvažuje o tom, že by nechalo odlít svůj vlastní zvon. Zdroj: VČD

Dramatizace slavného historického románu Victora Huga Chrám Matky Boží v Paříži má v Pardubicích pomoci zpřístupnit zvonici kostela sv. Bartoloměje pro kulturní účely i pro veřejnost. Při této příležitosti je naplánován happening přímo před kostelem.

Nejdříve byla ale inscenace nastudována pro divadlo. Dramatizace románu se ujal pod pseudonymem režisér Petr Novotný. Na diváky nečeká dnes už komerčně vytěžený milostný příběh krásné tanečnice Esmeraldy a znetvořeného Quasimoda, ale příběh kněze, který zradí sám sebe a svá přesvědčení.

Nešvary adaptací Hugova románu

Román se dočkal mnoha divadelních i filmových adaptací, které však postupem času vedly ke zjednodušení charakterů i vztahů postav. Jednou ztvárnila šestnáctiletou Esmeraldu třicetiletá Gina Lolllobrigida, podruhé se její nevinnost ocitla v kontrastu s erotickým dusnem, který vytvořila také více než třicetiletá Salma Hayek. Esmeralda také nebyla cikánkou, jak je vždy vypodobněna. Za nešvar lze považovat i animovanou verzi z dílny Walta Disneyho.

„Frollo je mi asi nejblíž. Je to už velmi moderní člověk, v něm se už rodí dvacáté století s jeho vášnivou touhou po poznání, s jeho bolestnými pochybnostmi a tragickými slabostmi. Způsobí sice Esmeraldinu smrt, a já ho ani na vteřinu nechci nějak omlouvat, rád bych ale pochopil, co se děje v jeho zmučené duši, která mi tolik připomíná duše některých mých současníků,“ vysvětluje záměr režisér Petr Novotný.

FOTO: Zvoník Matky Boží, VČD

Frollo v závěru hry Quasimoda u zvonů vystřídá

Dramaturgicko-režijní záměr se dobře vypořádal s retrospektivní zpovědí a prolínáním časových rovin ve vyprávění kněze Frolla (Martin Mejzlík), který se vyznává ze svých hříchů převozníkovi (Josef Vrána).

Postava převozníka zároveň tvoří rámec příběhu, který se snaží nekopírovat tradiční výklady. Oproti nim se tak neuchyluje například k tomu, že by se Kapitán Phoebus de Chateaupers zamiloval do Esmeraldy (Petra Tenorová).

Tok příběhu bohužel zpomaluje herecká akce společně s mizanscénou, která působí místy staticky proti dynamice a emočnímu náboji jednotlivých dialogů.

Napsali jsme také: Hrbáč Quasimodo v Divadle Hybernia

Na jevišti se setkáváme s velkou částí pardubického ansámblu, který například v karnevalové scéně s dobře využitými zvonky a rolničkami dokresluje atmosféru lidnaté Paříže při oslavě Svátku bláznů.

Některé individuální výkony ale působí těžkopádně a ke škodě jsou také některé už delší čas stagnující herecké polohy.

V tomto směru je příjemným oživením souboru host Petr Borovec v roli Johannese, dobře také zvládly své ironizující výstupy domácí herečky Kristina Jelínková a Ludmila Mecerodová v roli kapitánovy snoubenky a její matky.

FOTO: Zvoník Matky Boží, VČD

Prvním projektem Petra Novotného ve vlastní produkci byl pražský muzikál Jesus Christ Superstar 

Jakkoli se nabízí velké historické téma zpracovat i na scéně velkými historickými kulisami, rozhodl se hostující scénograf Ivo Žídek pro jednoduchost scény, která navíc díky využití kinetických mechanismů, šikmině, propadla a povedeného svícení vytváří nenásilně měnitelný prostor.

Čtěte také: Bezdomovci vymění hrobku za Hilton

Podobně zdařilá byla i kostýmní výprava Romana Šolce, především ve využití naddimenzovaných karnevalových masek. Zvolené historické kostýmy se sice k příběhu hodí, na druhou stranu by neuškodila ani jejich aktualizace, podobně jako u výkladové linie.

Ačkoli je vidět práce na výkladu románové předlohy, je škoda, že se inscenační tým nepustil do většího experimentu a téma více neaktualizoval.

Žádné černobílé klišé

Vždyť přiznání vlastní viny sám před sebou i před ostatními a otázka, jestli ještě dnes může vůbec někdo hodit kamenem, nabízí potenciál k novému pohledu. Inscenaci se ale povedlo nesklouznout při hledání odpovědí na otázku toho, kdo je vlastně znetvořený – ten duší nebo tělem – k černobílému klišé.

Východočeské divadlo Pardubice

Zvoník Matky Boží

Hrají: Martin Mejzlík, Petr Borovec j.h., Miloslav Tichý, Josef Pejchal, Josef Vrána, Petra Tenorová, Pavel Novotný a další.

Nejbližší reprízy: 19. a 22. 10. 2011

Hodnocení 3 ***

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

RECENZE: Zvoník Matky Boží v Pardubicích není jen černobílé klišé