2 fotky 
Kanadská spisovatelka Louise Pennyová je novodobou Agathou Christie. Zátiší je první knihou ze zatím devítidílné série a kritici ji označují za hvězdný debut. A v tomto případě se literární recenzenti opravdu nemýlí.
Zátiší od Louise Pennyové stojí za to! Zdroj: Knižní klub
V klidném quebeckém městečku na venkově s malebným názvem Three Pines, kde se lidé ani nezamykají, zemře stará vážená dáma, kterou mají všichni rádi. Z původně nešťastné nehody při lovu se však vyklube vražda a inspektora Gamache čeká těžký úkol. Mezi obyvateli poklidného venkova musí najít vraha.
Louise Pennyová (1958) se narodila v Torontu a v současnosti žije s manželem v malé vesnici kousek od Montrealu. Osmnáct let pracovala v rozhlase jako moderátorka a po svatbě se rozhodla, že se začne živit výhradně psaním. Od roku 2005 vydává sérii detektivek s inspektorem Gamachem v hlavní roli. Její knihy jsou pravidelně řazeny mezi bestsellery a získaly také několik ocenění (Agatha Award, Edgar Award, Anthony Award).
Vrchní inspektor quebecké Sûreté Armand Gamache je povolán k případu mrtvé Jane Nealové. Zprvu se zdá, že nešlo o vraždu, nýbrž o nehodu, ale s postupem času Gamache zjišťuje, že v této idylické vesnici jsou ukrytá nebezpečná tajemství. K jednomu takovému tajemství měla klíč zavražděná stařenka a ukryla jej do svého zdánlivě dětinsky namalovaného obrazu s názvem Jarmareční neděle.
Mistrovský styl
Louise Pennyová má vzácný dar. Svými klasickými detektivními příběhy dokáže udržovat napětí po celou dobu. Na začátku jen nastíní, co se vlastně přihodilo, aby poté mohla čtenáře a čtenářky retrospektivně uvádět do kontextu. Vypráví o době, kdy Jane ještě byla naživu, a předkládá zdánlivě nedůležité skutečnosti. Jako kdyby zkoušela čtenářovu pozornost a ostražitost. Poté se vrací do současnosti, kdy inspektor Gamache přijíždí s novou agentkou Nicholovou a zbytkem týmu do městečka Three Pines, aby prohledal místo činu. Přestože autorka prolíná různé časové osy, linii příběhu to nijak nenarušuje a vše dává jaksi smysl.
Na vraždě je zvláštní, že bývá spáchána často desítky let předtím, než k ní skutečně dojde.
Pennyová kombinuje více vypravěčských rovin. Nejvíce samozřejmě sleduje linii myšlenek a domněnek inspektora Gamache. Často ji ale střídá s pocity a dojmy Clary. Zároveň každá z rovin téměř vždy končí v nejnapínavějším okamžiku, a najednou ji střídá jiná. Když se tak už už zdá, že se blíží chvíle pravda, Pennyová ji vždy umě ještě na chvilku oddálí.
Co se týče jazykových výrazů, je kniha velmi přínosná i pro francouzštináře začátečníky. Jak známo, Quebec je francouzsky mluvící částí Kanady, proto jsou některé promluvy psány ve francouzštině.
Francouzská slova či úseky vět sice nejsou přeložené, ale z kontextu jsou dobře pochopitelné, případně si můžete obohatit slovní zásobu a vyhledat si je ve slovníku. Cizojazyčné výrazy dodávají knize autentičnost a pro frankofonního čtenáře jsou příjemným zpestřením. Pennyová se tak dotýká také věčného problému francouzských a anglických mluvčích v Kanadě.
Psychologie postav není propracována do hloubky přímým pojmenováním, u jednotlivých postav autorka popisuje spíše vzhled, což sice pomůže představit si jednotlivé aktéry, ale jejich psychickou stránku je nutné sestavit si sám na základě zjištěných informací. Pennyová dává čtenáři zvláštní pocit, že se podílí na vyšetřování a spolu s Gamachem se snaží přijít na to, kdo by mohl za svou křehkou fyzickou skořápkou schovávat tolik zášti, aby ho dovedla k vraždě.
A pak to Clara spatřila. Byl to jen záblesk něčeho, co hlodalo na samém okraji jejího vědomí. Na kratičký okamžik se Jarmareční neděle zatetelila. Kousky se složily dohromady, a pak ten moment pominul. Clara si uvědomila, že na chvíli přestala dýchat, ale také jí došlo, že se tu dívá na skvostné umělecké dílo. Stejně jako Peter nevěděla jak nebo proč, ale v tu chvíli se svět, který se zdál být vzhůru nohama, vrátil na své místo. Věděla, že Jarmareční neděle je výjimečné dílo.
Když už v úvodu padlo přirovnání Louise Pennyové k Agathe Christie, je možné porovnat také jejich ústřední postavy. Inspektor Gamache sice není tak elegantní a šarmantní jako slavný Hercule Poirot, ani jeho šedé buňky nedosahují takových kvalit jako ty Poirotovy.Má však smysl pro spravedlnost, je tolerantní, rád podá pomocnou ruku a před nikým se nepovyšuje ani neponižuje.
Jeho velkým plusem je, že uznává svou nedokonalost. Nepotřebuje nutně vyřešit případ sám, k nalezení vraha se dostává skrze týmovou práci, protože ví, že svým lidem může věřit. Také zakončení celého honu na vraha je mnohem akčnější než většina detektivek Agathy Christie.
Pokud jste milovníci klasických detektivek, nebo si prostě chcete jen přečíst nějakou oddechovku na dovolené, mohu vám Zátiší od Louise Pennyové jen doporučit. Poklidný začátek poutavě popsané vesničky Three Pines a jejích obyvatel naláká k odhalení vraha. Zátiší má opravdu našlápnuto na nejlepší detektivku roku. Pokud ovšem nebude druhý díl série, s názvem Vražedný chlad vycházející na podzim, ještě lepší.
Název: Zátiší
Název originálu: Still Life
Autor: Louise Pennyová
Překlad: Lenka Uhlířová
Počet stran: 328
Vydalo nakladatelství: Knižní klub, Praha 2014
Hodnocení: 70 %
