RECENZE: Temné Želary překypují napětím. Nudit se rozhodně nebudete

Úspěšný příběh něžné lásky za kruté doby se dočkal divadelní dramatizace v pražském Rokoku. Na jevišti nenastane chvíle nudy a herecké výkony si zasluhují hlubokou poklonu.

Pouštět se do divadelní inscenace bestselleru, který již zazářil i na filmových plátnech, nebyl jistě lehký úkol. Divadlo Rokoko se ho zhostilo bravurně a obohatilo ho o řadu unikátních nápadů.

Čtěte také: Přijďte strávit Sto roků samoty do ABC

Hlavní hrdinkou románu o nalezení sebe sama je mladá lékařka Eliška, ke které život rozhodně nebyl krutý. Nemohla by si přát víc – zaměstnání ji naplňuje, má přátele i hezkého milence. Jako blesk z čistého nebe ale musí tohle všechno opustit. Okolnosti ji donutí skrývat se před gestapem a cesta ji zavede až do zapadlých Želar.

Eliška je zprvu v Želarech naprosto bezradná Zdroj: Divadlo Rokoko

Najednou se má provdat za neohrabaného Jozu a žít s ním v prosté a rozpadající se chalupě. Nejde jí vaření ani štrikování a vše, v čem kdy vynikala, nechá daleko za sebou. Nezůstane jí ani jméno, stane se z ní Hana.

Okolí je jí ale nápomocno a hořkost lékařčina osudu se pomalu vytrácí do neznáma. Až si najednou uvědomí, že je šťastná jako ještě nikdy předtím. Hra dále nabývá překvapivých zvratů a dovede diváky až k neočekávanému konci. Tedy alespoň pro ty, kteří nejsou s dílem dosud obeznámeni.

Květa Legátová (vlastním jménem Věra Hofmanová) se narodila 3. listopadu 1919 v Podolí u Brna. Vystudovala dvě fakulty Masarykovy univerzity v Praze (obor čeština a němčina a obor matematika a fyzika). U pedagogiky zůstala po celý život. Jejím debutem byl v roce 1957 soubor črt Postavičky. Povídkové pásmo Želary vydané roku 2000 je jejím nejúspěšnějším dílem, za nějž získala Státní cenu za literaturu.

Na jevišti nahlížíme i do nespočtu dalších fascinujících lidských životů. Vášnivé nesváry se prolínají s poklidnou blažeností a harmonií mezi všemi přáteli. Právě před divokými potyčkami bych ráda vyjádřila hlubokou poklonu.

Divoké potyčky střídají vášnivé okamžiky milenců

Během hry se mnohokrát staneme svědky hádek a rvaček, při kterých se práská bičem a padají ostré rány. Pohybové scény jsem považovala za velmi vydařené a autentické. A to nakonec nejen v případech, kdy si šli dva lidé vzájemně po krku.

Želary překypovaly akcí a dynamikou. Mnohá představení, při kterých se herci sotva zvednou ze židle, by si měla vzít příklad.

Mohlo by vás zajímat: Soubor Městských divadel pražských posílí nováčci

Vyjmenovávat herecké výkony, které na jevišti zazářily, by stačilo na celý další článek. Evellyn Pacoláková vnesla do své role jistotu, zoufalství i radost ze života, které se v nitru hrdinku během hry postupně přebíjejí. Vasil Fridrich zas propojil hrubost s milující něžností i odevzdáním.

Očima Anny Kottové: Nebudu a nechci srovnávat divadelní a filmovou podobu. Divadelní Želary se rozjížděly pomalu a hereckým výkonům zpočátku chyběl výraz. Toť ale vše, co bych vytkla. Vynikající autorská hudba a zpěvy Davida Hlaváče vlijí divákům do žil vesnickou atmosféru za doby války. Evellyn Pacoláková, Jitka Smutná a Oldřich Vízner předvedli skvělé výkony. Stejně tak mladý Matyáš Valenta. Z tříhodinové inscenace bych nic nevynechala. Každá scéna má svoje místo.

Hodnocení: 90 %

Hluboký obdiv však náleží mnohým dalším. Za všechny zmíním ještě dvě velmi mladé hvězdy, které zaslouženě sklidily velký potlesk. Jednou z nich byl představitel divokého sirotka Lipky Matyáš Valenta (představitel Františka ze seriálu Ulice). Druhou byla jeho mladší kamarádka skotačivá Jiřinka, kterou ztvárnila Eliška Slámová. O roli se dělí s Antonií Bystroňovou.

Rozverní sirotci Lipka a Jiřinka hru skvěle obohacovali

Na kulisách a kostýmech Divadlo Rokoko rozhodně nešetřilo. Rozdílnost prostředí skvěle vystihují. Z luxusního kabátku se tak Eliška převlékne do prostých venkovských šatů. Přitom její přítel z minulosti, který je v rukou gestapa a nepřestává s ní v myšlenkách rozmlouvat, zanáší stále do hry prvky, které nejsou zapadlé vesničce vlastní.

Představení Želary trvá i s přestávkou tři hodiny, ale pocit, že by mohlo být kratší, se brzy vytratí. Nenastane chvíle nudy, kdy by měl divák pocit, že nějakou část mohli tvůrci opomenout. Po tu dobu, kterou prosedíte v hledišti, Želary nejen navštívíte. Budete v nich i žít.

Želary

Divadlo Rokoko

Režie: Pavel Khek

Hrají: Evellyn Pacoláková, Vasil Fridrich, Jitka Smutná, Oldřich Vízner, Veronika Janků, Viktor Dvořák, Jaromír Nosek, Lukáš Jurek a další

Hodnocení: 80 %