Pražské Divadlo v Celetné vstoupilo do nové sezóny riskantně. Činoherní scéna vsadila na inscenaci nejen o baletu. Herecké obsazení ale náhodě neponechala. Milena Steinmasslová i Eva Elsnerová potvrdily svoje herecké kvality.
Milena Steinmasslová osobitě zahrála Lottu Foto: Michal Hladík, Divadlo v Celetné
Ideálu bílé umírající labutě se snaží dosáhnout už několik generací baletek, ale nejen ony. Na filmovém plátně se naposledy příběh představil vloni pod názvem Černá labuť s Natálií Portman v hlavní roli.
V polorozpadlém studiu se chce sedm žen přiblížit baletnímu ideálu z Umírající labutě autora Camille Saint Saëns. Každá touží vzlétnout do výše a slyšet potlesk diváků.
Jakmile ženy vstoupí na jeviště, uvědomíte si, že ani jedna z nich svůj sen nenaplní. Divákům jsou jejich výkony, kterým kraluje postarší Lotta (Milena Steinmasslová) ve staromódním oblečku, jenom pro smích.
[YOUTUBE]w2WrbrDriP0[/YOUTUBE]
Touha po konkrétním ztvárnění staví všechny baletky do jedné řady. Čeká na ně cesta plná překážek, na které nesmí cítit bolest. Obepínající trikot a sukýnka jsou nutností, i když nesou chudý punc dokonalosti.
Rivalitu, pro balet charakteristickou, uvidíte ihned. Jenom jedna ze sedmi může být nejlepší, a proto soutěživost a zákeřnost nezná mezí. Představení si od začátku na nic nehraje.
Autorka: Astrid Saalbachová (1955) se vždy točila okolo divadla v Dánsku. Začínala jako herečka. V 80. letech nejprve napsala několik rozhlasových her, poté pokračovala dramaty a několika romány. Patří mezi nejvýraznější dánské divadelní osobnosti své generace a její hry patří v cizině k nejhranějším. Hra Taneční hodina byla přeložena do češtiny rok po dánské premiéře (1987).
Do baletního studia utíkají na jednu hodinu týdně žít svůj sen. Aspoň na chvilku zapomenout na všechny starosti, děti či věk. Zpočátku se zdá, že hra úspěšně paroduje baletní svět, protože studio připomíná spíše blázinec. Pod vtipným povrchem se ale skrývá skutečnost, která jen tak nezmizí.
Každá z žen má svůj příběh. Tvůrci našli originální a nenásilný způsob, jak přiblížit jeden po druhém. Scéna se zpomalí, světla potemní a baletka divákům několika emotivními větami svěří své životní tajemství.
Režisér: Alexandr Minajev (1967) už v 11 letech hrál v ochotnickém souboru. Studoval a první role hrál v Rusku, ale v roce 2000 se rozhodl přestěhovat za svou přítelkyní do České republiky. Začínal v brněnském HaDivadle jako herec i režisér. Popularitu mu přinesla především role Hrihorije ze seriálu Ulice. V Divadle v Celetné patří mezi tři kmenové režiséry.
Na první pohled by se mohlo zdát, že není o čem hrát. Ale 90minutová délka a střídaní vtipných pasáží s intimními zpověďmi, dodává hře dynamiku a šmrnc stejně jako osvětlení v inscenaci.
Všechny se z jedné řady ženou za svým snem. Jenom jedna ví, jaké to je
Jediná učitelka Anna (Eva Elsnerová) roli umírající labutě skutečně tančila, ale kvůli zraněním už vzlétnout nemůže. Je nakonec horší hnát se slepě za ideálem, ale nikdy na něj nedosáhnout, nebo slávu okusit, a vědět, že už ji nikdy nezažijete?
Zpočátku se hra tváří jako komedie, ale s přibývajícími minutami se rýsují tmavé barvy číhající v pozadí. Na konci příběhu musí jedna z labutí zákonitě zemřít.
Taneční hodina
Divadlo v Celetné, Praha
Autorka: Astrid Saalbachová
Režie: Alexandr Minajev
Hrají: Eva Elsnerová, Milena Steinmasslová, Martina Prášilová, Eliška Mesfin Boušková, Bára Lukešová, Jitka Nerudová, Lenka Hušková, Jelena Juklová a Veronika Němcová
Hodnocení: 4 ****