5 fotek 
Do svižného rytmu inscenace Osudy dobrého vojáka Švejka mosteckého divadla vás přivedou umně zahrané písničky, užasnete nad příjemně zpracovaným známým příběhem, v němž z filmu snad nechybí nic. Přesto divadelní hra své předlohy jen slepě nekopíruje.
Procházet se s kradeným psem? – Vy nečtete inzeráty? Zdroj: MdM
Haškovy knihy vyprávějící o osudech vojáka Švejka degradovaného za blbost velmi zpopularizovalo též filmové zpracování s R. Hrušínským a M. Kopeckým. Příběh vypráví o Švejkovi, jenž se dostane do služeb Katzovi a následně nadporučíkovi Lukášovi. Švejk svým chováním ale způsobuje svému nadřízenému potíže, které je oba společně doženou až na frontu.
Co s ním?
Inscenace scénu řešila jednoduše: pomocí kulis namalovaných na látce. Díky tomu jste se rychle přenesli z pražských uliček do interiéru hospod nebo do vlaku. Navíc nechybělo nic z doplňků – telefon ve vlaku nebo andělíček na kazatelně, za níž sloužila pelest Švejkovy multifunkční postele.
Též vystupující zvířata se stala nezapomenutelnými – zejména pes Luxík (zdánlivě pár chlupů s mašličkou kolem krku a lesklýma očičkama, přidělaný na prutu, aby jím herci mohli pohybovat). Vypíchnout musím také nápaditou zabíjačku, kdy prase představovala peřina přivázaná ke dřevu, z jejíž útrob šikovný kuchař dokázal vyčarovat nejednu jitrničku.
Švejk s doktory.
Basa-housle-akordeon kapely Šrum-Šrum se postaral o svižnost i návaznost střihů.
Kostýmy plně odpovídaly hře, dokonce dokonale proměňovaly jednotlivé herce v naprosto odlišné osoby.
Herci zářili. Jedinou škodou by snad mohlo být, že hlavní představitel Švejka se Švejkovi známému z ilustrací vizuálně trochu víc nepodobal. Ovšem skutečně nejvíce mne zaujal R. Madeja v roli Katze (ve filmovém zpracování nezapomenutelná scéna M. Kopeckého) či jako mamá prostitutek. Všichni předvedli perfektní výkony.
Vykřičený dům – nepřítel vojáků: smí tam jen velitel.
Ovšem skutečná perlička na dortu se objevila v ruském tanečku s písní Oči čornyje, v Bábě nebo v nenápadném vyzvědačském komisaři smějícím se od ucha k uchu.
Zazněla i známá ruská píseň Oči Čornyje.
Závěrem musím Osudy dobrého vojáka Švejka doporučit všem – obdivovatelům této klasiky stejně jako těm, kteří se s tímto dílem do dneška nesetkali. Putování Švejka vás bude bavit – možná vás lehce vyděsí začátek završený známým konstatováním – Tak nám zastřelili Ferndinanda, pak už budete jen hltat do poslední vteřinky tento lehce úsměvný příběh.
Osudy dobrého vojáka Švejka, Městské divadlo v Mostě, autor: Jaroslav Hašek, režie: Jiří Kraus, hrají: J. Kraus, M. Krausová, V. Herzina, J. Beneš, R. Madeja a další.
