2 fotky 
Očima 
Michael Fassbender přijímá herecké příležitosti s frekvencí raketové trysko myši, to je fakt. Za méně než rok exceloval coby Magneto i duši zkoumající Jung. A teď se rozhodl, že si za odměnu na plátně pořádně zasouloží. Ve Studu ukáže opravdu vše a odhalí i své chladné nitro.
Je tak trochu paradoxní, že tématem sexuality se zaobíral před několika týdny v dramatu Nebezpečná metoda. Nastudoval si teorii a nyní se vrhá do praxe. Paralela zřejmě zcela smyšlená, na tváři filmového fanouška ale musí vyvolat úsměv. Stud naštěstí není jen o bezuzdném souložení a nabízí hlavně originální pohled na méně známou formu závislosti.
Steve McQueen dal hned prvním celovečerním snímkem zapomenout na svého slavnějšího kolegu. Drama Hlad sbíralo ocenění na festivalech po celém světě a naplno ukázalo také herecký talent Michaela Fassbendera. S ním režisér spolupracoval i na novém filmu Stud, který mapuje lidskou sexualitu. Mimo celovečerních počinů se věnuje také celé řadě experimentálních filmařských odnoží.
Ano, i sex si vás může zotročit. Brandon je toho živým důkazem. Má dobře placenou práci a vysoké společenské postavení. Žije ale sám, a jediným důvodem je jeho posedlost sexem. Nemůže bez něj být. Narušuje mu osobní život, musí si vlastnoručně ulevovat i ve svém zaměstnání. Regulérní feťácké rituály mu nabourá neočekávaný příchod jeho sestry, která se s ním rozhodla bydlet. Brandon je postaven před otázku, zda jsou pro něj důležitější opravdové vztahy, nebo jen čistá fyzická rozkoš.
Zmokl jsem jak slepice, erekci mám ale pořád. Zdroj: distributor filmu
Stud tak v sobě skrývá čistou sondu do duše závislého člověka. Sex si lze jednoduše odmyslet a na jeho místě si představit drogy, alkohol nebo cokoli jiného. Mechanismus pádu člověka do temných zákoutí bytí je vždy stejný. Steve McQueen ve svém druhém režijním počinu pokračuje ve formální podobě nastolené v předešlém filmu Hlad. Divák je bez varování vhozen do dění, s hlavním hrdinou si neprojde klasický dějový oblouk od pohodového života přes závislost a zpět.
Očima Pavlíny Nouzové: Stud určitě není film pro každého. Stejně jako v Hladu se zde setkáme s táhlými záběry, kdy se jen nabízí údiv nad tím, jak si herci dokázali zapamatovat tak dlouhé repliky. Zároveň ale takové záběry mírně unavují a zpomalují tempo celého snímku. Kdo se však přes to dokáže přenést a nebo se zaměří hlavně na herecké výkony a podprahové sdělení o zoufalství jednoho člověka (nebo snad celé generace?), užije si čiré umění.
Hodnocení: 4****
Do děje se dostáváme ve své podstatě v kritickém okamžiku a bez pentliček a vývoje sledujeme zdecimovaného člověka. Dějové pozadí a charakterový vývoj není potřeba, Stud totiž sází na jiné filmařské prostředky. Celý snímek charakterizuje hned úvodní mistrovsky vystavená scéna. Brandon sedí v metru a zaměří se na naproti sedící dívku, která jeho zájem decentně opětuje. Sexuální napětí čiší z každé sekundy i pohledu a je přiživováno krátkými záblesky z jiných dovádění hlavního hrdiny. Minimalistickými metodami je tak řečeno vše, sice v náznacích, ale o to drsnější dopad má na diváka dění na plátně.
[youtube_660]0ZYBC-sWLcM[/youtube_660]
Tolik diskutované explicitní a odvážné sexuální scény navíc nepůsobí ani v nejmenším jako laciná umělecká manýra. Sex je pro hlavní charakter středobodem života, přirozený a ze všeho nejdůležitější. Otevřenost v těchto pasážích není o nic více urážející než detaily drogového opojení v Requiemu za sen. Chytře navíc charakterizují Brandonův postupný propad k absolutnímu odcizení od průměrné společnosti. Ze sexu pro něj vymizely poslední zbytky citu a on ho bere jen jako čistou fyzickou potřebu.
Když se snaží vymanit ze začarovaného sexuálního kolotoče, narazí jen na svou absolutní neschopnost. Tak jako narkoman při snaze o abstinenci pár dní vydrží, a o to silnější je jeho následné drogové hýření. Režisér se navíc snaží charakterizovat hlavní postavu také jako svým způsobem postiženého člověka. Ne fyzicky, ale duševně. V jedné ze scén je toto vyznění dokonce explicitně řečeno. Právě podobné podtóny mohou některým divákům vadit, stejně tak jako společnost málokdy přizná, že drogově závislý může být jen obětí společnosti.
Fassbender souloží pro umění
Herecká výzva, jakou skýtala postava Brandona, si žádá maximální tvůrčí nasazení a obětavost. McQueen sáhl po osvědčeném Michaelu Fassbenderovi a ten se mu odvděčil pravděpodobně nejlepším výkonem loňského roku, který byl mimochodem trestuhodně přehlédnut v oscarových nominacích. Moc toho nenamluví, ale každému musí být okamžitě jasné, jaký vnitřní boj zažívá. Stačí jediný pohled, pousmání nebo slza. Velké promluvy nejsou třeba.
Koukej zlato, to je ale výhled.
Paradoxně tolik opěvovaná režisérova extratřída se neprojevuje žádnými výraznými vnějšími prvky. Formálně se nesnaží tlačit na pilu, naopak úsporným způsobem používá místy až dokumentární kameru, díky které budete mít téměř voayeuristicky nepříjemný pocit. Vizuální příležitosti schované ve scénách sexu v podstatě nevyužívá, soustředí se spíše na jejich duševní dopad.
Stud bude muset zápolit s nálepkou rádoby artového filmu, který využívá provokativní téma jen pro svůj postřeh. Při pozornějším zkoumání ale nabízí jeden z nejintenzivnějších zážitků posledních měsíců. Chladně odtažitý, přesto extrémně rezonující. Podobných kinematografických počinů letos mnoho neuvidíte.
Stud (Shame)
Drama
Velká Británie, 2011, 101 minRežie: Steve McQueen
Hrají: Michael Fassbender, Carey Mulligan, James Badge Dale, Nicole Beharie, Jennifer Butler, Lucy Walters, Elizabeth MasucciHodnocení: 5*****
