RECENZE: Skvostná země Grace McCleenové. Když je Bůh tam, kde má být rozum
Redakce
14. 11. 2012
Prvotina mladé britské autorky Grace McCleenové s názvem Skvostná země sklízí úspěchy ve všech šestnácti zemích, do jejichž jazyků byla přeložena. Britský deník The Sunday Times dokonce zařadil McCleenovou mezi čtyři nejpozoruhodnější debutanty roku 2012.
Grace McCleenová se narodila do rodiny náboženských fundamentalistů, kteří každým dnem očekávali konec světa. Z tohoto úzce vymezeného prostředí, jehož hranice tvořily pravidelné návštěvy náboženského společenství a zdi dětského pokoje, vznikl svérázný debut o složité cestě desetileté Judity.
A víra tvá tě uzdraví
Zrodila se kniha s názvem Skvostná země. Hlavní hrdinka Judita žije sama se svým otcem. Pro její víru ji ve škole šikanuje spolužák Neal a jeho parta. Jediné místo, kde se cítí v bezpečí a kde nalézá pochopení, je právě skvostná země.
Tento svět se skládá z nejrozmanitějších nepotřebných věcí, které Judita našla doma nebo venku, a zabírají tak větší část jejího pokoje. V podstatě je to jakási zmenšenina skutečného města, ve kterém Judita žije, ovšem s tím rozdílem, že sem nemůže žádné zlo.
Čtěte také: RECENZE: Malý Američan. Opisoval Andrew Taylor od Charlese Dickense?
Skvostná země symbolizuje zemi zaslíbenou, ve které bude po Armagedonu Judita žít spolu s maminkou a tatínkem.
McCleenová v příběhu vzpomíná na dětství spojené s náboženstvím a vírou v Boha, což v jejím životě tvořilo zřejmě důležitou část. A právě Bůh má v románu zvláštní postavení. Mýtus moudrého a tajuplného starce či všeobjímajícího míru a pokoje je svržen. Bůh Grace McCleenové připomíná spíše protřelého mafiánského bosse se sklony k pletichaření, zneužívání a krutosti. Právě tento Bůh je na konci knihy Juditou zavržen a vítězí lidský rozum.
NA POČÁTKU byl prázdný pokoj, trocha prostoru, trocha světla a trochu času. „Teď udělám pole,“ řekla jsem a udělala je z prostírání, koberce z hnědého manšestru a plsti. Potom jsem udělala řeky z krepového papíru, fólie a alobalu a hory z tvrzeného papíru a stromové kůry. A dívala jsem se na pole, na řeky a na hory a viděla, že to je dobré.
Spletitá cesta životem se odehrává především v Juditině hlavě. Zpočátku je sevřená boží mocí a přesvědčením náboženského společenství, které svým členům vštěpuje, že cokoli konat na tomto světě je zbytečné, protože každým dnem nastane Armagedon a všem strastem bude konec.
Román, nebo báseň?
McCleenová pro svou Skvostnou zemi zvolila optiku desetiletého dítěte. Judita však patří mezi netradiční hlavní hrdinky.
Přes svůj nízký věk je velmi moudrá a přemýšlivá, s otcem si například neustále čte Bibli, což se samozřejmě odráží i na jejím jazyku. Chvílemi jako by ústy desetiletého dítěte promlouval hlas dospělého člověka.
Za celou kapitolu by pak vydal jazyk knihy.