RECENZE: Prodloužený víkend prodlouží minuty v kině, ke konci ale překvapí

Režiséru Jasonu Reitmanovi se daří překvapovat. Před šesti lety přivedl na svět film Juno a ohromil nejen diváky, ale také sesbíral řadu cen a Oscara za scénář. Zaráží i se svým novým melodramem Prodloužený víkend. Tolik slibnému režisérovi se totiž někam vytratily vtip a svižnost, které nahradil bolestivou nudou.

Film diváka zavádí do Ameriky v roce 1987 na svátek práce, i proto nese v originále název Labor Day. O něco delší víkend, tedy prodloužený o tři dny, stráví Frank, který utekl z vězení, s Adele a jejím synem Henrym. Navrátí přitom zoufalé ženě víru v lásku a v Henryho životě zaujme otcovskou roli. Společně plánují utéct do Kanady a žít tam jako rodina.

Utahanost děje odlehčují skvělé herecké výkony Kate Winslet v roli psychicky labilní matky, která se po tom, co ji opustil manžel, rozloučila se životem a už jen přežívá. Vedle ní úspěšně sekunduje Josh Brolin hrajícího romantického drsňáka Franka. Potěší i pohled na dětského herce Gatlina Griffithe, jak se seznamuje s Eleanor (Brighid Fleming) a poznává svět žen.

Tam a nazpátek

Režisér Reitman se snaží nabourávat vleklost děje vkládáním scén zobrazujících život Franka před tím, než byl za vraždu odsouzen k řadě let za mřížemi. Vzpomínky vysvětlují, jak si po návratu z války ve Vietnamu bere Mandy, kterou nemiluje, stará se o společné dítě a přibližuje hádku, jež částečně odhalí příčiny starých ran. Scény jsou bohužel zařazeny do filmu bez jakékoli návaznosti na děj a nijak nejsou vysvětlovány. Krátké vsuvky, jež podávají informaci pouze po malých dávkách a zlomkovitě, tak spíš matou.

Režisér zpracoval i scénář podle stejnojmenné knižní předlohy spisovatelky Joyce Maynardové. Zápletka filmu je zajímavá, ale poskytovala tvůrcům větší potenciál, který zůstal nevyužitý. Reitman se snažil dějovost maximálně potlačit, právě aby mohl poskytnout tak velký prostor citovosti. Kdyby ale dal šanci aspoň malé akci, filmu by pouze pomohl.

Statičnost děje se snaží rozbourat aspoň kamera ve vedení Erica Steelberga, který spolupracoval už na řadě Reitmanových filmů. Obrazy v příjemném pohybu ukolébávají diváky. Jinou roli hraje hudba, která by také poskytovala možnost film oživit. Místo toho, aby doprovázela scény, stojí hlavně na pozadí.

V rozhovoru v rámci natáčení filmu Reitman prohlásil: „Chci natočit film, u kterého diváci nebudou vědět, co můžou očekávat.“ To se mu povedlo jen omezeně. Překvapil ale v závěru filmu, kterým vybočil od hollywoodských standardů. Snaží se přinést napětí, slzy i smích, což se podařilo aspoň částečně.

Verdikt Kateřiny Sýsové

Film by mohl být špičkový, kdyby mu tvůrci vdechli aspoň trošku víc akčnosti. Zprostředkovává detailní pocity postav a ke konci se tak diváka doopravdy dotkne. Po většinu svých 111 minut ale děj velmi poklidně ubíhá. Pro zimní uklidnění a vypnutí může být film dobrá volba.

Kdo v něm ale bude hledat originalitu a zábavnost z Reitmanových předchozích filmů, bude těžce zklamán.

Hodnocení: 60 %

Verdikt Oldřicha Mánerta

Josh Brolin je v kuchyni bůh a dělá ty nejlepší koláče. A když na to přijde, opraví panince auto, naleští jí podlahu a sem tam ji také osouloží. Jason Reitman neví kudy kam a servíruje dílo jako vzešlé z pera Nicolase Sparkse. Všechno je to jedna velká láska, uslzený kýč a nesnesitelně dlouhá nechtěná komedie.