3 fotky 
Antonín je komunistická krysa. Pro Stranu by zabil i vlastního přítele. Ovšem jen do té doby, než potká Kláru, mladou řidičku jeřábů. Klára je krásná a Antonín po ní touží takovým způsobem, jaký se vidí jen málokdy. Nemiluje ji, chce ji jen poznat, dotknout se jí…
„Cože? Češi začali točit dobré filmy?“ ozývá se z nejrůznějších diskuzí na českém internetu. A tyto pochyby jsou pravděpodobně na místě. Po loňském neúspěšném snímku Operace Dunaj, tragických Mužích v říji, raději nekomentovaném Ulovit miliardáře, nastavovaných Bobulích, Janu Husovi – mše za tři mrtvé muže (což je paradoxní, jelikož právě v tomto dokumentu si režisér Pout Radim Špaček zahrál jednu z rolí), Zoufalcích, Stínu neutečeš, Zemský ráj to napohled, a to už vůbec nemluvím o komedii Pamětnice a ostatních propadácích, by měli tvůrci filmu Pouta dostat zlatou korunu. Co korunu! Měla by se po nich pojmenovat hvězda!
Pouta popisují období před pádem železné opony tak trochu jinak. Zatímco většina ostatních podobně laděných snímků se na komunistickou stranu a její pomocníky dívá vyloženě negativně, Pouta dávají divákovi nahlédnout i do jiných barev, než jsou černá a bílá. V podstatě to ani není pro nebo protikomunistické, více to prostě vypovídá o běžném životě obyčejných lidí té doby, přičemž několik z nich je náhodou členy Strany. „V roce 1982 mi bylo devět let, bydleli jsme na pražském sídlišti a pomalu jsem začal vnímat klasickou schizofrenii té doby, kdy se jiné řeči vedly doma a jiné ve škole,“ prozradil režisér Radim Špaček. „Byl jsem úspěšně masírován dobovou propagandou, nadšeně hltal majora Zemana a nevěřil spolužákům, že Prahu kdysi sovětské tanky nejen osvobodily, ale i okupovaly.“
Antonín, Zdroj: Bontonfilm
Ondřej Malý, představitel Antonína, je nepopsatelný. Těžko si představit v této roli někoho jiného. S kamennou tváří kouří jednu za druhou s takovým zápalem, že já jsem oproti němu téměř nekuřák, bezcitně mlátí své odpůrce, pálí jim cigaretou do kůže, vodku pije místo čaje k snídani, slovy jedné z postav je to takový ten typ, který když vejde do místnosti, jakoby zhaslo světlo. Přesto je na něm cosi přitažlivého. Možná je to jen lítost nad tím, že nemůže mít to, po čem tolik touží, možná jsou to jeho široká ramena, možná jeho nedostupnost a nevyzpytatelnost, možná něco jiného. Malý se v tomto charakteru pohybuje naprosto s přehledem, ani na okamžik nedá vzniknout pochybám. „Casting trval přibližně rok a půl a probíhal v Čechách a na Slovensku, měla ho na starosti castingová režisérka Kateřina Oujezdská,“ uvedl producent filmu Vratislav Šlajer. „Společně s režisérem a scenáristou jsme pak absolvovali spoustu setkání s herci. Snažili jsme se najít neokoukané a přitom skvělé herce, a to se myslím povedlo.“ A to se povedlo.
Znamenitou práci odvedli kromě režiséra a herců také kulisáři. Za celou dobu filmu jednoduše nelze vypátrat jediná maličkost moderní doby. Staré trabanty se na polorozbořených silničkách potkávají s žigulíky Veřejné bezpečnosti, v tramvajích se vzpomíná na děrovací označovače jízdenek a na starý drátový telefon se sluchátkem ala Mach a Šebestová si už dnes také vzpomene málokdo. Tady si tvůrci dali opravdu záležet.
Pouta, Zdroj: Bontonfilm
Scénář (Ondřej Štindl) příjemně střídá napínavé strachuplné scény s těmi uvolňujícími, dokáže v pozorovateli vzbudit zájem, co asi bude dál, dokáže ho přinutit k přemýšlení. Jednoduše to není ten z filmů, na něž se člověk dívá bez zájmu. Pouta vtáhnou. Jen tak dál, český filme!
Pouta
Drama / Thriller
Česko / Slovensko, 2010, 146 minRežie: Radim Špaček
Hrají: Ondřej Malý, Kristína Farkašová, Luboš Veselý, Lukáš Latinák, Oldřich Kaiser, Ivana Uhlířová, Martin Finger, Roman Zach, Iva Pazderková, Barbora MilotováHodnocení: 5*****
