2 fotky 
Janu Řehounkovi, autorovi dvaceti knih i členovi Obce spisovatelů, vyšla loni kniha Pohádky z kerského lesa. Příběhy knihy jsou zasazeny do malebného městečka Kerska, jež proslulo především díky Bohumilu Hrabalovi a jeho románu Slavnosti sněženek.
Janu Řehounkovi vyšla kniha pro děti – Pohádky z kerského lesa Zdroj: Ilustrace z knihy, Autorka: Milada Kudrnová
Jak napovídá podtitul knihy, Co se přihodilo hrnčíři Kubovi a jeho přátelům, čtenář se seznamuje s hrnčířem Kubou a obyvateli městečka Kerska, jež se rozprostírá nedaleko Nymburka kolem povodí řeky Labe. Poznává rovněž místa, po nichž rád chodil Bohumil Hrabal a možná potkával i lesní vílu, loupežníky, obra Balabána, čerta či vodníka. Nechme se překvapit.
Jan Řehounek pochází z města Nymburka a je vyučený elektrikář. Stal se z něj novinář v regionálních novinách, dokonce šéfredaktor týdeníku Nymbursko, Polabských listů i Středočeských listů.
V současnosti je manažerem veletrhů a výstav na výstavišti Lysá nad Labem, zakládajícím členem Společnosti přátel starého Nymburka a Klubu čtenářů Bohumila Hrabala, vydává také občasník Nymburský pábitel a Kaplanka.
Pohádky z kerského lesa
V první kapitole s názvem Bylo, nebylo, stalo se, nestalo seznamuje autor čtenáře s obyvateli městečka Kerska. Žije zde hrnčíř Kuba, který vyrábí z hlíny vysoké hrnce k nakládání zelí, široké na brambory, polívku a kyselé okurky, rendlíky na jíšku i malé hrnečky. S tímto nádobíčkem pak jezdí na jarmarky.
Jak si tulák Franta se Smrtí zatancoval Zdroj: Ilustrace z knihy, Autorka: Milada Kudrnová
Poznáváme i včelaře Lojzu, knížecího hajného Šťovíčka, uhlíře Čvančaru, jemuž zemřela žena, proto se musel postarat o svých pět dětí. Dále kováře Antonína Hejdu, pastýře Matěje Vávru a jeho ženu Madlenku, která vyrábí sýry, či vdovu Pavláskovou, jež sbírá všelijaké léčivé rostliny a léčí nejen lidi, ale i zvířata.
Čtěte také: Odhalte tajemství, které ukrývají Babočky Milady Rezkové
Tito obyvatelé kerského polesí, jež patří knížeti pánu Filipu Arnoštu z Hohenlohe, musí svého pána poslouchat na slovo a běda, když nedodrží jeho nařízení. Úřední věci za něj vyřizuje správce Klofáč, který je všemi mastmi mazaný.
Kniha dvaceti pohádek
V pohádkové knize Jana Řehounka může děti, ale i dospělé potěšit příběh maličkého přihrblého panáčka v zelené kamizole, mužíčka Žblabuňky, který přišel požádat Kubu, aby mu vyrobil alespoň padesát hrníčků s pokličkami, všechny s pěknou bílou glazurou, na nich namalovaný květy stulíku a kosatce a pomněnek… a hlavně leknínů, a víčka musí pořádně pasovat. Bude se totiž ženit. Jeho nevěsta se jmenuje Leknínka.
„Vy jaksi ve své torně asi nějakej žvanec nemáte?“
„Já žádné jídlo nepotřebuju. Já jsem totiž Smrt!“ povídá kmotra.
„No vidíte, a já myslel, že jdete sekat otavy, když máte tak parádní kosu. A copak tady pohledáváte, snad jste si pro někoho nepřišla?“
„Inu, chodím po kraji, koukám kolem a zkoumám, komu jeho svíčka dohořívá.“
„Ale to musí bejt náramně smutný zaměstnání. Tak víte co, já vám zazpívám veselou písničku, abyste se trochu povyrazila, než zase půjdete někoho zkosit,“ drmolí Franta.
Vytáhl ze záňadří píšťalku, zapískal melodii a zazpíval: „Potkala smrt dudáka, chtěla ho vzít chudáka, dudák začal strachy hrát, smrt začala tancovat…“ Popadl kmotru a roztočil s ní v prachu cesty skočnou, až jí kosti chrastily.
Dočíst se čtenář také může Jak Kuba našel Janinku, lesní vílu, kterou si vezme za ženu a která mu porodí krásnou zdravou dcerušku. Jak chtěl pan Waserman porazit památné borovice, v nichž byla zakletá princezna a mladá komorná. Jak se císařpán napil z obyčejného hrnku, Jak koloděj navařil knížetipánu houbovou polívku, Jak si tulák Franta se Smrtí zatancoval či Jak se obr Balabán přejedl třešní a mnohé další.
Jak Kuba přelstil loupežníky
V koutku Kerského lesa, jemuž se říká V Hajstrech, se usadí banda loupežnického hejtmana Sakrapráce, jež okrádá bohaté kupce a kočáry s panstvem. Císař na ně pošle vojsko až poté, co přepadnou a oloupí pražského primátora Bréma, který se do Prahy vrací snad z Polska, a z Kerska musí až do Počernic v podvlíkačkách.
Čtěte také: Recenze: Usnula jsem, to je tak trochu jiná pohádka
Když si jednou takto počíhají i na Kubu, má plný vůz hliněných hrnců. Nechají jej, ať jede na jarmark a vše prodá a oni ho o peníze oberou až poté. Jenomže vychytralý Kuba nejede do Poříčí, ale odbočí na Sadskou, kde se radí se starostou. Ten mu povolí zapůjčit třicet statných chlapů, s nimiž loupežníky přelstí.
Kniha s bohatými ilustracemi plná archaických výrazů
Každá kapitola dvaceti pohádek vyobrazuje iniciálu s ilustrací. Ty jsou rovněž součástí celé knihy, kterou obohatila graficky Milada Kudrnová.
Co se týče formálního a jazykového uspořádání knihy, je knížka psaná jednoduchými souvětími, plná citově zabarvených výrazů a rovněž obsahuje až přehršle archaických prvků, jejichž soupis je pro vysvětlení a objasnění umístěn nešťastně až na konci knihy. Jmenujme například slovo koutňáky (hrnce s trojúhelníkovým půdorysem k postavení do kouta), nekalota (špatná věc) či klevetnice (upovídaná ženská).
Kniha je také plná expresivních slov („Za zevlování vás neplatím.“), které nejsou zrovna libozvučné, avšak v knize mají svůj význam. Pohádkové knihy by měly být psány krásnou češtinou, aby se děti mohly obohatit o slova, která se stále častěji vytrácí z naší řeči a nahrazují je výrazy nespisovné, ba i vulgární.
Název: Pohádky z kerského lesa (Co se přihodilo hrnčíři Kubovi a jeho přátelům)
Autor: Jan Řehounek
Ilustrace: Milada Kudrnová
Vydavatel: Nakladatelství Jan Řehounek – Kaplanka
Rok a místo vydání: Nymburk, 2011
Počet stran: 72
Doporučená cena: 250 korunHodnocení: *** 75%
Zdroj: ŘEHOUNEK, Jan: Pohádky z kerského lesa. Nymburk: Nakladatelství Jan Řehounek – Kaplanka, 2011.
