Menu
TOPZINE.cz
Divadelní hry, představení - novinky a recenze

RECENZE: Pocta velkým tónům Petra Zusky. Balet může být technicky dokonalý

Předposlední díl retrospektivního festivalu Petr Zuska Gala X nesl název Pocta velkým tónům. Večer v Národním divadle patřil mistrům české i světové hudby a přesvědčivým tanečním výkonům.

FOTO: 1. symfonie D-dur

Nikola Márová a Michal Štípa tančí 1. symfonie D-dur. Patří k české baletní elitě Zdroj: Diana Zehetner, ND

Choreograf, tanečník a oslavenec Petr Zuska uvedl pásmo tří baletů s důrazem na slovo velký. Pocta velkým tónům využívala hudbu velikánů, velké byly výkony sólistů i celého tanečního souboru a s velkým zážitkem, jak si to autor inscenací přál, odcházeli domů podle ohlasů v hledišti i diváci.

1. symfonie D-dur okouzlila kostýmy

Choreografii na hudbu Gustava Mahlera vytvořil Petr Zuska speciálně pro EXPO 2010 v čínské Šanghaji. Ještě v témže roce se 1. symfonie D-dur objevila v rámci inscenace Svěcení jara na jevišti Národního divadla.

FOTO: Mahlerova 1. symfonie D-dur

Balet na hudbu Gustava Mahlera měl premiéru při světové výstavě EXPO 2010 v Šanghaji Zdroj: Pavel Hejný, ND

První část Pocty velkým tónům zaujala po několika minutách, kdy se na jeviště postupně dostal celý taneční ansámbl, nádhernými kostýmy.

V modrých splývavých šatech, zdobených stříbrnými kamínky, by se na plese chtěla objevit snad každá žena. Tento romantický oděv příjemně podtrhoval neoklasickou choreografii, plnou propracovaného prolínání tanečníků, a zároveň kontrastoval s monumentální symfonií, kterou sám Mahler z počátku ne nadarmo nazval Titán.

Čtěte také: Mistr českého baletu představil Cesty a zastavení

Celkově inscenace fungovala jako povedená ukázka baletního umění ve své původní kráse. Je však dobře, že to byl pouze chutný předkrm, po kterém následoval exkluzivní hlavní chod.

1. symfonie D-dur

Hudba: Gustav Mahler

Tančí: Nikola Márová, Michal Štípa, Zuzana Šimáková, Alexandre Katsapov, Edita Raušerová, Karel Audy a další

Hodnocení: 70 %

 

D. M. J. 1953–1977 patřil Nikole Márové

Inscenace s názvem ukrývajícím příjmení velkých českých skladatelů, jejichž hudba je zde využita, vznikla pro Balet Národního divadla v Brně. Zuska za ni získal v roce 2006 Hlavní cenu za nejlepší inscenaci na Soutěžní přehlídce tanečního umění pořádanou Tanečním sdružením ČR.

FOTO: Jiří Kodym a Nikola Márová

Jeviště při D. M. J. ovládli Jiří Kodym a Nikola Márová Zdroj: Diana Zehetner, ND

Nejen choreografie, také scéna inscenace D. M. J. 1953–1977, kterou vymyslel Petr Zuska, byla propracovaná. Černé kvádry vytvořily nápaditou rekvizitu tanečníkům a společně se světelným designem umocnily příběh o dívce, jež zemřela mladá. Tu s technickou dokonalostí a dramatickým výrazem odtančila Nikola Márová. Rovnocenným partnerem jí byl Jiří Kodym.

Nepřehlédněte: Petr Zuska spojil v Bláznovinách extrémy

Inscenace D. M. J. 1953–1977 ukázala obrovský potenciál moderního baletu. Hudba český velikánů, vymakaná choreografie a přesvědčivé výkony aktérů na jevišti si nakonec zcela zaslouženě získaly opakovaný aplaus a výkřiky: „Bravo“.

D. M. J. 1953–1977

Hudba: Antoním Dvořák, Bohuslav Martinů, Leoš Janáček

Tančí: Nikola Márová, Jiří Kodym, Michaela Wenzelová, Radka Příhodová, Nela Čelišová, Tereza Ulrichová a dlaší

Hodnocení: 90 %

Svěcení jara si pohrávalo s rekvizitou

Vlastní pojetí slavného baletu na hudbu Igora Stravinského vytvořil Petr Zuska na přání uměleckého šéfa baletu West Australian Ballet z Perthu. Na repertoár Národního divadla titul vstoupil v roce 2010 v rámci stejnojmenné inscenace.

FOTO: Svěcení jara

Avantgardní Stravinského hudba si zaslouží avantgardní tanec i scénu

Avantgardní Stravinského hudba nenechá chladným nikoho. Můžete ji milovat, nebo nenávidět. Můžete přemýšlet, v jakém rozpoložení se skladatel nacházel, když tvořil tak dramatický kus plný emotivních zvratů. Zuskova choreografie muziku využila beze zbytku.

Velkou devízou inscenace Svěcení jara je opět řešení scény, kterou tentokrát vymyslel Jan Dušek, a patří mu za ni velký obdiv. Ať už si pod stavbou uprostřed jeviště představíte cokoliv – studnu, menhiru, památník, obětní místo, bude to fungovat. Nahé kostýmy Lucie Loosové mnohým v hledišti vzaly dech. Však také díky nim vynikly technicky náročné taneční kreace a diváci navíc mohli užasle sledovat anatomickou studii vypracovaných baletních těl.

Svěcení jara

Hudba: Igor Stravinskij

Tančí: Kristýna Němečková, Viktor Konvalinka, Aya Watanabe, Tomáš Kopecký, Nicole Delacretaz, Tomáš Rychetský a další

Hodnocení: 80 %

Zdroj: Diana Zehetner, Národní divadlo

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

RECENZE: Pocta velkým tónům Petra Zusky. Balet může být technicky dokonalý