RECENZE: Perfect Days. I Kotek a Chýlková mají své dny

Vztahových dramat pro emocionálně nevyrovnané čtyřicítky se točí v Česku habaděj. A jelikož jsou nadmíru úspěšné, chystá se do kin další pecka. Tentokrát od režisérky, o které se vždy říkalo, že točí jinak.

Ano, nikoho by asi dřív nenapadlo srovnávat dílo Alice Nellis a Jiřího Vejdělka. Oba sice točí pro zralé diváky, oba mají blízko k hořkému humoru… Ale pořád se lišili záběrem své cílové skupiny. On ovládá masy, ona se snažila být jiná.

Alice Nellis je jedna z mála výjimečných českých režisérek. Na kontě má oceňovaný Výlet s Ivou Janžurovou, feministickými maminkami milované Tajnosti a Mamas & Papas, opět s Českým lvem na krku. A kdyby si nakonec našla víc času a chuti, mohla stát i jako režisérka za Lidicemi.

Jenže teď asi Nellis došlo, že čím je cílovka větší, tím víc peněz potom snímek utrží. A nebo ji už přestalo bavit babrat se v psychikách svých hrdinů, a rozhodla se, že jednodušší je jim pouze přelétnout po povrchu.

Lázeňský donchuán, monsieur Kotek, Zdroj: distributor filmu

I když se její styl nemusel zamlouvat některým divákům ani v jejích předchozích filmech, pořád byl patrný. Pořád jí šlo o rozebírání nejniternějších pocitů v srdci jednoho člověka, konkrétně ženy. Ať už to byla Iva Janžurová nebo Zuzana Bydžovská (obě dostaly Českého lva, Iva Bittová nominaci), vždy měly její hrdinky skutečnou tvář a byly to ženy z masa a kostí, do kterých se divačky středních let rády stylizovaly a ztotožnily se s nimi bez problému.

Chýlková chce šelmu

V Perfect Days – I ženy mají své dny přichází na řadu další herečka, která zřejmě očekává nějakou tu křišťálovou šelmu za svůj výkon. Ivana Chýlková však není v poslední době herečka z kina, nýbrž z televize a divadelních prken. V té televizi nejde o nic zázračného, slaboučké seriály a neznámé TV filmy, které jednou za rok problesknou na ČT1.

Z toho, že Chýlková se nikdy zřejmě nevyrovná například Bydžovské, která si v Perfect Days střihla vedlejší roli, vychází už jeden klíčový závěr pro tento film. Stojí na postavě, již ztvárňuje někdo, kdo jí pravděpodobně nedokáže vtisknout tolik lidskosti, jako se to podařilo u předchozích počinů Nellis. Otázka je, jestli tohle byl záměr režisérky.

Nejen hlavní postava Erika, ale téměř všichni lidé, co se ve snímku mihnou, jsou karikatury. Nejsou to postavy, které byste si dokázali reálně spojit s někým skutečným z vašeho okolí. Sama Erika je emancipovaná žena (v pořádku), která chce mít děťátko a je jí úplně jedno s kým, hlavně že bude (karikatura). Její nejlepší přítel je gay (jak jinak), matka hubatá Slovenka, co má ráda striptýz (typická sedmdesátnice), a exmanžel má tvář Boba Klepla (netřeba komentovat).

Očima Oldřicha Mánerta: Alice Nellis se od chytrých autorských filmů propadá směrem k laciné líbivosti současné vlny komerčních vejdělkovských opusů. Rovnice velící vzít na první pohled ožehavé téma, následně z něj vyrobit úsměvnou řachandu, a vydělat tak hromadu penízků, je zde více než patrná.

Nic pak nezachrání ani cit pro kompozici obrazu a sem tam ucházející záblesk hereckého umu. Když je snímek vystaven na myšlence úporně tvrdící, že pokud si žena přeje miminko, tak může bezuzdně souložit s kýmkoli a je to absolutně normální, není s ním něco v pořádku. Úpadek morálky soudobých českých tvůrců pokračuje. Co přijde příště? Hřejivá komedie o znásilňování dětí?

Hodnocení: 2**

Jak že byla ta písnička ze Snowboarďáků?

Rčení „kde je Bob Klepl, tam je zle“ je poslední dobou spíš axiom. Stačí vzpomenout na přehršel tisícidílných seriálů z českých komerčních stanic nebo chuťovku Westernstory. Podobný případ je i Perfect Days. Vztahová komedie lomeno drama, která nefunguje.

Kromě zmíněné neschopnosti přiblížit se realitě je velkou vadou i celková charakteristika hlavní hrdinky Eriky. Pokud se divák přizpůsobí tomu, že nesleduje nic ze života, ale jen něco na způsob právě Vejdělkových továren na peníze, nejde se přesto přiblížit ani této přehnané postavě.

Čtěte více: Zatím posledním filmem od Vejdělka jsou Muži v naději

Zkráceně by se dala popsat jako ženská, co se nudí, protože si dokázala snadno vydělat, a tak se chová občas hystericky, občas je vyrovnaná žena, co se snaží pomoci svému trpícímu okolí, občas je sobecká, občas puma lovící zajíčka Vojtu Kotka.

Sexy bříško

On je ze všech herců pak jediný snesitelný (překvapivě), ačkoli mu během natáčení vyrostlo malé bříško. Právě na něm je ale také stavěný trailer, který má na Perfect Days nalákat. Ten je paradoxně na celém filmu nejpovedenější. Divák si z něj totiž odvodí, že půjde právě o vztah starší žena/mladší zajda. Nechte se ale překvapit.

Nellis tak bohužel natočila jen další vztahové drama, které se snaží cílit na partu 40letých divaček, co po filmečku zajdou i na kafíčko. Čekala bych od ní víc než každých deset minut (ne)skrytou reklamu a megeru v hlavní roli. Ale určitě to nějaký peníz vydělá.

Perfect Days – I ženy mají své dny (Perfect Days)

Komedie
Česko, 2011, 108 min

Režie: Alice Nellis
Hrají: Ivana Chýlková, Zuzana Bydžovská, Zuzana Kronerová, Ondřej Sokol, Vojtěch Kotek, Bohumil Klepl, Jan Vondráček, Igor Chmela

Hodnocení: 1*