Tak trochu pohled z druhé, poněkud neotřelé strany. Román Němci od spisovatelky Jakuby Katalpy vypráví těžký příběh. Příběh německé rodiny za válečného období, jehož dozvuky ovlivňují přítomnost a budoucnost dalších generací.
Jakuba Katalpa, jedna ze současných významných českých spisovatelek, sáhla po poměrně běžném tématu. Osudy Čechů a Němců za druhé světové války mají již několik literárních i filmových zpracování, tudíž je snadné namítnout, že už není čím překvapit, není o čem psát. Ovšem tak jednoduché to s Katalpou zase není.
Jakuba Katalpa (vlastním jménem Tereza Jandová, nar. 1979) je spisovatelka a výtvarnice. Vystudovala bohemistiku, mediální studia a psychologii. Její románový debut Je hlína k snědku? byl v roce 2007 nominován na cenu Magnesia Litera v kategorii objev roku a Hořké moře získalo v roce 2009 nominaci na Cenu Jiřího Ortena.
Autorka románu Němci totiž líčí příběh z opačné strany, z pohledu německé rodiny, která nabízí zcela jinou perspektivu. Ale to není všechno.
Vyprávění začíná smrtí Konráda, otce hlavní hrdinky. Na jeho pohřeb se sjedou jeho děti, ale tato epizoda je jen úvodem pro následující exkurzi do života jedné rodiny v ne zrovna příznivé době. Pozornost se od hlavní hrdinky přesouvá pryč, to ale neznamená, že by sama vypravěčka nebyla ústřední postavou. Naopak tvoří silný základ, na kterém Katalpa svůj příběh vystavěla.
Ovšem hlavní vypravěčka v knize nemá jméno. Katalpa ji tímto rozhodnutím ale neodstrčila do pozadí. Byť se prostor věnovaný vypravěčce nedá s ostatními postavami vůbec poměřovat, stále je ve vyprávění přítomna. Představuje silnou ženu, která se dobrovolně vrhá na cestu do minulosti. Musí totiž vyřešit činy svých předků, které ovlivňovaly nejen její dětství a dospívání, ale doznívají i po smrti otce.
Svým románem Katalpa totiž ukazuje, že osud nepatří výhradně nám a že ho nemůžeme plně ovládat. Jsme totiž silně ovlivňováni minulostí, určováni přítomností, a to vše dohromady vytváří budoucnost.
Kdo má na dítě větší právo
Katalpa ovšem na život či identitu jedince naráží i jiným způsobem. Jako velmi silný motiv se v knize objevuje mateřství a jeho úloha v životě ženy.
Jako by se Katalpa ptala, co to znamená být rodičem, otcem, matkou, a tudíž co to znamená být sám sebou. Zároveň ale artikuluje otázku, kdo má na dítě větší právo. Zdali žena, která ho porodila, či žena, která ho vychovávala, a které z nich je možné přiřknout větší díl viny. Cesta za odpovědí, na kterou se vydává i hlavní hrdinka, však nemusí přinést jednoznačnou odpověď. Možná ani není potřeba.
Vyprávění Katalpy je dynamické a čtivé, zároveň ale syrové. Zdroj: Archiv Jakuby Katalpy
Jestli je možné Katalpě něco vytknout, pak je to místy roztržitý, jakýsi útržkovitý charakter psaní. Ten se objevuje více či méně v celé knize, nejznatelněji však zhruba v její polovině. Katalpa se z dynamického vyprávění nechá strhnout a následují krátké epizody, místy třeba o jednom odstavci, které mají za úkol dokreslit historické pozadí příběhu a přiblížit situaci. Místy však tyto pasáže působí poměrně zmateně.
Hlavní hrdinka nefňuká
Zároveň ale Katalpa na čas utíká, doslova se odtrhává od hlavní dějové linie a velkou pozornost věnuje osudu každého hrdiny či hrdinky.
A dělá to dobře. Každé postavě věnuje dostatečný prostor, čtenářům a čtenářkám představí postavy v jejich komplexnosti. Hrdinové i hrdinky se poté zdají být mnohem reálnější a uchopitelnější, mají vlastní minulost, která do jisté míry vysvětluje jejich současné jednání. Je tak možné jim lépe porozumět.
Vyprávění Katalpy je ve svém celku čtivé a napínavé, zároveň ale syrové, protože si od svých postav drží zdravý odstup. Každé z nich se pečlivě věnuje a zasazuje je do prostoru a času. Důležité ale je, že hlavní, bezejmenná hrdinka Němců nefňuká. Naopak je silnou ženou, která se pídí po podstatě problémů. Možná se ani nesnaží najít jednoznačné řešení, ale chce vědět, chce znát. A to je mnohdy důležitější než přímočaré jednání.
Název: Němci. Autorka: Jakuba Katalpa. Vydalo nakladatelství Host Brno, Praha 2012, 424 stran. Doporučená cena: 329 korun.
Hodnocení: 80 %