Menu
TOPZINE.cz
Film & TV

Recenze: Největší z Čechů. Homevideo s trochou chlastu a sakra malou špetkou humoru

!Speciál! Čerstvý počin režiséra Roberta Sedláčka Největší z Čechů zachycuje příběhy několika lidí, kteří jsou v něčem nejlepší na světě. A žijí v Čechách. Jeden například dokázal z hlavy napsat 2009 čísel následujících za desetinnou čárkou v Ludolfově čísle (π). Druhý se od hlavy až k patě protáhl squashovou pálkou. Další dosáhl rekordního počtu 1 000 fotbalových doteků tenisového míčku s kolenem, a to v čase 8 minut 36 sekund, aniž by mu míček jedinkrát spadl na zem nebo se dotkl jiné části těla.

Ani ve filmu tohoto typu nechyběla postelová scéna. Neboli co udělá pár panáků rumu, Zdroj: Bontonfilm

Do hlavních rolí se postavili Simona Babčáková (producentka) a Jaroslav Plesl (režisér). Tato dvojice se dříve sehrála ve snímku Zoufalci, kde ztvárnila tak trochu italský manželský pár a svými dialogy posunula tragikomedii na vyšší úroveň. Vedle nich se v Sedláčkově filmu vyskytují Jiří Vyorálek (kameraman) a poměrně nová tvář na poli filmu, Johana Švarcová (zvukařka). Když už nic jiného, aspoň tato čtveřice si zaslouží uznání, všichni jako by přirozeně zapadli do svých rolí a dodávají vyprávění uvěřitelný nádech.

Očima Martina Pešky: Celý film působí hodně amatérsky, nízkorozpočtově, což je nepochybně záměr (vypozorovatelný už z plakátů k filmu), který někoho o to víc rozesměje, někoho od filmu odradí. Já jsem naštěstí patřil do té první skupiny a užíval jsem si typický český humor, za nímž vidíte reálné chování vašich sousedů, známých, příbuzných, nebo i své. Pokud máte přesně tohle rádi, věřte, že Největší z Čechů vás navíc pobaví nečekanými dialogy.

Hodnocení 4*

Tvůrci komedie Největší z Čechů dali dohromady rozpačitý pokus o dokumentární komedii, dílko ale vcelku působí spíše jako mírně kvalitnější homevideo. U nepřesvědčivých záběrů kamery má divák často problém zachytit něco konkrétního, neboť orientační body se na plátně rozklepaně mihotají (o ostrosti nemluvě), nevalné osvětlení vyvolává dojem nepřetržitého přítmí, tomu navíc korunuje nerozhodný podklad s dějem nekorespondujících hudebních linek (scéna opilého kameramana, který se ztěžka potácí hotelovou chodbou a kope do dveří pokojů, je podepřena něžnou melodií smyčcového orchestru, a podobně).

Co Čech, to muzikant, který přichází o humor… a já o iluze

Obecně se tvrdí, že kvalitní sountrack by neměl být pro diváka rušivý. V tomto snímku na sebe ale hudba nepříjemně upozorňuje scénu za scénou, což možná sice je nějaký protestní tvůrčí záměr, snaha vymezit se a vyniknout oproti fádnímu průměru, osobně bych však volila jinou formu konfrontace, a to takovou, která by nevadila divákům.

Když jsem se v jednom z hodnocení tohoto filmu dočetla Jeden z nejvtipnějších českých filmů v poslední době, napadlo mě: „Proboha, to jsme na tom skutečně tak zle?“ Češi už řádku let netočí – až na výjimky – oscarovské práce. Ale jejich humor stále ještě osobně považuji za velmi specifický a nebojím se tvrdit, že je i bohatý. Jenomže čeští filmaři – mám tento pocit čím dál intenzivnější – nám toto renomé snímek za snímkem berou. A typicky české: „Půjdem jen na jedno.“ – střih – O šest hodin později: „Uhžžž byzzmee mněěli, škyt, jhíít.“ To už začíná být notně ohrané.

Igor Chmela v roli rekordního vazače ze slámy

Abych ale celou otázku vtipnosti nesmetla ze stolu jedním šmahem, jedna scéna skutečně stojí za to. Je to setkání režiséra (Plesl) s vazačem slámy (Igor Chmela), jenž kromě jiného zhotovil přesnou zmenšeninu minaretu. Rekordman svou dovedností evidentně žije a rozhodně nesnese, aby ji lidé brali na lehkou váhu, což se právě Pleslovi nechtěně stalo. „V té scéně jsem nemusel nic hrát,“ svěřil se představitel role režiséra v rozhovoru. „Nemohl jsem točit, jak jsem se mu smál. Natočili jsme to i na vážno, ale Robert nakonec použil klapku, kdy ten smích strašně zadržuji, ale nejde to.“

Vybrané rekody z filmu

  • Nejmenší motorka – výška 28 cm, 15 kg, max. rychlost 50km/h, max vzdálenost na jedno natankování: 2 km. Motorka byla zkonstruována z motocyklu pionýr. Jejím autorem je Ing. Aleš Spirman.
  • Otužilec Peter Kocián z Hronova vydržel 11. června 2005 41 minut a 17 sekund v mrazáku se 433 litry mrazivé vody a zasypán dalšími 15 kg ledu. Ponořen byl celým tělem s výjimkou hlavy a paží.
  • Vazač slámy Jaroslav Vajbar kromě jiného vytvořil přesnou zmenšeninu lednického minaretu. Minaret je vysoký 215 cm, s podstavcem měří 261 cm a je vybaven zařízením, jež umožňuje jeho otáčení. Kromě rovných ploch minaret tvoří 12 sloupů, 12 věžiček, 36 oken, 4 kupole a věž vysoká 168 cm.
  • Miroslav Pokorný dokázal za 6,56 sekundy prolézt od hlavy až ke špičkám squashovou raketou. Za 29,4 sekundy prolezl otvorem o rozměrech 28 x 16 cm. Dokázal také lusknout prsty jedné ruky tak, že výsledný zvuk měl hlasitost 110,4 dB. Údaj byl změřen Akustickou laboratoří Ústavu fyzikálního inženýrství FSI VUT v Brně dne 27. května 2005.

Film o filmu a o sponzorech

Jediné, co je snad na Největších z Čechů zajímavé, je jejich obsah ve smyslu nahlédnutí do filmařské branže (což na druhou stranu mnoho lidí zná z televizních pořadů Film o filmu). Že točit film není jen: režisér, jakýs takýs scénář, kamera a můžeme točit, nýbrž jde často o mnohem smutnější a náročnější záležitost; totiž sehnat peníze. A když už náhodou po ukrutném boji přesvědčíte i sponzora o tom, že financování vašeho projektu je přesně to, co mu scházelo k ucelenému a smysluplnému životu, musíte se po většinu natáčecího času potit v obrovských a nepohodlných tričkách s jeho logem.

Usínající Jaroslav Plesl v tričku s reklamou na tabletky proti nespavosti

Fakt, že se Plesl velkou část filmu promenáduje po plátně v tričku s nápisem Stilnox (tabletky na léčení akutní nespavosti) a že jeden z rekordmanů nastavuje kameře logo personální agentury Trenkwalder, raději nebudu komentovat. A Katolický týdeník na nočním stolku režiséra? „Jsou to jediné noviny, ze kterých nemám depresi,“ stojí ve scénáři. No, třeba to mělo být vtipné.

Obsah z hlediska příběhu v komedii ale naprosto chybí. Zápletka jednoduše neexistuje, po hodině čekání na nějaké vyvrcholení jsem své naděje vzdala. Jakékoli sdělení, kromě výše uvedeného, prostě schází. Možná kdyby se délka snímku zkrátila, řekněme na 20 minut, šlo by o poměrně zajímavý dokument, na který by ale režisér Robert Sedláček zcela jistě nedostal grant.

Největší z Čechů

Komedie
Česko, 2010, 96 min

Režie: Robert Sedláček
Hrají: Simona Babčáková, Jaroslav Plesl, Johana Švarcová, Jiří Vyorálek, Igor Bareš, Marek Taclík, Jan Hřebejk, David Švehlík, Aňa Geislerová

Hodnocení: 2**

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Recenze: Největší z Čechů. Homevideo s trochou chlastu a sakra malou špetkou humoru